Pomsta

01 – Záchrana

Když se Daedalus vracel ze země k Atlantis:
„Pane, volá nás Atlantis.“ Oznamoval operátor po Caldwellově levé straně.
„Otevřete kanál“ Vydal rozkaz Cadwell a na můstku se ozval hlas Weirové.
„Plukovníku, zachytili jsme kódovaný signál, ale město ho samo dešifrovalo, je to nejspíš Antický signál, zdroj onoho signálu se nachází přibližně 1 minutu cesty od vás. Souřadnice vám zašleme.“
„poupravte kurz na dané souřadnice.“ Řekl Caldwell směrem k Operátorovi… .

O dva roky Dříve:

Nedaleko galaxie Pegasus:
Na můstku ohromné lodě jenž vzdáleně připomínala antickou loď třídy Aurora.
Operátor: „Pane máme tu signál na nouzové frekvenci…“ V tom se operátor zvednul ze svého křesla „je Antický“ Řekl s absolutním údivem v hlase.
„Okamžitě změňte kurs k místu vysílání, motory plný výkon.“
Po tomhle rozkazu se loď v HP okamžitě otočila A zrychlila téměř dvojnásobně.
Loď se vynořila z HP nad Antickou planetou na který bylo dobře schovaný vysílací zařízení schopné vysílat signály napříč několika galaxiemi.
Mezitím na lodi
„Pane, myslíte že tam budou?“ zeptal se operátor kapitána
„Doufám že ano. Otevřete komunikační kanál s planetou.“ rozkázal kapitán
„Spojení navázáno.“ oznámil kapitánovi pohotově operátor
„Tady kapitán Altarianské přepravní lodě Tibérium, prosím ozvěte se.“Ale na můstku byl slyšet jen šum. „Opakuji, tady Altarianská přepravní loď Tibérium prosím ozvěte se.“ Na můstku a vůbec na celé lodi bylo napětí že by se dalo krájet. Kapitán přepravní lodě se už nadechoval k dalšímu vysílání, když v tom se na můstku ozvalo
„Tady první důstojník Antické válečné lodě Tria.“ Na můstku lodě si všichni oddechli, když zjistili, že je stále na živu minimálně jeden Antik, jejich bratr.
„Vydržte, hned jsme u vás.“ Sdělil přeživším na povrchu kapitán, a vydal rozkaz
„Zahajte přistávací sekvenci.“
Jakmile přistáli v doku na planetě, tak se první Antický důstojník Trii, spolu s pěti dalšími Antiky, nalodil.

V lodi na ně už čekali ošetřovatelé a kapitán. Ale dřív, nežli kdokoliv stačil něco říci, tak Antický důstojník spustil
„Kapitáne, musíme odtud co nejdál a nejrychleji!“ Kapitán jen přikývl a vydal rozkaz k vzlétnutí a nastavení původního kurzu maximální rychlostí.

Jakmile se kapitán ujistil, že šestice Antiků je v dobrých rukou léčitelů, tak se vrátil na můstek, právě včas.
Loď vystoupila z HP u okraje Černé díry, Kapitán hned začal dávat rozkazy typu.
„přepněte gravitační pole na plnoautomatické, aktivujte automatickou opravu časových poruch, všechny štíty na maximum, aktivujte naváděcí systém a spojte mně s lodním rozhlasem.
„Všechno běží …. Spojení navázáno ..teď.“ informoval operátor kapitána
„Pozor všem, za pár minut budeme doma, připravte se na Super Pohon.“ A jedinou myšlenkou zrušil spojení a vydal rozkaz.
„Aktivujte Super Pohon.“ Po tomhle rozkazu se Tibérium nasměrovala k Černé díře a vletěla plnou rychlostí přímo do ní.

Za pár minut z ní „vyletěli“ na druhém konci vesmíru. Kolem Černé díry poletovaly různé miniaturní satelity schopné vzdorovat gravitační síle, vybavené senzory a zbraněmi. Jakmile Tibérium vyletělo ze Super pohonu (z Černé díry), tak je tyto mini satelity začaly ihned skenovat, jakmile však zjistily, že je to jejich loď, tak jim uhnuly z cesty, aby mohli vstoupit do HP.

V HP se na můstek dostavil jeden z Antiků zrovna, když z něj vystupovali. Naskytl se mu pohled na tzv. První Soustavu, první která byla kolonizována. Soustava byla tvořena gigantickou hvězdou a deseti obřích planet, nejmenší planeta byla veliká jako Jupiter a každá planeta měla několik měsíců. Hned začal vzpomínat, jak jako kluk poslouchal naučný hologram ve městě Atlantis. Hologram:
„Po sporech s Ori se Altariané rozhodli odletět daleko od nich a jelikož měli mnohem vyspělejší technologii než Ori, tak se to povedlo, odletěli daleko z jejich dosahu. Po letech cestování našli soustavu planet, ve které se rozhodli zakotvit a dali jí název První Soustava.“ (Hologram se z Antika změnil na hvězdnou mapu) „Z této soustavy později kolonizovali další a další až celou galaxii. Několik tisíc let od kolonizování První Soustavy se Skupinka, tehdy ještě Altarianů, rozhodla postavit veliké město Atlantis a odletět s ním, aby kolonizovali další galaxie. Ale přesto slíbili že ať doletí kamkoliv tak s nimi zůstanou v kontaktu a budou se s nimi děli o všem co zjistí… . Tito Altariané se ještě na cestě začali nazývat Antiky. Jako první dorazili do galaxie….“

02 – Informace – Altaria

Loď přistála na páté planetě, která byla největší a veliká asi jako půl Slunce.
Při přistávacích manévrech si mohl Antik na můstku prohlédnout velkolepé město Altaria. Město, jenž pokrývalo celou planetu. Tisíckrát vyspělejší než město Asuras.

Po přistání byla šestice Antiků odvedena do velikého sálu rady (vlády) Altarianů. Ale nikdo tam, až na jednoho jediného Altariana, nebyl.
„Mé jméno je Nius.“ řekl „jsem velmi potěšen, že vás vidím. My jsme vás totiž už měli za mrtvé.“ Mluvil dál a přitom klouzal pohledem z jedno na ostatní.
„My jsme též velmi rádi zde, ve slavné Altarii. Moc nechybělo a vaše obavy se naplnily, my jsme totiž byli opět napadeni.“ Řekl první důstojník. „Mé jméno je Sinug“ Dodal ještě.
Nius jakoby ztratil řeč a jen naznačil, aby počkali. A odešel do rohu místnosti kde byla jakási konzole.

Po chvíli celou místnost zalilo světlo.
Sál byl podobný Asgardské verzi jednací místnosti, ale s rozdílem, že byla vyspělejší a mnohem větší. Kolem dokola byly rozmístěna křesla s dalšími funkcemi, byly ve třech řadách (kolem 250 křesel), a u zdí byla další křesla pro přihlížející, ovšem s omezenými možnostmi.
Téměř okamžitě se po rozsvícení na křesla v kruhu teleportovali další Altariané, členové rady. A sám Nius zasedl na místo nejvyšší a začal.
„Nejprve bych se chtěl všem omluvit za toto náhlé svolání, ale okolnosti si to žádají. Právě jsem byl totiž informován že Antikové…“
šestice Antiků jen ohromeně koukala co se to děje, ale ze zájmem poslouchali
„…byli v minulosti napadáni a to opakovaně.“
Po těchto slovech se v místnosti objevovali další, ale jen na postech přihlížejících.
Jeden z Altarianů náhle promluvil. „Poslední vaše zpráva byla, že jste narazili na nepřítele a posíláte mírovou delegaci. Poté jste se už neozvali. Co se stalo?“
Sinug dlouho s odpovědí nečekal.
„Nepřítel na delegaci zaútočil a boje začaly na plno. Nepříteli jsme dali jméno Wraithové. Jejich lodě jsou organického původu, tudíž jsme měli jasnou technologickou výhodu, ale Wraithové měli až příliš lodí, po letech bojů nám zbylo jen pár planet, o kterých nevěděli a Atlantis. Byli jsme v obléhání. Tak jsme potopili město v naději, že voda utlumí jejich strašlivé zbraně a oni odletí…“
Vtom mu do řeči skočil další Altarian „Co nám můžete říci o jejich technologii.“
Sinug váhal a potom odpověděl.
„Jen to, že mají nesmírnou regenerační schopnost a dávají přednost technologii, která nezabijí. Oni totiž sklízejí lidi a živí se na nich tím, že jim z hrudi vysávají život. Ale víc vám toho o nich asi neřekneme.“ A naprázdno polkl.
„Chápu…“ řekl soucitně Nius „…kde bychom mohli získat více informací?“
„V naší databázi na Atlantis.“ Odpověděl Sinug „Ale je tu problém, Atlantis je nejspíš okupována.“ Tváře všech jakoby zkameněly. Ale Sinug si jejich výrazu nevšímal a pokračoval „Na jisté planetě jsme se rozhodli vyrobit virus, nanoboty kteří by napadali jen Wraithy, ale projekt zklamaly tak jsme povrch planety vybombardovali. Ale jak se ukázalo, tak to nestačilo. Tito nanoboti přežili a vzali na sebe naši podobu a ovládají i naší technologii, nebýt lidí ze Země, tak tam odtud neutečeme. Zachránil nás člověk jménem Jack O´Neill.“
Po těchto slovech udělal krok dopředu jiný Antik „Je tu ale možnost, že Atlantis dobyli zpátky lidé ze Země, ti co nám pomohli.“ Po těchto slovech rada hned ožila. A přes křesla si posílali svoje názory na věc.
Náhle Nius vstal a promluvil. „Potřebujeme tu našeho nejlepšího konstruktéra lodí. Vyšle loď pro informace k Atlantis.“ A ke konci proslovu přikládal důraz, jak to jen bylo možné.

Do místnosti z ničeho nic vešla dvojice Altarianů. „Promiňte, že rušíme, ale už jsme jim připravili ubytování.“
Nius jen mávl rukou, jako že už můžou jít.
Altariané je odvedli jen kousek od jednací síně, ke svým ubikacím. Mezitím rada vybírala vhodného konstruktéra, který by vyhověl jejich požadavkům.

Na Atlantis nic netušící obyvatelé žili dál, jako dřív. Rodney si pořád myslel že je génius, Teyla cvičila se Sheppardem a Ronon se toulal městem, jelikož se opět nudil.

Když rada konečně ze seznamu vybrala vhodného konstruktéra, nechala si ho zavolat.
Konstruktér předstoupil před radu s obavami, že bude nějaký problém, ale přesto s hlavou vztyčenou.
Slova se ujal Nius. „Byl jste vybrán jako nejlépe vyhovující konstruktér. Potřebujeme od vás loď, jenž by mohla do galaxie Pegasus. Loď do níž by se vešla alespoň část Antické databáze, s těmi nejlepšími štíty a s transportní technikou. S konstrukcí vám pomohou Antikové. Více informací naleznete zde.“ A před konstruktérem se objevilo malé, vznášející se zařízení s uloženými informacemi. „Můžete odejít.“ řekl po té, co si konstruktér vzal ono zařízení.

Zatím co konstruktér dohlížel na stavbu oné lodě, se rada s Antiky pravidelně scházela, aby vyřešila problém, jak se dostat do města, což ale také vyřešili.
Antikové se v Altarii měli dokonale, nic jim nechybělo a do Atlantis se vrátit už nechtěli.

Stavba lodě byla dokončena po dvou letech. A bylo ji dáno jméno Sumara.

03 – Atlantis v ohrožení

Dva roky po zachránění Antiků (přítomnost)

Na Atlantis měl tým pluk. Shepparda zrovna poradu o nadcházející misi, když se ozval krátký městský alarm. Toho dne poprvé. Když všichni pospíchali do kontrolní místnosti v čele s Elizabeth, tak nikdo z nich netušil, že tento alarm uslyší toho dne ještě několikrát.
Jakmile přišli do kontrolní místnosti, tak operátor jedné konzole spustil.
„Město zachytilo nějaký kódovaný signál.“
Jakmile domluvil tak ho McKay od konzole odstrčil, aby se podíval.
„To je divné.“ Řekl po chvíli.
„Co je divný?“ chtěl se zeptat John, ale Elizabeth byla rychlejší.
McKay jim odpověděl. „Město ho samo dešifruje“ a stále se skláněl nad konzolí.

Nikdo z nich zatím ale nevěděl, že tento signál má zdroj jen kousek od nich z lodě, kterou vyslali samotní Altariané, aby získala informace z databáze Atlantis. Byla to Sumara, která vysílala kódovaný signál zpět do Altarie, samotné radě Altarianů.

Jakmile město dešifrovalo zprávu, tak se na McKayově notebooku objevil antický text, ale pod ním byl ten samý text přeložen do angličtiny.
„Jsme kousek od města, čekáme na Rychlíka, který byl před chvílí vyslán“

Když si toho McKay všiml, tak zkameněl a kromě pootočení hlavou směrem k ostatním se vůbec nehnul.
„Co se stalo?“ Zeptala se s velikým zájmem Elizabeth. A přitom se tvářila vyděšeně, stejně tak i ostatní, kteří viděli do McKayova obličeje, v kterém se zrcadlily pocity hrůzy a napětí. Ten však místo odpovědi jen natočil svůj notebook směrem k nim.
„Co to je ten Rychlík.“ Zeptal se po chvíli Sheppard.

Rychlík mezitím kroužil nad planetou a skenoval město Atlantis na známky života. Byla to stíhačka jehlanovitého tvaru, dlouhá kolem třiceti metrů, a ostatní rozměry vyhovovaly průletu Hvězdnou Bránou. Rychlík byl vybaven HP generátorem, generátorem štítů a maskováním. Podsvětelnými motory byl schopen dosáhnout neuvěřitelných rychlostí. Jakmile zjistil, že Atlantis je bohatá na známky života, tak skočil do HP zpátky k Sumaře.

Mezitím se pětice Wraithských křižníků pod vedením jedné Hive Ship, blížila k Atlantis. Letěli zkontrolovat, jestli město je opravdu zničené.

„To nevím.“ Odpověděla Elizabeth na otázku, kterou položil Sheppard. „Ale spojte mě s Daedalem.“ řekla směrem k jiné konzoly a otočila se zpátky k Rodnymu, kterého se zeptala.
„Máš souřadnice, odkud pochází ten signál?“
McKay se jen podíval na svůj notebook a odpověděl jí
„Ano mám.“
„Spojení s Daedalem navázáno.“ přerušil je operátor.
Na to Elizabeth přišla blíž k jiné konzoli, aby mohla vysílat

Na Daedalu, který se vracel ze Země k Atlantis:
„Pane, volá nás Atlantis.“ Oznamoval operátor po levé straně Caldwella.
„Otevřete kanál“ Vydal rozkaz Caldwell a na můstku se ozval hlas Weirové.
„Plukovníku zachytili jsme kódovaný signál, ale město ho samo dešifrovalo, je to nejspíš Antický signál, zdroj onoho signálu se nachází přibližně 1 minutu cesty od vás. Souřadnice vám zašleme.“
„Poopravte kurz na dané souřadnice.“ Řekl Caldwell směrem k operátorovi… .

Mezitím se ale Wraithové blížili k Atlantis. A protože pořád zachytávali nějaké signály v soustavě, kde byla i Atlantis, tak moc ani nepochybovali o tom, že tam Atlantis pořad je.

K Sumaře na kterou mezi tím dorazil rychlík, aby podal informace které zjistil. To se blížil Daedalus. Sumara se ale ze svého místa nepohnula, i přesto, že zachytila blížící se loď.

Jakmile se Daedalus vynořil z HP na daných souřadnicích, tak se posádce nabízel nesmírný pohled na Sumaru.
Sumara byla tak obrovská, až Daedalus vypadal jako trpaslík, který čeká jen na zašlápnutí.
Každý na můstku si nevěřícně prohlížel obrovskou loď. Dokud Caldwell nevydal rozkaz.
„Okamžitě mě s nimi spojte a opatrně se přibližte.“

Městem se znovu ozýval krátký alarm. Wraithové dorazili nad planetu.
McKay, který se nacházel v řídící místnosti, si naštěstí včas všimnul změny na velké obrazovce, která ukazovala Wraithské lodě nad planetou.
A rychle zapnul štít. Právě včas. Sotva se štít stačil uzavřít, tak na kraje města dopadaly první méně přesné výstřely Wraithů.
Jako první byla v řídící místnosti právě Elizabeth.
„Co se stalo?“ Ptala se vyděšeně.
„Wraithové.“ Dostal ze sebe McKay. „Jsou tady.“ A přitom se tvářil nanejvýš vyděšeně.
„Kolik?“ Zeptal se Sheppard když konečně přiběhl ze své ubikace.
McKay se jen podíval na velkou obrazovku a odpověděl.
„Pět Křižníků s jednou Hive Ship.
„To není zas tolik, s tím by si Daedalus mohl poradit.“ Řekl velmi optimisticky John.
Elizabeth jen přikývla a vydala rozkaz.
„Ať Daedalus okamžitě přiletí a pošlete jim informace o naší situaci.

Zatím se pilot Daedala snažil dostat blíže k Sumaře, která neodpovídala na volání.
„Pane, máme příchozí zprávu z Atlantis.“ Oznamoval operátor po Caldwellově levici.
„Přečtěte mi ji.“ Řekl Caldwell.
„Cituji.“ Mluvil operátor, „Plukovníku, okamžitě přileťte, jsme pod útokem Wraithů…“
Caldwell, ani nečekal až to operátor dočte a vydal rozkaz k návratu k Atlantis.
„Co tam ještě je“ zeptal se operátora, když vstupovali do HP.
„Je to pět Křižníků s jednou Hive Ship.“ Odpověděl operátor

Na můstku Sumary se najednou rozzářila obrazovka, sloužící místo okna. Bylo na ní jasně vidět schéma útočících lodí na Atlantis a další dvě lodě nedaleko Atlantis směřující právě k ní. Podle schématu byly všechny organického původu.
„Wraithové.“ Napadlo kapitána a vydal rozkaz.
„Okamžitě nastavte kurz k Atlantis. Bojová pohotovost.“

Jako první se z HP vynořil Daedalus, který na sebe strhl pozornost tím, že zničil jeden z pěti Křižníků. Měl totiž veliké štěstí, že venku nebyly žádné stíhačky.
Jakmile Křižník explodoval, tak se z HP vynořily dvě Hive Ships. A začaly střilet na Daedala. Ale přítomnost Daedalu zaznamenaly i ostatní Wraithské lodě a zaměřily na něj své zbraně.
Caldwellovi došlo, že těch lodí bude na cestě víc, tak vydal rozhodující rozkaz.
„Okamžitě zahajte úhybné manévry na odvrácenou stranu planety. A palbu soustřeďte na nejbližší loď.“

Když Sheppard viděl na obrazovce co se děje, tak chtěl jít ke křeslu aby Daedalovi pomohl salvou dronů.
Ale něco ho nutilo koukat se pořád na obrazovku, něco mu na ní totiž nesedělo. Něco co viděl nejspíš jen on.
Nebo ne?
Všiml si toho i Caldwell.

Když si plně uvědomili co se děje, tak se v nich mísily pocity hrůzy, napětí, úlevy a strachu. Ale něco z toho se muselo Sheppardovi zrcadlit v obličeji. Jakmile si Teyla všimla jeho výrazu, tak ho tázavě oslovila.
„Plukovníku?“
Nato se na něj podívali i ostatní, až na Ronona, který si toho nyní všiml také.
„Přeskupují se.“ Řekl jednoduše a napjatě Ronon.

Měl pravdu, přeskupovaly se, ale způsob jak to dělaly, byl pro ně velmi neuvěřitelný.
Wraithské lodě zaujímaly takovou pozici, při níž byly na točeny zády k planetě a k Daedalovi, který zatím nestačil uletět bokem. A aby toho nebylo málo, tak vypouštěly stíhačky, ale ty také zaujímali spíše obrannou pozici, než útočnou.

Ale už nevěděli, že jim někdo vysílá zprávu, tak aby ji zachytily jen Wraithové.
K Atlantis se blížila pomalu letící Sumara a vysílala Wraithům.

My jsme Altariané.
Vy jste příšery.
Přízraky, jenž se pokoušely vyhladit Antiky.
Ale nyní přicházíme my.
My jsme bratři Antiků.
Nikoliv s mírem.
Ale s Pomstou.
Wraithové, od dnešního dne jste lovná.
A my jsme lovci.

Po této zprávě Sumara tak zrychlila, že téměř okamžitě vyletěla z HP.

04 – Atlantis v ohrožení část druhá

Sumara vyletěla z HP, mimo dostřel Wraithských zbraní, a sama vystřelila jednu salvu dronů na Wraithský Křižník.
Wraithští stíhači se snažili dronům zablokovat cestu, ale drony byly rychlejší a obratnější než ty, se kterými se setkávali za dob Antiků.
Drony se celkem jednoduše dostaly ke Křižníku a nemilosrdně ho rozpůlily. Drony, které proletěly skrz, se jen otočily a začaly trhat obě poloviny Křižníku na mále kousíčky.

„Musíme jim pomoct.“Řekl si Caldwell pro sebe. „Změňte kurz k bitvě, plný výkon.“ Rozkázal směrem k pilotovi.
„Rozkaz.“ Potvrdil pilot.

Sumara, která právě zničila křižník, vypálila další salvu dronů. Tentokrát mířila na mateřskou loď.
Stíhači se zas marně pokoušeli střely zastavit, ale opět marně, všechny drony doletěly ke svému cíli, který rozpůlili, ale mateřská loď ve chvíli rozpůlení sama explodovala. Zbylé drony se tedy zaměřily na stíhačky.

„Za jak dlouho budeme na dostřel?“ Ptal se Caldwell operátora.
„Za 15 sekund“ odpověděl operátor
Na to Caldwell vydal rozkaz. „Jakmile budeme na dostřel, zaměřte nejbližší loď a palte. Nečekejte na rozkaz.“

Mezitím na Atlantis se Elizabeth zeptala McKaye „Jak tom že jsme je neviděli přilétat?“
Na to Rodney odpověděl. „Víš jak mi Zelenka pomáhal zkoumat mořské dno?“
„Ano.“ odpověděla váhavě Elizabeth.
Rodnymu se očividně nechtělo pokračovat, ale nakonec „No, my jsme na to použili naše senzory a zapomněli jsem je nastavit zpátky.“ Odpověděl výmluvně.
„My.“ ozvala se Teyla, která mu očividně nevěřila.
„No tak dobrá, já jsem zapomněl nastavit je na původní hodnoty.“ Přiznal nakonec Rodney.

„Wraithská loď bude na dostřel za“ To oznamoval operátor Caldwellovi. „3..,2..,1…Střely vypuštěny. Kontakt za 10,..9,..8 … .“ Pokračoval operátor.

Plukovník ho ale příliš nevnímal. Jeho pozornost si získala Sumara, která doteď stála k Wraithům bokem, ale nyní se k nim otáčela čelem.

„7,…6…,5…,4 …“ Pokračoval operátor.

Sumara se chystala použít svojí poslední zbraň, o které nikdo neměl ani tušení.
„3,..2, …“

Wraithské lodě se konečně dostaly na dostřel a zahájily palbu, ale jejich střely pohlcoval masivní štít lodě.

„1… Zásah.“ Informoval nadále operátor Caldwella.

Dvě hlavice z Daedala zasáhly a následně zničily jeden z Křižníků.
Skoro ve stejný okamžik Sumara vypálila ze svojí energetické zbraně.
Střela z jejich energetické zbraně měla podobu obrovské koule s drobným ohonem a modrozelenou barvu.

Střela proletěla rojem stíhaček, které zničila, přímo na Křižník, ten se ale na poslední chvíli otočil a střela proletěla kolem něj. Mateřská loď za ním ale neměla tolik štěstí, a modrozelená koule narazila přímo do ní.
Chvíli se nic nedělo. Až nakonec, skoro po jedné vteřině loď zevnitř explodovala.
Výbuch zničil většinu stíhaček s jedním Křižníkem.

Poslední Hive Ship a Křižník zvolili okamžitě ústup.
Zbytek stíhaček se stal okamžitě snadným cílem dronů ze Sumary.

Dřív, než se na Atlantis nebo Daedalovi vzpamatovali z náhlého konce bitvy, která sotva začala, tak se na můstku Daedala a v řídící místnosti objevil hologram.
„Jsem kapitán Altarianské lodě Sumara a jmenuji se Dork.“ Představil se hologram.
Zatím co se Dork představoval tak Sumara změnila kurz směrem k Atlantis.

Jako první zareagovala Elizabeth. „Altarianské?“ zeptala se.
„Ano, jsme Altariané a Antikové jsou našimi bratry. A nyní přicházíme, abychom je pomstili.“ Vysvětlil Dork a slovu pomstili dodal důraz.
„Hmm máte zpoždění několik tisíc let.“ Řekl sebejistě Rodney. Na to se Sheppard na něj podíval výrazem, který mu měl dát jasně najevo, že má být ticho.
„Ačkoliv máte pravdu, tak nic ještě není ztraceno. Dokud bude jediný živý Antik, tak naše…“ Dork nestihl ani domluvit a do řeči mu skočil Caldwell
„Živý Antik?“ zeptal se Caldwell, který se nestačil zarazit.

Zatím co se na Atlantis diskutovalo, tak Sumara proletěla kolem Daedala.

Na to Dork prostřednictvím hologramu jen přikývl. A spustil „Potřebujeme přístup k databázi Na Atlantis.“
„A to vám máme jen tak věřit?“ zeptal se Ronon. Po téhle otázce zmizel hologram z můstku Daedala a hologram v řídící místnosti se na okamžik jasně rozzářil.
Jakmile se vrátil do normálu tak Dork pokračoval. „Před dvěma lety při útoku Asuranů na Atlantis se podařilo šestici Antiků včas odejít bránou. Tato šestice nám oznámila, že deset let před opuštěním města vyslali loď na jistou planetu, aby nás kontaktovala a zažádala o pomoc. Tato loď byla bohužel zničena dříve, než se dostala k planetě, ale nyní víme pravdu. Byl jsem se svou lodí vyslán, abychom získali informace staré patnáct let před opuštěním města.“
Po tomhle proslovu nastala chvíle ticha.
Onu chvíli ticha narušil až Dork, který pronesl: „Toto vám říkám z očí do očí bez hologramu. Po těchto slovech udělal pár kroků směrem k Teyle, a na znamení toho, že nevystupuje jako hologram jí položil ruku na rameno.
Poté se Teyla a John podívali tázavě na Elizabeth, ta jen mlčky přikývla.
Dork tedy šel k příslušné konzoli, aby poslal všechny požadované data. Jakmile se vše odeslalo, tak následoval další, jasný záblesk, ve kterém bylo slyšet děkuji.

Jakmile se Dork teleportoval zpět do svého kapitánského křesla, tak loď s velmi cennými informacemi skočila do HP, směrem k černé díře a následně do SP.

Jakmile Sumara přistála v Altarii, tak začala posílat získaná data do již připravené databáze.
Ty se po odeslání do databáze začaly ihned zkoumat jinými Altariany. Informace se měly totiž co nejrychleji začít vyhodnocovat, aby mohly být použity na již rozestavěných lodí
dvou typů.
Byly to typy: VYNDEX (latinsky obránce) a DESTRUCTOR (latinsky ničitel)

Oba dva typy se od se od sebe už ani více lišit nemohly.

Zatímco typ Vyndex byl určen výhradně pro obranu –
Silné štíty, mohutná konstrukce, pomalejší pohon, menší manévrovací schopnosti a obranná
výzbroj: drony a různé energetické zbraně. Plus podpůrné neboli směrové štíty.

Tak typ Destruktor byl určen výhradně pro útočení –
Střední štíty, menší konstrukce, rychlejší pohon, velmi vysoké manévrovací schopnosti a
útočná výzbroj: drony, energetické zbraně (jiné než u Vyndexu). Plus nouzové štíty.

Altariané byly odhodláni a nyní i připraveni Pomstít své padlé bratry především na Wraithech, ale i na Asyřanech, kvůli kterým se díky novým informacím začala vyvíjet nová třída lodí.

05 – Skryté vítězství

Po důkladném prozkoumání dat z Antické databáze, se získaná data začala uplatňovat při stavbě lodí. Ale díky získaným datům a “ drobné“ výměně názorů s Wraithy, se Altarianská rada shodla na tom, že nemůžou čekat několik měsíců, a už vůbec ne několik let na dokončení lodí, tak nechala zaměstnat všechny kteří mohli, aby se podíleli na stavbě lodí či prací s tím spojených.

Přeživší Wraithské lodě ale také nezahálely a všem Wraithům poslaly zprávu o novém mocném nepříteli a ke zprávě přidali i vysílaní, které jim bylo určeno (viz. konec dílu 03)

Na Atlantis zatím dok. Elizabeth Weirová psala předběžnou a stručnou zprávu pro SGC a hlavně pro IOA
„…McKay si naštěstí všimnul, že je detektovaly senzory s krátkým dosahem a zavčas zapnul městské štíty. …„

Zatím co se Elizabeth trápila s předběžnou správou tak:
McKay napravoval nastavení senzorů a přitom v duchu nadával na Zelenku.
Teyla všem na potkání vyprávěla dějiny Pegasu (ovšem jen upravenou verzi svého lidu)
John se potřeboval aspoň trochu uvolnit, tak cvičil s Rononem.

Jakmile se Wraithové opět spojili, tak se začali připravovat na nevyhnutelné bitvy s Altariany.

Altariané, kromě stavby lodí, také připravovali vojáky na pravděpodobné až nevyhnutelné bitvy na planetách, či jiných tělesech, a v menších dílnách se pro ně vyráběly osobní štíty.

První várka lodí, díky plnému nasazení jejich galaxie, měla být v blízké době dokončena a vyslána do Pegasu.

Wraithové sice již věděli o existenci Atlantis, ale nechtěli riskovat a tak svou pozornost obraceli na bezbranné planety a přípravu na další Velkou Válku.
Během několika dní bylo dokončeno pět lodí třídy Destructor a následně vysláno do Pegasu.

Kapitáni pětice lodí měli stejné rozkazy a to zabezpečit okolí Černé Díry, jako jeden z mála možných vstupů do SP.

Jakmile vystoupili ze SP tak svými senzory začali prozkoumávat okolí černé díry ,do kterého spadala i jedna sluneční soustava.
Celá pětice lodí svorně skočila do HP směrem k soustavě, aby jí zabezpečila.

Jakmile vystoupily z HP tak se začaly rozmisťovat na strategické pozice v celé soustavě. Všechno probíhalo v pořádku, a v naprostém klidu, dokud se jedna z Altarianských lodí nepřiblížila na dostřel Wraithských zbraní na povrchu jedné z planet.

Loď se pomalu přibližovala ke svému místu, když v tom se začala otřásat. Wraithské zbraně na planetě, ke které byla loď bokem, se Altarianskému plavidlu začaly nemilosrdně zahryzávat do štítu. Kapitán lodě ihned opětoval palbu drony, ale střílel skoro naslepo.
Zbraň měla takovou kadenci a sílu, že i přes štíty, které nyní byli již oslabené vyřadila veškeré senzory lodě.

Na povrchu planety byla umístěná Wraithská platforma prototypu zbraní určená pro křižníky, a pod ní umístěna laboratoř s mnohem větší a silnější platformou zbraní, která může být používaná jen výhradně na Hive Ships, ovšem zatím ve fázi přizpůsobení na Wraithskou technologii.

Drony, které vypálila, byly sotva ovladatelné, a dopadávaly vedle zbraně, ale i několik desítek metrů od ní.
Kapitán se pokoušel o úhybné manévry, ale zbraň poškodila i pohonné jednotky, a tím jí omezila manévrovací schopnosti, čímž z lodě udělala snadný cíl.

„Za chvíli jsme bez štítů!!“ Doslova řval první důstojník.
Štíty lodě už opravdu selhávaly, a každou chvíli měly vypadnout úplně.

Kapitán se je tedy pokusil posílit zapnutím nouzových štítů, které byly umístěny kousek pod hlavními štíty a zároveň otočil loď, a zkoušel se s ní uniknout z dosahu zbraně.

Loď se ale sotva pohybovala. Jelikož hlavní štíty, vypadly tak nouzové štíty nesly plnou zátěž zbraně. Ale i přes všechny problémy, kapitán nadále střílel na planetu v naději, že zasáhne onu zbraň.

Už chtěl vydat rozkaz, aby posádka opustila loď, když vtom palba přestala. Zbraň byla totiž zničena.

Kapitán jiné lodě si všimnul, že jejich loď je pod palbou a ihned vypustil tolik dronů, že by jimi zničil, nejednu Hive Ship. Drony letěly dlouho, a na cestě ke svému cíly musely proletět hustým pásem asteroidů, ale i přesto se k cíli dostaly všechny. Zbraň byla zničena i s utajenou laboratoří určenou na vývoj zbraní. Jakmile začala loď onoho kapitána skenovat místo, kde stávala zbraň, tak skenery našly jen díru několik desítek metrů hlubokou a skoro dva kilometry širokou.

Kolem poškozené lodě udělaly ostatní ochranný kruh, aby jí daly čas na vzpamatování štítů, o které přišla během útoku. Nyní loď měla jen Nouzové štíty.

Sotva kruh stačily uzavřít, tak se z HP vynořila skupina Wraithských lodí, která si letěla pro nové zbraně.

Jakmile zjistili přítomnost dalších pěti lodí, tak zahájily ihned palbu a vypustily stíhače.

Naštěstí pro Altariany to byla jen skupinka pěti křižníků.

Stávající zbraně na Křižnících Altarianským lodím vůbec nevadily, aspoň ne v tomhle množství.

Alteriané se chystali už zahájit palbu, když vtom na můstku všech pěti lodí zahoukal alarm.
K jejich aktuální pozici mířilo přes sto lodí různých velikostí, a to jen na okraji jejich senzorů.

Kapitáni neváhali ani chvilku a zvolili okamžitý ústup, a to až do své galaxie, aby mohly podat zprávu a zároveň si zachránit kůži.

Jakmile vstoupili do HP, tak se je pětice křižníků pokusila sledovat, ale neměli tak vyspělé pohony jako Altariané. Hned jak vystoupili z HP vstoupili do SP. Jelikož je Wraithské lodě nestíhaly, tak existence a podstata Super Pohonu zůstala skrytá.

Wraithové se tedy stáhli zpět k planetě, kde měli svůj výzkum Antických zbraní, které se jim podařilo během několika tisíciletí ukořistit. Celý svůj výzkum a prototypy měli na téhle planetě, v laboratoři po které zbyl jen velký kráter.

06 – Past část první

Ve stejný okamžik, kdy se Altarianská plavidla dostaly do své galaxie, předstoupil jeden vědec přímo před radu.
„V Antické databázi jsme objevili zbraň velké síly.“ Informoval radu vědec „Střely této zbraně mají samy o sobě jen mizivou sílu … .“
„Říkal jste že jste objevily zbraň s velkou sílou a teď nám tvrdíte že má mizivou sílu.“ To mu do řeči skočil jeden člen rady.
„Ano, ale střely z oné zbraně doprovází „exotické“ částice, na které Antikové narazili při projektu Arcturus. Tyto částice jsou,ale tak nepředvídatelné, až nakonec zničili všechnu dokumentaci a nechali jen informace ve městě Atlantis, nadále se pokusili zničit i všech šest prototypů…“
„Pokusili?“ Zeptal se nejistě další člen rady.
„Ano, poslední šestý prototyp, totiž padl do rukou Wraithů.“

V tom Nius, který dostával zprávu přes svoje multifunkční křeslo, najednou vstal a promluvil. „Máme problém. Našich pět předsunutých lodí se vrátilo. Byly napadeny jakousi ničivou zbraní z planety. Tato zbraň měla katastrofální účinky na jejich štíty. Ale kapitáni lodí mě ujistili, že zbraň byla zničena a na žádných jiných lodí se kterými se setkali, nebyla namontována. Podle informací kapitánů si Wraithské lodě pro ni teprve letěly.“
Jakmile domluvil tak si sednul.
Nikdo si netroufl promluvit, po takové zprávě od Niuse.
Nikdo až na vědce. „To musel být ten poslední šestý prototyp, Antikové je nepoužívali právě kvůli těm exotickým částicím, které napadaly i jejich vlastní štíty zevnitř.“
Jakmile vědec domluvil, udělal Nius jednoduché gesto na znamení, toho že může odejít.

Altarianské radě ujištění o včasném zničení zbraně stačilo, a nechali vyslat do Pegasu další lodě.
Tentokrát to ale neměla být jen další předsunutá skupinka lodí, ale flotila označovaná jako První flotila.

První flotila se skládala z patnácti Destructorů a tří Vyndexů, kteří měli za úkol ochránit Destructory a hlavně přepravní lodě plné pozemních sil, které se měly k první flotile přidat během akcí v Pegasu.

Jakmile se První flotila vynořila z SP, tak všech 18 lodí svorně prozkoumalo onu soustavu, kde naposled dostali na frak. Skenery ale nezachytily žádnou loď, a tak se celá flotila vydala HP k oné planetě, kde byla ta zbraň.

Když přiletěli tak se pomalu začali přibližovat k planetě, aby měli detailnější skeny, ale i tak nenašli nic jiného, než velkou díru po zbrani.

Wraithové se ale díky předsunutým lodím přesvědčili o pravosti hrozby a začali připravovat novou taktiku. Taktiku, kterou chtěli použít na Antiky během obléhání. Taktiku, kterou ještě nepoužili.

Jakmile odletěli ze soustavy, tak se začali připravovat na první útočnou vlnu nepřátelských lodí

Když Alteriané zjistili, že v celé soustavě nejsou žádné známky života, tak skočili do HP k nejbližší, a zároveň k nejzalidněnější planetě v okolí.

Jakmile lodě vystoupily z HP, zachytily podivný signál. Byl to nouzový signál z okraje soustavy.
Celá první flotila se tedy začala přesouvat za signálem.

Nouzový signál vysílala jakási loď neorganického původu.

„Jsem Rakp Velitel tzv. První Altarianské flotily. A vy jste kdo?“ Představil se a následně zeptal Rakp.
„My jsme poslední žijící z planety Trition a byli jsme napadeni Wraithskou lodí na oběžné dráze, kde mají Wraithové jednu ze svých základen.“ Řekla jakási žena a pravděpodobně i velitelka oné lodě.
Po téhle informaci si Rakp řekl sám pro sebe „Konečně nějaká akce.“ A následně se zeptal na souřadnice, které mu byly obratem poslány.
Ale už nevěděl, že loď je plná Wraithů a jejich uctívačů.

Rakp nečekal tedy ani chvilku, a vydal se s celou flotilou na získané souřadnice.
Souřadnice vedly do jedné sluneční soustavy.

Soustava byla tvořena trojhvězdou, z které byla jedna neutronová. Nadále jí tvořilo patnáct planet různých velikostí. Každá planeta měla několik měsíců, a některé i velmi husté a rozsáhlé prstence.
Planety byly dost blízko sebe, ale i přesto se mezi nimi protahovalo pět velmi hustých pásů asteroidů, několik lokálních skupin asteroidů a volně polítávajících asteroidů, které byly pozůstatkem zničených planet.

Lodě třídy Vyndex musely kvůli své velikosti zůstat na okraji sluneční soustavy, zatímco menší Destructory si to namířily k planetě na daných souřadnicích.

Neutronová hvězda z trojhvězdy i přes tu vzdálenost rušila Altarianské senzory.

Kvůli nepřirozeně stísněnému prostoru ve sluneční soustavě se nevyhnuly nárazům asteroidů do svých štítů ani lodě třídy Destructor a ty větší asteroidy dokonce museli ničit pomocí dronů.

Jak se přibližovali k planetě, tak se jí opakovaně snažily proskenovat, to ale nešlo kvůli velikému rušení. Rakp se nakonec rozhodl vyslat rychlíka, aby planetu proskenoval v atmosféře. Ale byl zničen hned, jak vystoupil z pod ochrany štítů své mateřské lodě.

Rychlík pomalu a ještě nezamaskován vylétával z hangáru lodě a kvůli prostředí velice pomalu zrychloval. Ani ne vteřinu před tím než opustil štít tak se skupina lodí První flotily ocitla pod palbou nepřítele, který se vzal odnikud. Střely dopadávaly do míst, kde byl hangár s vylétajícím rychlíkem. Ten to ale už nestihl ubrzdit a zastavil napůl mimo štít, okamžitě byl zničen náhodnou střelou nepřítele. Výbuch rychlíka mírně poškodil trup lodě, ale o to vážněji narušil stabilitu štítů.

Wraithské lodě totiž čekaly poschovávané po celé soustavě, zatímco se Altarianské lodě snažily dostat k planetě.

Jakmile se Altariané oddálili od druhé skupiny třech lodí typu Vyndej, tak Wraithové zaútočili vším čím mohli.

V prstencích planet a v pásech asteroidů čekalo tisíce stíhaček, v lokálních asteroidových skupách měli připraveno několik Křižníků, na každé planetě byla minimálně jedna Hive Ship a několik Hive Ships bylo ukryto jen za planetou tak, aby na ně nebylo vidět.

Jakmile se Alterianské skupiny lodí dostatečně od sebe oddálily, tak Wraithové sklapli svojí past.

Jako první začaly střílet lodě, které byly schovány jen za planetou a následně zničily rychlíka.
Wraithské, nečekané střely z Hive Ships udělaly svoje. Všichni kapitáni byli nepřipravení a z leknutí všichni vypálily drony na jednu loď. Ale dřív než drony stačily doletět ke svému cíly, tak z planet začaly střílet a zároveň vzlétávat Hive Ships, které byly umístěny na planetách, ale stíhačky taky nezahálely a všechny se najednou vrhly proti lodím ze stran které nebyly pokryté střelbou, Křižníky si to mezi tím vším naměřovaly k druhé skupině lodím třídy Vyndex.

Altarianské drony dopadly na Hive Ship dřív, než se Wraithům podařilo zničit jakoukoliv loď. Drony loď ihned nemilosrdně zničily a kapitáni, kteří se mezitím stačili vzpamatovat, přesměrovali zbylé drony rovnoměrně na další lodě.

Ale Wraithové nepřestávali útočit a některým Altarianským Destructorům už pomalu začínaly selhávat štíty.

Loď, která předtím vypouštěla rychlíka (Kurk) měla natolik porušenou stabilitu štítů, až jí štíty klesaly o mnoho rychleji než ostatním.

Altarianské Vyndexy, přestože nebyly vyzbrojený tolik jako Destructory, tak s Wraithskými Křižníky neměly tolik problémů.

Jakmile se Wraithské křižníky začaly přibližovat, tak na ně zahájily palbu dříve, než Wraithové stačili říct „hlad“. Kapitáni Vyndexů měly totiž mnohem větší dostřel energetických zbrání a všeho, co se jako zbraň v této situaci dalo použít.

Kapitáni Vyndexů (Bor, Ryh a Dah) věděli, že si s Křižníky poradí, tak vyslali drony přes celou soustavu na pomoc Destructorům. A sami zahájily palbu jednou ze svých energetických zbraní.

Energetická zbraň Vyndexů byla vesměs jen velmi silný energetický paprsek modré barvy, podobný tomu, co byl na Antickém obranném satelitu.

Všechny lodě vypálily naráz.
Bor zasáhl Křižník, který se podélně rozpůlil. Ryh a Dah měly větší štěstí a každý vážně poškodil dva Křižníky, které jako následek poškození, vybuchly.

Ale díky úspěchu na sebe přitáhly pozornost několika stíhačů, kteří měli operační prostor v jejich blízkosti.

Jakmile si kapitáni Boru, Ryhu a Dahu všimli, že se k nim blíží z jedné strany další skupinka Křižníků, a z druhé strany větší skupina stíhaček, začali se ve velkém radit, jak efektivně zasáhnout a to pomocí myšlenkového spojení kapitánských křesel. Kapitáni se rozhodli velice brzy.

Do cesty stíhačům se rozhodli umístit směrové štíty a prostředí, které Wraithové vybrali pro tuhle past, jim to vše ulehčovalo.
Stíhačky se kvůli nedostatku prostoru nemohly příliš roztáhnout, a toho právě využili kapitáni Vyndexů.
Svoje směrové štíty umístili vedle sebe a díky prostředí každý kapitán mohl plochu směrového štítu své lodě zmenšit a tím zvýšit jeho výdrž, neboli sílu.

Stíhačky letěly k Vyndexům maximální rychlostí, a když se před nimi objevily zničehonic štíty tvořící jeden pevný celek, tak už nestačily uhnout, a už vůbec ne zastavit.

Stíhačky, které nemohly kvůli rychlosti už nic dělati narážely jedna po druhé do štítů, které díky odraženým troskám měly čím dál tím menší zátěž způsobovanou nárazy.

Jakmile se vypořádali se stíhačkami tak na jejich silný štít začaly dopadat střely Wraithských Křižníků.

Drony, které předtím vypustily se konečně přiblížily ke svým cílům.

07 – Past část druhá

Drony třech lodí Vyndex se začaly zahryzávat do trupů Hive Ships. A díky úspoře dronů se jim podařilo zničit, nebo jinak vyřadit většinu lodí. Jakmile byla loď vyřazena (rozpůlena), nebo úplně zničena, tak se zbylé drony zaměřily na další loď. Některé Hive Ships byly ale tak zničené že ve finále bouchly a tím s sebou vzaly několik stíhaček.

Zatím co Vyndexi s přehledem vyhrávali, tak Destructory sváděly boj o přežití.

Jako první Wraithové zničili Kurk (loď co vypouštěla rychlíka).

Wraithské zbraně dopadaly na Altarianské lodě až přiliž ničivě a Kurk, který měl porušenou stabilitu štítů měl co dělat, aby vůbec vypouštěl Drony.
„Opusťte loď“ zařval kapitán Kurku do lodního rozhlasu.
Posádka začala tedy urychleně opouštět loď do záchranných modulů.

Loď byla zničena, ale příliš rychle na to, aby se posádka stihla evakuovat. Loď stihl opustit ve skutečnosti jen jeden modul, ale i ten se stal terčem stíhaček, kterých od začátku bitvy výrazně ubylo.

Záchranný modul byl dlouhý pět metrů a široký tři metry s tloušťkou dva metry, přičemž místa v něm moc nebylo, sotva pro osobu. Zbývající prostory byly totiž využité generátorem štítů, HP generátorem plus pohonnými jednotkami pro pod světelnou rychlost a Sub Prostorovým vysílačem. Generátor HP ale stačil pouze na malý skok, aby se mohl dostat z bitvy a generátor štítů mu měl dát na to čas.

Jakmile se Aktivoval záchranný modul, tak Alterian v něm začal vysílat svůj specifický signál, signál který byl přidělen jen radě a rodině Niuse.

Štíty Kurku nakonec selhaly a loď nebyla chráněná. Wraithské střely se zahryzávaly do pláště lodě. Jakmile Wraithské stíhačky zjistily, že loď už nadále není chráněná, tak se na ní vrhly. Zkáza lodě byla rychlá.

Kurk během okamžiku explodoval a přitom zničil několik stíhaček a ochranný štít záchranného modulu, který byl následně rozstřílen, ale ne úplně zničen stíhači.

Když ostatní kapitáni viděli co se stalo s jejich lodí a se záchranným modulem, tak pro Wraithy a pokud by to sledoval někdo jiný, tak i pro něj se začali chovat naprosto šíleně.

Všechny Alterianské lodě (nyní už jen sedmnáct) změnily taktiku a to tímto způsobem:

Vyndexi (Bor, Ryh a Dah) si naprosto přestali všímat otravných křižníků a vletěli do již přeplněné soustavy. Do štítů jim narážely asteroidy různých velikostí, které se pokoušeli od sebe oddělit pomocí směrových štítů. Zbývající Wraithské křižníky se ale nedaly odbýt tak snadno a tak i nadále střílely a ony lodě. Vyndexi jim jako odpověď posílali dávky z méně účinné energetické zbraně, ale zato s velkou kadencí.

Zbývající Destructorory taky začaly střílet ze svých energetických zbraní a bylo jim přitom úplně jedno, že přitom dodávají míň energie do hlavních štítů. Jejich energetické zbraně měly dosti velkou kadenci a sílu. Střely byly vzhledově podobné Ori střelám.

Altarianské lodě se nyní do bitvy vrhly hlava nehlava.

Wraithové sice nechápali proč se tak děje, ale i přesto dál stříleli.
Během okamžiku selhaly nouzové štíty dalšího Destructoru a Wraithské střely mu začaly do trupu děla díry. Tentokrát, ale Wraithové se zničením lodě neuspěli. Kapitán Dahu naštěstí byl v dosahu a podpořil loď svými směrovými štíty a následně změnil kurz tak, aby se dostal mezi Wraithy a poškozenou loď.

Ale netrvalo dlouho a další loď přišla o štíty a tentokrát byla i zničena.

Altarianská loď s označením RRO2, neboli Dytop, se po zhroucení štítů a pod nátlakem Wraithských zbraní během okamžiku rozlomila na několik částí.

Alteriané, ale taky nezaháleli a ničili Wraithy vším čím mohli a díky lepší technologii a novému motoru (zachycení signálu ze záchranného modulu) Wraithských lodí výrazně ubývalo.

Alterianské a Wraithské střely lítaly soustavou a ničily vše, co jim přišlo do cesty. Wraithské lodě měly mnoho potíží, ale i přesto se snažily držet krok s Alteriany, kteří svojí početní nevýhodu hlavně díky dronům z Vyndexů velmi rychle zmenšovaly.
Od zničení Kurku Wraithové totiž ztratili zbytek křižníků, několik Hive Ships a spousty stíhaček.

Prostor v soustavě připomínal spíše vrakoviště.
Energetické střely lítaly po celé soustavě a několikrát se podařilo oběma stranám trefit spřátelenou loď, ale mezi energetickými střelami i nadále lítalo několik dronů. Drony se nyní nezaměřovaly na zničení lodě, ale jen na její vyřazení z boje. Jejich cílem se staly zbraňové platformy a energetické uzly. Touto taktikou chtěli kapitáni přinutit Wraithy k brzkému ústupu.

Kapitán Alterianského Vyndexu Ryh, se přiblížil k nepřátelské Hive Ship a pulzujícím rozšiřováním svých štítů tak, aby narážely do trupu lodě, se ji pokoušel zničit, nebo alespoň poškodit a přitom střílel na jinou loď.
Jeho úsilí bylo velmi brzo odměněno tím, že Wraithská loď přestala střílet a místo toho se velmi pomalu odsouvala z bitvy.

Mnoho Destructorů mělo už na svém trupu několik děr, způsobených náhlým vypadnutím hlavních štítů bez včasného zapnutí štítů nouzových, ale i přesto dál bojovaly a začaly přitom tvořit jakýsi kruh.

Jakmile se Alterianské lodě k sobě dostatečně přiblížily, což nyní díky vystřílenému prostoru v soustavě nebyl problém, tak Vyndexi Bor a Dah spojili své síly a přesměrováním energie ze všeho co se dalo do generátorů směrových štítů a společnými silami se jim podařilo utvořit štítovou clonu mezi Altarianskými a Wraithskými loděmi.

Wraithové se tuto clonu snažili rozbombardovat, ale po chvíli se k Vyndexům Bor a Dah přidal Ryh a tím štítovou clonu natolik zpevnil, že Wraithové k Alterianskému údivu v celkovém počtu třinácti Hive Ships začali ustupovat a zbylé stíhačky utvořily jakýsi štít mezi Wraithskými a Altarianskými loděmi. A skokem do HP Hive Ships zmizely z Alterianských optických senzorů.

Zbylé stíhačky se ihned staly terčem zbývajících dronů a rychlopalných energetických zbraní, ale i přesto se stíhačům podařilo obletět štítovou clonu a poškodit trup jednoho Destructoru, který už neměl žádné štíty a udělat z něj nízko úrovňový „ementál“.

Jakmile se Altariané zbavili stíhaček, tak okamžitě začali hledat a „sbírat“ jiné Altariany, kteří byli na palubě zničených lodí a hlavně naložili zničený záchranný modul z lodi Kurk.

Přestože v záchranném modulu byly díry jako v ementále, tak zůstal v jednom kuse.

Záchranný modul se naložil na loď, které velel Rakp (velitel První flotily).

Jakmile se záchranný modul začal otevírat, tak Rakp byl u toho. A když ho konečně otevřeli. všem se zatajil dech. Spatřili to, čeho se všichni obávali od aktivace záchranného modulu na lodi Kurk.

„Oznamte všem lodím, že letíme domů.“ Vydal úplně bez života rozkaz Rakp.

Všechny lodě i přes rozkaz ještě chvíli prohledávaly trosky svých lodí. Přičemž neměly štěstí, protože našly jen něco málo padlých členů posádek lodí.

Jakmile lodě dohledaly, tak se pomalu vypravily pryč z této sluneční soustavy. A jako pojistku, aby Wraithové nedostali jejich techniku, tedy tu co se jim nevešla do nákladových prostorů, nechaly všechno ostatní zničit velmi silným výbuchem, který měl za úkol zničit celou sluneční soustavu. Aby dosáhly takového výbuchu, jedna loď se musela zdržet a uvést zdejší trojhvězdu do nestability a následně se vydat za ostatními. K tomuto byl vybrán nejméně poškozený Destructor Zihhe. Jakmile se Zihhe přiblížil k trojhvězdě, tak vystřelil ze své ultimátní zbraně.
Zbraň byla vesměs jen velmi silný paprsek tvořen částicemi o velmi velké hustotě. Paprsek zasáhl povrch jedné z hvězd a narušil termonukleární reakce na jejím povrchu. Destructor Zihhe měl jen jednu minutu na to, aby se dostal dost daleko. A u černé díry na něj čekala jeho flotila. Po jedné minutě na povrch hvězdy došlo k jedné mohutné explozi. Tato exploze roztrhla hvězdu. Výbuchem jedné hvězdy, ale došlo k výbuchům ostatních a tím vznikla exploze která dalece přesahovala hranice soustavy.

Když se Zihhe přidal k čekající flotile tak skočili spolu do SP. Právě v čas, protože tlaková vlna dosáhla až k černé díře. A tím by vážně poškodila lodě, nebo by je vrhla přímo do černé díry bez aktivovaného SP.

Ještě cestou a SP přemýšlel Rakp jak řekne Niusovi, že jeho nejlepší přítel, který nyní patřil i do jeho rodiny, se dostal na palubu Kurku a že v záchranném modulu byl zabit.

Jak jen může předstoupit před Niuse, vůdce Altarianů a říct mu, že druhý nejvyšší radní a zároveň manžel jeho dcery byl zabit?

Tato otázka mu v hlavě vrtala celou cestu a kvůli poškození celé flotily to byla dlouhá cesta.

Když lodě vystoupily ze SP tak je opět satelity černé díry začaly skenovat a když je pustily, tak si to celá První flotila namířila k Altarii.

Na Altarii zrovna zasedala celá rada, když dovnitř vtrhl jakýsi Altarian a byl celý udýchaný.
„První flotila se vrátila.“ Oznámil radě, která byla jeho náhlým vpádem překvapená. „Všechny lodě jsou vážně poškozeny a několik z nich, bylo zničeno.“ Pokračoval Alterian radě, která nebyla schopna slova.
Chvíli bylo ticho, až to nakonec Nius nevydržel a chtěl promluvit. Už se nadechoval, když v tom flotila vystoupila z HP a před radou se objevil hologram. Byl to Rakp, ale hologram kvůli poškození měl časté a velké výpadky.
„Byli jsme……pasti a……Váš zeť…na palubě……Kurk explo……modul……byl……zničen……tělo……palubě.“ po slově palubě hologram vypadl úplně.

Po téhle zprávě všichni v síni Rady úplně zbledli a všichni se velmi oparně podívali na Niuse. Ten, ale jakoby zkameněl.
Po chvíli, ale něco zamumlal. Nikdo se, ale neměl k tomu aby se ho zeptal, přesto to někdo udělat musel.
„Co jste říkal?“ Zeptal se Altarian, který předtím nečekaně vpadl do síně rady. Jako jediný měl totiž na to odvahu.
Nius procedil skrz zuby zaskočený a nesmírně naštvaný sám na sebe, že ho nedokázal zastavit „Všechny lodě na ně. Hned.“
„Ale většina našich lodí je stará od poslední správy Antiků. Deset tisíc let na ně nikdo nešáhl a některé jsou ještě starší.“ Řekl jakýsi člen rady.
„Tak je nechte připravit.“ A než kdokoliv stačil něco říct tak pokračoval „A až zničíme Wraithy, tak se zaměříme na ostatní, dokud nevyčistíme celou galaxii od těch, co kdy jen zkřivili vlas Antika, nebo Altariana“. Domluvil Nius a naštvaně se přenesl pryč, aby osobně popohnal záchranné práce na lodích první flotily.

08 – Překvapivé odhalení

Po pohřbu všech padlých opět zasedala rada. Rada se samozřejmě snažila vymluvit Niusovi rozhodnutí o vyslání velmi zastaralých lodí. Ten ale tvrdohlavě trval na svém rozhodnutí o vyslaní všech lodí. Když v tom se otevřely dveře do síně rady a dovnitř vstoupila jakási postava.
„Jmenuji se Tasmán a jsem jeden z přeživších Antiků.“ Představila se postava. „Je mi líto vašich mrtvých a cítím s Vámi jejich ztráty, jako jste cítili vy s námi. Ale kvůli tomu tu nejsem. Slyšel jsem, že se chystáte poslat do Pegasu lodě starší než deset tisíc let.“ To pokračoval Tasmán
„Ano to je pravda. Wraithové si nezaslouží nic jiného, než úder plnou silou. A síla tří tisíc lodí, je podle mě k tomu vhodná.“ Odpověděl mu Nius.
Na tvářích ostatních ale bylo vidět, že s ním nesouhlasí.
„Nedělejte to. Většina lodí je třídy Pico, třídy starší než naše Aurory. A o tom zbytku ani nemluvě. Pokud je pošlete, tak bude mnoho mrtvých. Pošlete Destructory a Vyndexi.“ Tasmán totiž věděl o stavu jejich lodí víc, než většina členů rady, a tak se je snažil zarazit. Ony tři tisíce lodí se totiž kvůli mizerné konstrukci a špatným materiálům už rozpadaly.
„Tyto lodě zavinily smrt…“ Začal Nius, ale nestačil to doříci. Tasmán mu totiž skočil do řeči „NE! Za to můžou Wraithové a jejich past a s nimi zrádce v radě. Vycvičte posádku a nechte postavit jeden RDTD. Skupinky Destructorů můžou napadat náhodné cíle.“ Tasmán na slově náhodné přidal důraz, ale slovo zrádce pronesl v klidu jako by to byla samozřejmost.
„Zrádce?!“ Zeptal se nevěřícně Nius a sním i několik členů rady.
„Ano zrádce, který měl dohlížet na stavbu lodí. Pokud na ně necháte nainstalovat vaši nejlepší techniku, tak Wraithové nebudou mít šanci. A až bude RDTD dokončeno, tak může zasadit poslední rány.“ Domluvil Tasmán s pocitem převahy a vítězství.
Ale po jeho posledních slovech se Nius postavil a řval na celou místnost „ADALE, JAK JSI NÁS MOHL ZRADIT???!!!“ a přitom se obrátil na člena rady (Adala), který byl nástupcem jeho zetě. Ten ale úplně v klidu a uraženě odpověděl.
„Celá ta věc s Wraithy je jedna velká chyba. My nemáme pomáhat Antikům, ale Wraithům. Rase, která se během několika let vyvinula z brouka natolik, že dokázala zničit Antiky. A tak jsem díky tomu, že jste mě pověřili přípravou první flotily, mohl nechal namontovat nejhorší technologii co šla, sabotovat výrobu červených a modrých dronů, a tím vás přesvědčit.“ A při posledních slovech se zvedal k nenápadnému odchodu.
Ale odchod se mu nepovedl. Během chvíle tam byla totiž stráž, která ho ihned popadla. Nius totiž pomocí myšlenek zavolal stráž chvíli potom, co se Adal přiznal k zradě.

Jakmile se za stráží zavřely dveře, tak Nius řekl něco, co většina nečekala.
Nius stále zněl naštvaně a díky tomu jeho proslov zněl jako od velitele, který se snaží dodat morálku svým vojákům. „Okamžitě nechte zkontrolovat všechny lodě postavené během působení toho zrádce a začněte u lodí tříd Destructor a Vyndex. A až je zkontrolujete, tak spusťte opět výrobu lodí a barevných dronů. A vojenské lodě starší osmi tisíc let nechte rozebrat a použitelný materiál a technologii připravte pro stavbu RDTD. Alteriané se nenechají porazit tak snadno a už vůbec nepoklekneme před nikým po jedné porážce.“ Jakmile Nius domluvil, tak si opět sednul.

Ještě toho dne byly všechny lodě zkontrolované. Stavba lodí se taky znovu rozběhla, ale tentokrát byli Alteriané a jejich spojenci (lidská rasa) natolik naštvaní na Wraithy a zároveň povzbuzení Niusovým proslovem, který se šířil po galaxii jako požár v lese za období sucha, a tak stavba lodí pokračovala rychleji.
Lodě starší osmi tisíc let byly rozebrány během několika dní a použitelné věci se dávaly na stranu pro RDTD. Loď která se začínala stavět po kouskách na různých planetách a ve vesmíru v První soustavě poblíž Altarie se tyto kousky montovaly dohromady.

Zatím co Alteriané budovali nové lodě s novými a lepšími technologiemi, tak se v Pegasu šířila zpráva o strachu mezi Wraithy.
Wraithové se tomu, ale snažili zabránit a zároveň se i nadále připravovali na další předvídatelný útoky se strany Alterianů.

O měsíc později

V HP na cestě k černé díře kontrolovali kapitáni několika Vyndexů a Destructorů svojí výzbroj, kterou měli naprosto v pořádku.
Jakmile se vynořili z HP tak spatřili něco, co většina v životě neviděla. Kousek od černé díry byla skupinka transportních lodí. Každá loď byla dlouhá skoro kilometr, s tvarem velmi připomínající válec o průměru skoro dvě stě metrů. Transportní lodě neměly kromě cca šesti set dronů (tři sta žlutých a tři sta modrých) žádné zbraně, ale za to měly dva druhy štítů. Jeden, běžně používaný, byl ještě slabší než na Destructorech, ale ten druhý, hlavní štít, měl svůj vlastní zdroj energie a tudíž mohl i na lodi fungovat na podobném principu jako štít na Atlantis. Jeho energetický zdroj byl válec s velmi podobnou konstrukcí jako ZPM, ale narozdíl od něj byl celý bílý a při zapojení se rozzářil. Tento zdroj sice nebyl tak výdržný, ale zato dodával větší množství energie než ZPM.
Transportní lodě čekaly jen na tři věci. Na zásoby všeho druhu, na údržbáře pro technologie co vezly a na signál od lodí, které byly v současné době na cestě do Pegasu.
Kapitáni lodí se naposledy podívali na transportní lodě a skočili do SP.

09 – Nápad

Jakmile se Altariané vynořili v Pegasu ze SP, tak se jejich skupinka rozdělila na dvě části.
Tři Vyndexi zůstaly u černé díry a dva Destructory, které ihned vstoupily do HP.

Destructory Stis a Pomos letěli HP hluboko do Wraithského území, aby mohly provádět záškodnické akce. Jejich úkolem bylo totiž udělat Wraithům a jejich případným spojencům co největší škody.
„Jsme na místě“ oznámil první důstojník Stisu do rozhlasu lodi tak, aby to slyšel kapitán který nebyl na můstku. A spolu s Pomosem vystoupili z HP.
Obě lodě se nacházely uprostřed prázdnoty.
„Zachytáváme několik signálů u okraje senzorů.“ Oznámil první důstojník kapitánovi, když dorazil na můstek.
Kapitán ihned usedl na svoje křeslo a pomocí myšlenek se spojil s druhým kapitánem. Oba kapitáni se ihned shodli a zamířili k signálům s tím, že hned po výstupu z HP okamžitě zahájí palbu.

Signály na Alterianských senzorech byly ve skutečnosti dva křižníky a jedna anorganická loď přibližně stejných rozměrů.

Wraithové neměli ani tušení, že se k nim blíží, a tak dál nerušeně pomocí transportních lodí převáželi náklad z anorganické lodě na svoje lodě. Tím nákladem nebylo nic jiného, než lidé ve stázi.
Ona anorganická loď patřila rase, která byla od přírody imunní proti Wraithským technologiím a už vůbec se Wraithové kvůli jedinečnému genetickému kódu na ní nemohli nakrmit.

Kapitáni obou Destructorů současně poslali zprávu třem Vyndexům, aby se přesunuly na bližší bezpečnou pozici, kdyby je náhodou potřebovali.

Když vystoupili z HP tak kapitáni ihned zahájili střelbu červenými drony (nadále označovanými jako rudé) na Wraithské lodě. Červené drony měly oproti žlutým skoro poloviční velikost a byly nesmírně rychlé a obratné. Během chvilky se první várka dronů zahryzla do trupu jednoho křižníku.
S každým výbuchem dronu se uvolňovala a následně rozšiřovala radiace z dronů. Radiace pomalu ale jistě prostupovala organickými stěnami křižníků a cestou zabíjela vše, co ji přišlo do cesty, ani křižník nezůstal nedotčen. Radiace na organický křižník měla katastrofické důsledky. Vše organického od Wraithů, přes jejich zbraně, až po energetické obvody křižníku, bylo pomalu ničeno. Zničené části černaly a křehly. Brzo to bylo vidět i z palub Destructorů. Ještě než radiace stačila vyřadit první křižník, tak Destructory vyslaly několik dronů na druhý křižník.
Během chvilky první křižník přestal střílet a druhý ho okamžitě následoval. Oba křižníky stály na jednom místě neschopny se hnout, střílet a ani volat o pomoc nemohly.
Anorganická loď celou dobu jen nečině přihlížela co se děje, ale jakmile přestal střílet i druhý křižník, tak se projevila.
Loď zničehonic nahodila štíty a vyrazila proti Destructorům a přitom zahájila palbu.
Její zbraně byly podobné Wraithským s rozdílem barvy. Tu měli oranžovou a na této lodi měli stejnou sílu jako křižníky.
Zbraně lodě střílely na jeden z Destructorů a čím déle střílely tím větší měly kadenci. Kapitáni obou Destructorů se z tohoto překvapení vzpamatovali, až když ona loď prolítala kolem. Ihned na ní začali střílet, ale dřív než k ní drony stačily doletět, tak skočila do HP. Destructory ji ihned začaly sledovat a zároveň vyslaly zprávu Vyndexům, aby se k nim při pronásledování připojily. Kapitáni Vyndexů neváhali a připojili se k pronásledování. Pronásledovaná loď cestou vystupovala z HP, ale ihned do něj zase skákala a přitom úplně měnila směr.

Křižníky, které předtím zasáhly rudé drony, kvůli zvýšené křehkosti trupu úplně roztrhaly sekundární exploze rozvodných sítí a motorů.

Kapitáni Destructorů už předvídali další výstupy z HP pronásledované lodi natolik, aby mohli poslat souřadnice Vyndexům, aby si tam ni počkaly. Trojce Vyndexů tedy čekala na souřadnicích, které jim poslaly Destructory.
Vyndexi na souřadnicích vypustily Modré drony a i pár žlutých dronů. Modré drony poletovaly okolo lodí. Po překročení určité vzdálenosti od lodi se totiž stávaly neovladatelnými a jen rovně letěly, dokud nenarazily. Modré drony měly větší rozměry a byly ovladatelnější, tedy pokud se nevzdálily od mateřské lodě. V takovém případě si mohla jejich ovládání převzít jiná loď. Žluté drony neboli klasické drony vyplnily zbývající mezery.

Pronásledovaná loď se z HP vynořila přesně na předpokládaných souřadnicích, Kkde už byly připravené drony z Vyndexů.
Kapitáni ihned dali příkaz dronům zaútočit na loď. Všechny drony se tedy ihned nasměrovaly na loď. Loď se snažila uprchnout do HP, ale do cesty se jí postavil Pomos, který právě vystoupil z HP. Loď byla během chvíle zničena drony. A ještě během její destrukce dostal jeden z kapitánů nápad. „Co Wraithy chytat do pastí, jako byla tato náhodná při lovu oné lodě??“ to byla otázka, která se začínala honit už i dalšímu kapitánovi a skupinka pěti lodí vyslaná do Pegasu s cílem škodit, k tomu byla naprosto ideální.

10 – Výsadek

Pilot rychlíku v HP kontroloval stav všech systémů a přitom to komentoval kapitánům Destructorů a Vyndexů. „Výkon HP 80%, ostatní motory 75%, ovladatelnost 64%, maskování vyřazeno. Nové systémy: energetický puls na 98%, odpalovač střel 100%. Stav střel: tři rudé drony.“
Chvíli po dokončení kontroly rychlík vystoupil z HP před jednou Hive Ship s jedním křižníkem.
Pilot neváhal a okamžitě vystřelil všechny drony na Hive Ship a energetický puls vyslal na křižník. Drony dopadly na Hive a ta okamžitě začala střílet, ale paprsek těsně minul křižník, a tak se rychlík okamžitě otočil a skočil do HP, ale po chvíli z něj vyletěl.
Wraithové se ihned vydali za ním, ale když se začali přibližovat, tak rychlík znovu skočil do HP. Wraithské lodě ho nepřestávaly pronásledovat.
„Funguje to“ pomyslel si pilot rychlíku, když se s Wraithy za zadkem blížil k již připraveným Destructorům a Vyndexům.
Hned jak vystoupil z HP spatřil minové pole složené z dronů, které vypálili Alterianské lodě. Drony se mu hned začaly vyhýbat a tím utvořily jakýsi průchod k jednomu z Destructorů, ale hned za ním se uzavíraly.
Wraithské lodě z HP vystoupily chvíli po rychlíkovi a hned se ocitly pod nátlakem dronů, které tam byly na ně připravené. Drony se jim okamžitě začaly zahryzávat do trupu a než Wraithové stačili viditelně zareagovat tak byli zničeni.
„Je to past!!!“ zařval na poslední chvíli Wraith u panelu pro dálkové vysílání, těsně před zničením lodě, na které se nacházel.
Tato zpráva se dostala ke skupince křižníků. Ty se okamžitě začaly přeskupovat do obrané pozice a zprávu začaly posílat dalším lodím.
Wraithské lodě, které pronásledovaly rychlík byly ale tou dobou už zničené a Alteriané v HP k planetě, kde měli Wraithové jednu ze svých základen. O které se Alteriané dozvěděli z Antické databáze.

Zatímco Alterianské lodě působily v Pegasu, v galaxii Alterianů nadále probíhaly přípravy na úder plnou silou.
„Pošlete další lodě, jako posilu lodím v Pegasu.“ Poručil Nius radě.
„Ale pane máme jen deset plně připravených lodí a z toho pět je třída T8.“ Řekl jakýsi člen rady. „Což je transportní loď novější, tedy osmé generace.“ Dodal ještě než si sednul.
„Já vím co je to T8! A říkám vám, vyšlete všechno co můžete!!“ Poručil vztekle Nius, který měl chuť toho člena rady osobně uškrtit. „Nemůžeme si dovolit další zbytečné ztráty.“ Dodal o poznání klidněji Nius.
Rada tedy vyslala pět lodí třídy T8, tři Destructory a dva Vyndexy.
Transportní lodě měly na palubě pěší jednotky a vybavení pro ně, “těžkou“ techniku, a další věci, které se hodí při útoku, ale i při obraně.

Čerstvá desítka lodí se vynořila ze SP a okamžitě skočila do HP směrem k planetě, kde se nacházela Wraithská základna, ke které měla namířeno i pětice lodí záškodnické skupiny.

Pětice lodí vystoupila z HP a ihned se seskupila do útočné formace. Dvojice Destructorů ihned zahájila palbu rudými drony. Zatímco trojice Vyndexů o chvíli později palbu ze svých energetických zbraní. Rudé drony během chvíle svou radiací zabily vše v blízkosti základny. Energetické zbraně následně radiaci rozšířily na maximum a zničily nadzemní část základny. Základna byla totiž na úpatí hory a velkou částí do ní zasahovala.
Alteriané sice svou palbou a radiací z dronů znemožnili Wraithům vysílat, ale i tak pomocí skenů zjistili, že se v základně pod horou vůbec nešíří radiace a navíc zaznamenávali stovky známek života o kterých neměli ani tušení komu patří. A tak dál bombardovali horu, ale i její blízké okolí svými energetickými zbraněmi.
Takhle bombardovali několik minut, než se z HP vynořila desítka Alterianských lodí, mezi kterými byla i pětice lodí třídy T8. Nově příchozí lodě ihned zahájily komunikaci se skupinou lodí, která útočila na planetu.
Jako první se ozval první důstojník z lodě T8 „tady první důstojník…“ Ale než stačil domluvit, tak mu do řeči skočil kapitán Vyndexu, který útočil na planetu. „Přiletěli jste právě včas. Wraithové se zakopali do hory, kterou nemůžeme rozbombardovat a radiace z rudých dronů se k nim nedostává…“ Ale i kapitán byl přerušen krátkým alarmem oznamující kontakt na senzorech.
„Stíhačka“ řekl překvapeně kapitán Destructoru a ihned na ní poslal dva červené drony.
Stíhačka se snažila uletět co nejdál, ale drony byly až příliš rychlé a stíhačku zničily.
„Doufám že neoz…“ to chtěl kapitán Vyndexu pokračovat, ale ozval se další alarm. Tentokrát oznamoval proražení otvoru do Wraithské základny.
„Rozumím“ řekl kapitán jiné T8 a ukončil komunikační kanál.
Na palubách všech T8 byly atmosféra že by se dala krájet. Vojáci si mlčky kontrolovaly výzbroj. Pár okamžiků po ukončení komunikace mezi loděmi se na každé lodi třídy T8 ozval v lodním komunikačním systému hlas příslušného kapitána se svým proslovem.
„Alteriané!! Óó vojáci!! Dlouho očekávaná zkouška ohněm přichází! Za pár okamžiků začneme sestupovat do atmosféry. Nevíme kolik je tam nepřátelských jednotek, ani nevíme jaké tam jsou podmínky pro boj, ale víme že VYHRAJEME. Přijdeme a ZVÍTĚZÍME!!!! My jsem Altariané my zvítězíme.
Střelbou a krví. Nepřítelem za nepřítelem dosáhneme svého cíle!! A tím je POMSTA!!!“
Kapitán lodě se doslova vžíval do svého proslovu a jeho konec doslova řval. A vojáci po jeho skončení začali skandovat poslední slovo „POMSTA, POMSTA, POMSTA!!!! “ někteří si tam dávali i občasné vsuvky jako „ZA ANTIKY!!!“ a podobně.

Pětice lodí třídy T8 svorně zapnula svůj masivní štít napájený z odnože ZPM a začala sestupovat do atmosféry. Vojáci si brali svou výzbroj, ke které mimo jiné patřil i osobní štít.
Lodě se při sestupu otřásaly, ale vojáci se dál v klidu připravovali a pomalu se začali přesouvat na místo ze kterého se měli vylodit.
Lodě bez problémů přistály na povrchu planety relativně blízko hory. Při přistání díky tlumičům a skvělým pilotům cítila posádka jen mírné škubnutí. A místa na přistání díky štítům měli taky dost. Okolí hory tvořil totiž les, který štíty při přistávání zničily bez poškození trupu.

Po dosednutí na zem a vypnutí motorů se na několika místech každé lodi objevily vyloďovácí otvory velkých rozměrů a to tak že se část trupu zneviditelnila a následně uvedla mimo fázi.

Vojáci s bouřlivým řevem okamžitě vyběhli ven před své lodě, aby se mohli sjednotit do útvarů. Lodě totiž kvůli své velikosti přistály dál od hory. Každý z pěších vojáků měl svůj osobní štít a komunikační zařízení u ucha. Zbytek výstroje měl každý podle svých požadavků a zkušeností jinou.
Když se vojáci vylodili a utvořili formace, tak z lodí začaly vyjíždět různá vozidla.
Nejčastěji se mezi nimi objevovalo vznášedlo. Vznášedlo mělo uzavřený kokpit pro dva vojáky, kteří ho ovládali. Jeden řídil a druhý obsluhoval plazmový kanón, který byl umístěn na vršku vznášedla. Obojí se ovládalo z většiny pomocí myšlenek. Plazmový kanón byl dva metry dlouhý o průměru padesáti centimetrů. A na jeho vršku byla umístěna samostatná a nezávisle na kanónu otáčecí petice menších rychlopalných zbraní fungující jako jeden celek, který se obsluhoval přímo u něj a tudíž střelec nebyl téměř chráněn. Navíc se ovládaly manuálně jako jeden celek. Celé vznášedlo bylo masivní konstrukce a z části chráněno štítem, který obklopoval vznášedlo a plazmový kanón. Rychlopalné zbraně ale už chráněny nebyly. Její obsluha měla mezi zbraněmi a sebou jen štítovou zeď s mírným zaoblením a tudíž to byl zezadu, ale i ze stran snadný cíl.

Jakmile byl výsadek kompletní, tak se alterianská vznášedla uvedla do pohybu směrem k hoře se zakopanými Wraithy a za nimi se vydali vojáci.

Z hory se vynořila desítka siluet skrytých velkým množstvím radiace a prachem vystupujícím z hory, před čímž je nejspíš chránily jejich černé a slizké obleky.
Alterianská vznášedla se zastavila a všechny pěší jednotky zůstaly stát za nimi.
Vznášedla zahájila palbu do oblasti předpokládaného vstupu. Ale ani jeden výstřel se netrefil do postav o kterých Alteriané neměli zatím ani ponětí. Po chvíli přestali střílet a dali se znovu do pohybu, ale tentokrát byla obsluha rychlopalných zbraní ve střehu. Prach byl čím dál tím hustší. Nervozita Alterianů rostla. S přibližováním k hoře se desítka tajemných siluet vmísila mezi Alteriany.

11 – Střelbou a krví část první

Známky života, které nyní zachytávaly lodě se daly rozdělit do čtyř skupin. Alterianské, Wraithské, Wraithských uctívačů a známky života rasy jenž úzce spolupracovala s Wraithy.
Tato rasa se naprosto ideálně přizpůsobila pro život v Pegasu.

Byli naprosto nezranitelní Wraithskou technologií a už v deseti letech života dosahovali výkonů, o kterých se lidem ani nezdá.
Potravu přijímali stejně jako lidé akorát s tím rozdílem, že dokázali být pět měsíců bez jídla a vody a přitom nezeslábnout, dokonce ani spát nepotřebovali častěji než pár hodin každý šestý měsíc.
Jejich orgány byly též v mnoha ohledech až zdeformované. Srdce a plíce měli až neúměrně velké, což jim dodávalo sílu a vytrvalost. Taky měli několik zvláštních orgánů, což jim umožňovalo absolutní odolnost vůči Wraithským technologiím, dokonce se na nich Wraithové nemohli nakrmit. Též měli neustále zvětšující schopnost regenerace.
Díky tomu všemu byli v dospělosti schopni se vyrovnat v pohodě i právě nakrmenému Wraithovi. Díky tomu všemu se dožívali více než pěti set let.
Přesto všechno na dálku vypadali jako větší lidé.
Tato rasa se nazývala Scia nebo též i Umbra (obojí latinsky znamená stín).

Desítka Scianů se v Alterianské armádě rozmístila co nejdál od sebe.
Tři stíny se neslyšně a nepozorovaně připlížily k Alterianským vznášedlům a vyšplhaly se k rychlopalným zbraním.
Trojce příslušníků rasy Umbra se zmocnila rychlopalných zbraní a rozpoutala peklo.
Každý z nich odhodil Alteriana u nich, jako by nic nevážil. Alteriané byli odhozeni několik desítek metrů od vznášedel. Ostatní Alteriané si, ale ničeho nevšimli.
Jakmile se dostali k ručnímu ovládání zbraní, tak začali nemilostně pálit do nic netušících vojáků.

Zbraně střílely rychle za sebou krátké namodralé paprsky.

Výstřely ze zbraní doslova kosily Alterianské vojsko. Osobní štíty pod nátlakem střelby neměly šanci a rychle se hroutily. Ničím nechránění vojáci okamžitě začali umírat na následek radiace a pokud měli štěstí, tak jim nepříjemnou a bolestivou smrt ukončil další výstřel ze zbraně.
Když se Alteriané konečně vzpamatovali z toho náhlého šoku, začali střílet ze svých ručních zbraní směrem ke zdroji výstřelů, které je tak nelítostně kosily.

Alterianské zbraně měly podobný vzhled jako Rononova zbraň. S tím rozdílem že měla dvě až tři hlavně, se kterými se dalo pomocí myšlenek manipulovat a všelijak je nasměrovat. Pomocí myšlenek se též střílelo z jakékoliv hlavně.
Každý výstřel ze zbraně se pohyboval kolem rychlosti světla, byl to totiž modrý laser se střední kadencí. Ale jelikož trojice hlavní byla náročná na ovládání, tak většina vojáků měla jen dvouhlavňové, nebo měli úplně jinou zbraň.

Střely lítaly ze všech směrů.
Stíny střílely dál do Alterianů a naprosto v klidu ignorovali jejich zpětnou palbu.
Alteriané stříleli jako diví, ale kvůli prachu a kouři stříleli naslepo. Jejich míření bylo náhodné a už pomalu propadali panice.

Střelec jednoho z velkých kanónů na vznášedlech pomalu mířil na jednoho ze Scianů. Jakmile zaměřil tak vystřelil.
Střela byla přesně mířená, prošla skrz štít chránící rychlopalné zbraně a ty zničila. Střela ale letěla dál a zasáhla střelce. Ten vyletěl několik desítek metrů vysoko.
Trosky ze zničené zbraně se rozlétly v okruhu třiceti metrů a srážely ještě stojící Alteriany.
Aleriané ale mezitím až na pár jedinců úplně ztratili hlavu a propadli panice. Utíkali co nejdál od zbývající dvojce Scianů, kteří ovládali rychlopalné zbraně.

Zbývajících sedm Scianů, kteří se předtím rozmístili, zahájilo palbu na utíkající Alteriany.
Stříleli ze svých zbraní, které byl úplně stejné jako Rononova zbraň.

Alteriané překvapeni náhlým zjevením nepřátel zahájili palbu na matné postavy před nimi, ale ty se jako pára rozplynuly a objevily se o pár metrů dál.
Již zoufalí Alteriané tedy zahájili palbu i tam a tentokrát otočili pomocí myšlenek jen s hlavní a vystřelili. Překvapený Sciani, během okamžiku padli na zem s několika dírami v těle.

Alteriané kteří zůstali se podařilo zneškodnit dalšího Sciana u rychlopalných zbraní.
Zbývající ale i na dále kosil již rozestoupené Alteriany.

Když jeden z Alterianů spatřil jak se k němu přibližují výstřely, tak rychle odstrčil svého mladšího spolubojovníka stranou. To se mu ale stalo osudným. Střely ho zasáhly a prošli přes jeho štít. Byl na místě mrtev.
Posledního Sciana zneškodnil další vystřel z plazmového děla na vznášedlech.

Odstrčený Alterian (Vanas) okamžitě přiběhl k tělu toho, jenž ho zachránil.

Jakmile Vanas doběhl tak se podíval na mrtvolu pod ním a okolní svět přestal pro něj existovat. Hlavou mu během okamžiku proběhly všechny vzpomínky na svého staršího bratra, na bratra jenž mu nyní ležel u nohou.
Vanas si klekl k jeho tělu a z očí mu pomalu začaly téct slzy. Klečel u těla jeho bratra několik vteřin, ale připadalo mu to jako věčnost.
V hrudi se mu začaly mísit pocity vzteku a pomsty posílené ztrátou svého bratra, tyto pocity vyhnaly všechny ostatní i se zábranami.

Vanas pomalu a stále klečící schoval svou zbraň a do ruky vzal jakýsi válec. Široký akorát do ruky a dlouhý padesát centimetrů. Válec skoro nic nevážil. Vanas pomalu začal vstávat a válec křečovitě svíral v ruce.
Vzpřímený Vanas se kolem sebe rozhlédl a ve tváři se mu zrcadlila čirá nenávist. Všichni až na něj pomalu, ale jistě ustupovali. Nato Vanas jedinou myšlenkou aktivoval válec, který stále svíral v ruce. Ten se během vteřiny proměnil ve dva metry dlouhý kopí z toho nejtvrdšího a nejodolnějšího materiálu, jaký Alteriané znali.

Pomstou a nesmírným vztekem až čirou nenávistí hnaný Vanas ze zebe vydal neuvěřitelně silný řev a přitom se dal do běhu k hoře, u které se objevily další postavy. Tentokrát tři.

Trojice postav viděla a blížícího se Vanase a zahájila palbu ze svých zbraní, byli to totiž Wraithové.

Když Vanas spatřil, že proti němu lítají nepřesné výstřely, tak si domyslel že jednotky u hory o něm už vědí a očekávají jeho samostatný útok. Za Vanasem totiž nikdo neběžel. Alterianské jednotky jen přestaly ustupovat a zastavily se na místě.

Jak se Vanas blížil k hoře, byla Wraithská střelba přesnější. A jeho kopí začalo pomalu zářit jasně bílou barvou.

Wraithové stříleli nonstop jak nejrychleji a nejpřesněji uměli, ale i tak se Vanasovi polovině výstřelů podařilo vyhnout. Zbytek střel se mu neškodně odrážel od štítu. A jeho kopí každou chvíli zářilo oslnivěji.

Allerianské jednotky už dávno Vanase ztratily z dohledu, ale díky zářícímu kopí věděly kde je. A udiveně a zároveň s obdivem koukali na zářící bod v nekonečném prachu a dýmu.

Vanas spatřil kousek od sebe trosky nadzemní části Wraithské základny, když v tom uslyšel za sebou až ohlušující řev Alterianských jednotek.
Alteriané už na nic nečekali a hlava nehlava běželi za Vanasem.

Wraithové byli zaskočeni náhlým rozhodnutím Alterianů a přestali na chvíli střílet. A právě v tu chvíli je Vanas spatřil.

Trojice Wraithů znovu pozvedla zbraně a chtěla opět zahájit palbu, když v tom Vanas na jednoho z nich hodil své kopí.
Kopí proletělo Wraithem doslova jak horký nůž málem a v polovině se zabodlo se do skalní stěny za ním. Wraith se chytil v místě průletu a spadl na zem.
Zbylí Wraithové i přesto zahájili palbu na Vanase. Ten ale byl kousek od nich a skočil na jednoho Wraitha.

Wraith jako by to čekal a okamžitě zahodil svou zbraň a snažil se ho chytit. Vanas byl ale chráněn štítem, a tak se mu to nepodařilo. Chvíli se vzájemně váleli na zemi a snažili se jeden druhého zabít.
Po chvíli Wraith svou silou Vanase přemohl. Wraith okamžitě napřáhl svou ruku s úmyslem nakrmit se na něm, ale Vanas byl stále chráněn svým štítem. Jakmile Wraith udeřil, narazil jen do štítu, který ho okamžitě odhodil.

Druhý Wraith v době kdy se ti dva prali taky nezahálel a pokusil se vytáhnout to kopí, ale v okamžiku kdy si ho dotkl ho jakási síla odhodila několik metrů do zadu.

Jakmile Vanas měl možnost, tak se postavil a ohlédl se. Podle hluku odvodil že jsou už velmi blízko.

Wraith, který se na něm před chvílí pokoušel nakrmit se už zas blížil k němu, ale Vanas tentokrát zachoval chladnější hlavu a telekinezí si přivolal kopí, které k němu prolétlo Wraithem. Ten se okamžitě skácel k zemi.
Vanas se ještě jednou ohlédl za sebe a vykročil ke třetímu Wraithovi, který pořád ležel na zemi. Vanas chvíli váhal, ale pak se k němu ohnul a strhnul mu jeho ochranný plášť proti radiaci. Wraith byl do té doby v bezvědomí, ale jakmile mu Vanas strhl jeho plášť, tak se v ohromných a nesnesitelných bolestech probral. Během chvíle zemřel strašlivou smrtí na ozáření radiace z několika stovek červených dronů.

Vanas se okamžitě opět napřímil a s vítězným řevem zvedl kopí nad hlavu a to se maximálně rozzářilo. Vanas tak stál několik vteřin a pak se vydal do hory.

12 – Střelbou a krví část druhá

Nikdo z Alterianů nevěděl, co je v té hoře čeká. Přesto s obrovským nadšením z toho, že se našel nějaký hrdina, běželi za Vanasem do hory.
Na první pohled bylo vidět, že vstup byl proražen energetickou zbraní z orbity.
Vstup byl dva metry dlouhý a příkrý sráz dolů do jakési chodby. Okraje vstupu tvořila spálená hornina.

Vanas na ostatní čekal v chodbě hned za proraženým vstupem a doufal, že nikdo z nepřátel v nejbližší době nepřijde.
Vanas čekal jen chvíli a už se v chodbě objevil první Alterian a za ním hned další.

Vanas si s ostatními pokynul hlavou a na to se rozdělili. Jedni šli vlevo a druzí s Vanasem vpravo.
Mezi Alteriany opět rostlo napětí z neznámého.

Chodba se nepodobala ničemu wraithskému. Vybudovali ji spolu s celým komplexem totiž příslušníci rasy Scia pro Wraithy, kteří si ji pomalu přizpůsobovali.

Netrvalo dlouho a před oběmi skupinami se objevila trojice dveří za sebou s rozestupem třiceti metrů. Dveře vypadaly úplně nově, jakoby je nedávno dokončili.

Alteriané neváhali a otevřeli první a když spatřili další dveře za nimi, tak se na chvíli zarazili, ale šli dál. Jakmile došli k dalším dveřím, tak se ty první automaticky zavřely a tamty se otevřely. A takhle to bylo i s těmi dalšími.
Alterianům existence dveří nedávala vůbec smysl, dokud se z ničeho nic zpoza rohu vynořil Wraith.

Wraith okamžitě namířil svou zbraň a chystal se vystřelit na překvapené Alteriany. Ale Vanas zareagoval rychleji a hodil po něm kopí, které stále držel v ruce. To se Wraithovi zabodlo do nohy a působilo mu nesmírnou bolest. Kopí opět začalo zářit intenzivněji a kůže Wraitha u kopí černala a následně praskala.
Wraith okamžitě pomocí myšlenek informoval ostatní Wraithy a zařval bolestí. Na to ho ale umlčelo několik výstřelů z Alterianských zbraní.

Vanas přišel k Wraithovi a chvíli na něj koukal, a pak hned na dveře a zpět na Wraitha. Wraith neměl totiž žádný ochranný oblek.

Alterianská vznášedla se rozmístila kolem vstupu do hory a to tak, že si na vzájem kryli záda.

Na Wraitha se ale přišli podívat i další Alteriané a všem se ve tváři zrcadlil nechápavý výraz. Vtom se ale otevřely dveře a připojila se k nim další skupina. Na to Vanas s ostatními pochopili. Dveře izolovaly ostatní komplex od radiace.
Nikdo se ale neopovážil promluvit a tak šli dál, aby udělali místo dalším vojákům, kteří byli ještě za dveřmi.

Když se všichni vojáci konečně sešli, tak šli dál. Na chodbě bylo plno rozcestí a s každým z nich se od hlavní skupiny oddělilo několik vojáků.

Wraithové ale už věděli o jejich přítomnosti, a tak se začali shromažďovat v jedné velké místnosti. Jen Sciané se přesouvali směrem k Alterianům, ale jelikož jich bylo sotva pár desítek tak už předem věděli jak to dopadne.

Vanasova skupina byla jedna z nejmenších, kromě něho s ním byli jen dva vojáci.
Vanas se svou skupinou pomalu šel přimáčknutý ke zdi a v ruce už držel svou zbraň. Jeho skupina nenarazila zatím na žádný odpor.
Už se zas blížili k dalším dveřím a byli připraveni je otevřít, když v tom zaslechli snad ze všech směrů střelbu a řev. Skupina se na sebe koukla a v tvářích všech se zrcadlila holá hrůza.

Nikdo z nich neváhal a okamžitě se otočili aby šli na pomoc ostatním. Prošli jen několika odbočkami a před nimi leželo několik pohozených Alterianů. Vanas opatrně kouknul za další roh, ale v tu chvíli se mu na štít ve výšce obličeje přichytil jakýsi sliz zelené barvy. Vanas okamžitě zacouval a snažil se ho sundat, ale ani jeho společníkům se to nedařilo.
Sliz už skoro obklopoval celou přední stranu štítu, když se Vanas rozhodl.

Na všech lodích, které se nacházely na oběžné dráze se ozval alarm, který vyvolal svou vlastní řetězovou reakci.

„Kapitán okamžitě na můstek, blíží se k nám nepřátelská flotila!!!!“ doslova řval první důstojník jednoho Destructoru do zvuku alarmu. A současně s tím začal otáčet loď čelem k pravděpodobnému výstupu flotily. Úplně stejný manévr udělaly i ostatní lodě.

Vanas zavřel oči a jeho štít se začal deformovat. Štít se začal otevírat a to tím způsobem že se rozevřel na zádech a spolu s tím měnil tvar. Štít začal uzavírat slis do vlastního válce ze kterého nebylo úniku. Jak mile se štít opět uzavřel tak trojice Alterianů najednou uskočila.

Když kapitán konečně doběhl na můstek tak automaticky a bez řečí vypálili několik dronů, a další lodě ho napodobovaly.

Teprve když vypálil drony tak se zeptal „Kolik lodí?“
Operátor se na něj podíval a v obličeji se mu zrcadlil strach. Naprázdno polkl a odpověděl mu „Přes padesát.“
Na to se i kapitánovi na chvíli zachvěly koutky strachem. A už se chtěl ptát dál, ale první důstojník přeskočil jeho otázku a rovnou odpověděl.
„Na podrobnější informace jsou daleko.“

Vanasův štít, který obklopoval sliz najednou explodoval.
Vanas byl nyní naprosto nechráněný, ale i přesto vstával a křečovitě svíral svou zbraň.
Vanas se svými druhy udělal první krok, ale najednou se před nimi jako ze stínu padlých Alterianů, objevila dvojice Scianů.

Všichni kapitáni vystřelili všechny drony co měli a začali je seřazovat. Jako první byly červené drony, hned za nimi klasické žluté a nejblíže k lodím byly modré. Dokonce i transportní lodě vystřelily vše co měly.

Když bylo pole z dronů hotové, tak se lodě začaly plně připravovat na útok lodí.

V Alterii zasedala rada a u slova byl Nius.
„Tato rada byla svolána na žádost toho jenž vidí budoucnost…“
ale než stačil doříct to co chtěl, tak se v radě ozval šum, ale ten okamžitě utichl, protože Nius mluvil dál.
„…Ropos pro nás má důležité informace o tom co se má stát v Pegasu.“ konečně domluvil Nius a ve dveřích se objevil Ropos.

Sciani hned udeřili dva Alteriany se štíty a odhodili je na nejbližší stěnu. Jeden z Alterianů v letu srazil nechráněného Vanase na zem.
Alteriané až na Vanase se okamžitě zvedli a vystartovali na Sciany. Ale ti na poslední chvíli zmizeli a objevili se o metr dál.
Zmatení a překvapení Alteriané narazili do zdi, ale hned zas šli po Scianech.

Alterianské lodě se strategicky rozmístily a vyčkávaly.

Sciani tentokrát nezmizeli ale chytli Alteriany, i když jen za štít a odhodili je několik metrů přes celou chodbu.
Alteriani se tentokrát nezvedali.

Když rada utichla ujal se Ropos slova.
„Dnes jsem měl sen. Naše lodě v Pegasu byly napadnuty nepřátelskou flotilou v poměru pět nepřátelských lodí na jednu naši.“

Sciani přišli k ležícímu Vanasovi a chytli ho pod krkem a jako by nic nevážil ho přirazili ke zdi tak že měl nohy ve vzduchu.

Po Roposových slovech to znovu v radě zašumělo. A slova se ujal Nius.
„Co navrhujete?“ zeptal se

Přimáčknutý Vanas se probral z bez vědomí a spatřil ohromné špičaté zuby. Nepřátelského vojáka.
Zatím co jeden Scian držel Vanase tak ten druhý šel pomalu k Alterianům, které před tím odhodili.

Ropos ani chvíli neváhal s odpovědí a hned jí po Niusovi střelil
„Vím že loď s označením RDTD je plně dokončena….vyšlete ji“
reakce ze strany rady na sebe nenechala čekat
„RDTD ještě neprošlo žádnou větší zkouškou. Jen šílenec by ji poslal.“ To zareagoval jakýsi člen rady a několik ostatních členů souhlasně přikynulo.

Vanas zatnul pěsti a zavřel oči, na tváři se mu udělalo soustředěním několik vrásek. Okamžik po tom cítil jak ruka Sciana mírně polevila a on otevřel oči.

Ropos se, ale nenechal vyvést z míry a okamžitě střelil odpověď pohrdavým tónem.
„A je vraždou ji neposlat. Právě teď umírají naši lidé v bojích proti nepříteli o kterém nic nevíme a lodě jenž jsou nad planetou se je budou snažit za každou cenu ubránit, a to se jim stane osudným. Jen RDTD se svými technologiemi a kapacitou je může zachránit. Už jen ten pohled na ni nepřítele zastraší.“ Jakmile svou řeč skončil střelil pohrdavý pohled na několik členů rady.

Vanas zburcoval veškerou sílu a jednou rukou chytil Scianovi ruku a snažil se ji odtlačit. Tou druhou ho chytil pod krkem a přitom se pořád soustředil na to, aby omezil nepřítelovy pohyby na minimum.

V radě byl šum jak v lese při silnějším větru, dokud Nius nevstal a nezačal mluvit.
„Vyhlašuji hlasování o tom, zda vyslat nebo nevyslat RDTD.“ Jakmile domluvil tak si sednul a na všech křeslech se vysunula destička s nápisy „vyslat; nevyslat“.
Všichni v radě hned začali hlasovat.

Nius už začínal v boji na život a na smrt vyhrávat, když v tom se Scianovi podařilo vydat jakýsi přiškrcený zvuk. Na ten okamžitě zareagoval druhý Scian a chytil Vanasovi ruce.

Hlasování bylo rychlé a jasné. Jeho výsledky oznamoval stojící Nius.
„95% hlasovalo pro vyslání RDTD. Loď okamžitě dostane příkaz k zahájení akcí v Pegasu.“
Na to spokojený Ropos odešel ze síně rady.

13 – Střelbou a krví část třetí

Vanas už byl zoufalý a před očima se mu běhali různé vzpomínky z toho dne.
Vylodění-prach-střelba-smrt-běh-krev-jeho vlastní řev-kopí-…
V tom si Vanas řekl sám pro sebe „kopí“, a přitom rozevřel svou levou ruku.

„Za jak dlouho tu budou“ ptal se už nervózní kapitán.
„jejich rychlost není konstantní, takže nelze určit přílet.“ Oznámil první důstojník.
Na všech lodích byla atmosféra že by se dala krájet.

V Galaxii Alterianů seděl kapitán RDTD ve svým křesle a mluvil do lodního rozhlasu.
„…rozkaz zněl že máme podpořit naše bratry v Pegasu a očekává se že ho splníme. S touto lodí máme šanci a tu musíme využít…“
Posádka doslova hltala každé slovo.

Kapitán hned jak informoval posádku nasměroval loď do HP, ze kterého téměř okamžitě vystoupili, alby mohli do SP.

Vanasovi vletělo neaktivované kopí do ruky, ale ten neváhal a zápěstím ho nasměřoval na jednoho Sciana, a hned ho aktivoval.

Kopí ho probodlo a hned na to ho Vanas deaktivoval. Scian i přes svoje schopnosti spadl na zem mrtev a druhý Scian mu okamžitě Chytil ruku v níž držel smrtelně nebezpečné kopí.
Scian a Vanas vedli souboj vůle.

Chvíli po zabití prvního Sciana se probudil jeden z Alterianů a vzal svou zbraň. Pak už jen namířil a vystřelil. Paprsek prolítl Scianovi hlavou a Vanase ohodila jeho krev, krev kterou měl na obličeji, ale i na rukách.

Vanas, který se sotva držel najednou přišel ke svému zachránci a vyčerpáním padl na zem. Ale to se už probouzeli další Altariané.

Nad planetou se vynořilo z HP přes padesát lodí z niž jen pět bylo Wraithských křižníků, zbytek patřil Scianům.

Lodě se hned po výstupu z HP začali otřásat pod výbuchy červených dronů do kterých se nyní míchali i drony žluté, jen modré zůstávaly nehybně poblíž Alterianských lodí.
Wraithské křižníky byli mezi prvními zničenými.

Lodě Scianů, ale i pod náporem dronů zahájili palbu na nejbližší terč a tím bylo hned několik Destructorů.

Štíty Destructorů okamžitě podpořily Vyndexi, které jim poskytli podporu směrových štítů.

Situace byla během chvíle nepřehledná. Kolem lodí Scianů se shromažďovali drony, které se je snažily zničit a Sciani na opak střílely ze svých zbraní, které občas náhodou trefily nějaký ten dron.
Dron ale nebyl zničen, drony pohlcovali energii výstřelů a stali se tak ještě smrtonosnějšími .
Alteriané neváhali a útok Dronů podpořily energetickými zbraněmi.

Mezi flotilami tak vznikla smrtonosná zóna.

Během pár okamžiků byl počet Scianských lodí zmenšen na polovinu, ale Alterianům už docházeli drony. A taky měli několik ztrát i když ne tak velkých jako překvapený Sciani.

Aleriané se už pomalu začali radovat, když v tom se opět otevřelo HP okno a zněj vyletělo dalších patnáct lodí, a tentokrát byly větší než lodě Alterianské.

Alteriané okamžitě přesměrovali veškerou palbu energetických zbraní na nově příchozí lodě, ale ty se zastavovali o nepřátelské štíty, a drony už neměli skoro žádné, jen modré a několik červených.
Alteriané tedy přesměrovaly červené drony na nové lodě s nadějí že ji alespoň poškodí.

Ale nové lodě taky okamžitě zahájily palbu. Patnáct paprsků najednou zasáhlo podporný štít od Vyndexů, a prošlo skrz na vlastní štít lodě. Ten nápor též nevydržel a střeli prošli skrz, loď okamžitě vybuchla. Alteriané přišli o další loď.

Alteriané poslaly i modré drony proti lodím, drony prošli skrz jejich štít a explodovali mírně pod pláštěm, kde s výbuchem vznikl i štít a ten pomohl roztrhat trub lodě, ale i přes to všechno Sciani neúnavně střílely dál.

Scianské zbraně měli katastrofální účinky na Alterianské štíty, které pod jejich náporem selhávali.

Modré drony též bez viditelné kolize vybuchovali volně ve vesmíru a vzniklý štít při nárazu střeli, střelu odrazil. Střela “jednoduše“ sklouzla po ploše štítu. A tím Alteriané přesměrovávaly střeli Scianů a při větším množství dronů ji byly dokonce schopni otočit proti nepřátelské lodi, ale i tak pro Alteriany, kteří do teďka ztratily několik lodí, to nevypadalo dobře.

RDTD vystoupilo ze SP a hned skočilo do HP

Alterianské lodě se daly do pohybu a snažily se vyhýbat smrtícím výstřelům.

Posádky lodí už panikařily a bez cílně běhali po chodbě, jen pár z nich drželo chladnější hlavu a snažili se všelijak zajistit fungování lodě.

Scianské lodě se rozdělily a kromě hlavních zbraní začali používat i menší, ale zato rychlejší, vedlejší zbraně.

To už všichni přestali doufat že se tam odtud dostanou živí.

Vanas se probudil v jakési malé místnosti a spatřil že u dveří hlídala dvojce Alterianů a odhodlaně se postavil.

Alteriani na něj koukali jak na ducha ale hned zas hlídali dveře a Vanas se k nim připojil.
Z orbity k nim doléhali tlumené zvuky bitvy a všichni se tvářily přinejmenším vyděšeně.
Stejně jako oni se schovali i jiní Alteriané a vyčkávali co se bude dít.

Scianům se podařilo několik dalších lodí zničit a Alteriani už neměli nic jiného než energetické zbraně a stále proti nim stálo čtrnáct lodí.

Menší zbraně Scianů se začali zahryzávat do jednoho Vyndexu(Troj) a kapitán(Komon) dal okamžitě rozkaz k evakuaci. Celá posádka ho bez váhání vyslechla, ale kapitán sám zůstával.

Na můstku se ozývali alarmy na všechno na co si jen vzpomněl a tak nastavil kurz k dvěma nepřátelským lodím a přitom nařizoval autodestrukci na hlasovou aktivaci.

Loď se přibližovala mezi dvě lodě Scianů a ti na ní nemilosrdně střílely, můstek se otřásal pod nárazy střel do trupu lodě. Inerciální tlumiče byly citelně poškozeny a měli co dělat aby tlumily pohyb a aspoň částečně nárazy na můstku.
Loď totiž ztratila štíty a kapitán pernamentně uzavřel můstek.

Jak mile se Loď dostala na dosah tak kapitán vykřikl aktivační příkaz
„SUBO…NUM!!!“ (latinsky bouchni…teď). A zavřel oči, zároveň s výbuchem uslyšel něčí hlas, ale nerozuměl mu a můstek zahalilo oslnivé bílé světlo exploze, nebo to bylo něco jiného?

Loď explodovala takovou silou že dvě nepřátelské lodě doslova exploze roztrhla a další poškodila tlaková vlna a EMP (elektromagnetický puls), který doprovázel výbuch.

Zbylých dvanáct lodí, z nichž dvě poškozené EMP a bez štítu, o to usilovněji střílelo na zbylé lodě Alterianů, které nyní bouchali velice snadno.

Alteriané se už chystali na ústup, když v tom…
„Pane blíží se k nám další loď a podle senzorů je obro…“ to ale první důstojník nestačil doříci a mezi dvěmi flotilami se objevilo obrovské okno HP.

Z HP se vynořila pro Alteriany nádherná, ale smrtící loď RDTD.

RDTD byla loď nepopsatelných rozměrů s velmi silným trupem.

Trup lodě byl vyroben z toho nejpevnějšího a nejvýdržnějšího materiálu, který Alteriani znaly.
Byl tlustý dvacet pět metrů s tím že uprostřed trupu byly bloky masivních štítů a každý z těchto bloků měl vlastní energetický zdroj.
Přepážky uvnitř lodě byly tlusté jen pět metrů a štít měli jen stěny poblíž k trupu a dveře.

Povrch lodě byl až na vyjímky na pohled rovný. Samotný trup chránily hned tři vrstvy štítů a každý též měl svoje vlastní napájení.
RDTD taky disponovalo několika směrovými štíty jako Vyndexi, ale o mnoho silnějšími. A o zbraních ani nemluvě. Ty měla kromě všech druhů dronů několik typů energetický s mnoha platformami po celé lodi, a několik “speciálních“ zbraní. Zbraně, ale byli důmyslně ukryty v trupu, pro případ že by selhaly štíty.

RDTD tedy spíše připomínala nedobytnou pevnost než loď.

Sciani byli překvapený náhlým vynořením lodě z HP s tak impozantními rozměry že by se jí v pohodě vešli do hangáru. Až po chvíli přesměrovali svou palbu na RDTD, ale štít RDTD vydržel víc než štíty ostatních lodí, jen snad Atlantis mělo důmyslnější štítovou technologii než RDTD.

RDTD okamžitě poskytlo štítovou podporu zbylým lodím a postavila se mezi ně.
Na povrchu lodě se otevřel jeden otvor a zněj vyletělo hned několik Dronů, ty okamžitě zničily dvě lodě, které neměli štíty.

Sciani na to zareagovali ústupem. Jen jeden “kapitán“ na lodi Scianů vyslal dvě zprávy. Ta první byla určena Wraithům a spol. s informací o ústupu. A ta druhá Alterianům, ta se ozvala na každým můstku skresleným hlasem
„Toto není konec.“ Po téhle zprávě i poslední loď skočila ho HP.

Na orbitě bylo dobojováno.

V hoře se z ničeho nic ozval alarm, který svolával i ty polední z poledních.
Toho se chytil i Vanas se svojí skupinou a vyrazily za jedním neopatrným uctívačem. Ten je dovedl k rozlehlé místnosti, ve které zmizel.

Netrvalo dlouho a v prázdných chodbách se zorientovaly i ostatní vojáci, kteří dorazily k místnosti ze které neustále vycházel podivný zvuk.
Jakmile se Alteriani aspoň částečně sjednotily tak vtrhli dovnitř, ve chvíli kdy ten zvuk zmizel v mnohem hlasitějším, ale zato v krátkým “šumu“.

Alteriani se octli v prostorné místnosti, ve které nebyla ani noha, ve skutečnosti v ní nebylo nic. Nic až na jedinou věc u zdi, mírně usazená v zemi. Alteriani nekoukali na nic jiného než na Hvězdnou bránu, ale v místnosti už nic nebylo a na hvězdný bráně byly viditelné stopy po zásazích do jejího systému a tudíž bylo nebezpečné ji zkusit použít.

Během příštích okamžiků se v místnosti objevovali další a další Alteriané. A tón alarmu se změnil, tentokrát zněl výhružněji.
Všechny dveře i ty izolující od radiace se otevírali a mnoho Alterianů už nemělo štít.

Jeden Alterian neváhal a doprostřed místnosti hodil jakýsi placatý předmět. A s ledovím klidem pronesl
„Potřebujeme se okamžitě stáhnou, v komplexu hrozí neznámé nebezpečí.“
Nikdo nevěděl o tom jak dopadla bitva nad planetou, kterou donedávna slyšeli a ani nevěděli o přítomnosti RDTD a tak nechápali jak se z této situace dostanou. Ale v místnosti i v ostatních částech komplexu se ozval hlas.
„Rozumím…RDTD je přítomna ihned provede transport pomocí stěny.“
Na to Alteriané nic neřekly a jen se divili tomu co právě slyšeli.

Během chvíle se u všech Alterianů, ať v místnosti, nebo jinde v komplexu objevila stěna ve tvaru obdélníku, ale to nejzajímavější na ní bylo to že vypadala přesně jak horizont událostí Hvězdné brány, s rozdílem tvaru a hlavně bez jakéhokoliv ohraničení.

Alteriané dlouho neváhali a začali procházet onou stěnou a téměř okamžitě se objevovali na palubě RDTD, ale první co uviděli byla další stěna, která je měla přenést zpátky na planetu k lodím pod jejich štít, kde se měli znovu nalodit.

14 – Informace od Chayi Sar

Komon se naposledy rozhlédl po můstku, všude létaly jiskry z přetížených obvodů. Co mohlo,tak varovně blikalo a „kvílelo“. Loď byla pod neustálou palbou.

Komon zavřel oči a vykřikl příkaz pro autodestrukci.
„SUBO…NUM!!!“
i přes jeho zavřené oči uviděl jasný záblesk lodě, ve které se nacházel. Explozi doprovázela na lodi i ohlušující zvuková vlna, ale i ta byla překonána.
V poslední chvíli zaslechl jakýsi hlas, hlas kterému nerozuměl.

O několik vteřin později si uvědomil že je stále naživu. Okamžitě otevřel oči, ale hned ho oslepila jasná bílá záře, ta samá jako při explozi.

Netrvalo dlouho a opět uslyšel onen hlas.
„Zlu neustupuj, ale směle se mu postav!“
Komon se snažil určit odkud ten hlas přichází, ale to se mu nepodařilo a tak jen vyslovil svou otázku.
„Kdo jsi?“ Ale místo odpovědi se mu dostalo jen další věty.
„Žádné zlo netrvá věčně!“
To už Komon nevěděl jak dál a zařval.
„Já jsem Komon. Kapitán lodě Troj. A ty jsi kdo?!“
Místo odpovědi se ale před ním objevila jakási energetická „koule“. Na to vystrašený Komon udělal krok zpět a s hrůzou hleděl tváří tvář neznámému.
Energetická „koule“ se během chvíle proměnila v lidskou bytost a promluvila.
„Já vím kdo jsi…to díky mě jsi tady. Já jsem Chaya Sar.“ Chaya se podívala na Komona svým laskavým pohledem a pokračovala.
„Všichni do jednoho jsme se dohodli.Pomůžeme vám, ale kvůli Ori to nemůžeme udělat přímo.“ Komon při slově Ori sebou nepatrně cuknul, ale zachoval klid a opatrně se jí zeptal.
„Tak jak nám chcete pomoci?“ na to se Chaya jen usmála a v Komonových rukách se objevily dva krystaly. Jeden podlouhlý a jasně modrý, a ten druhý ve tvaru destičky, čirý jako sklo.
Komon se na oba krystaly díval nanejvýš nechápavým pohledem, který Chaya zachytila. A raději se dala do vysvětlování.

„Jelikož vám nemůžeme pomoci přímo tak vám předáváme tyto krystaly.
Kdysi dávno jsme byli členy takzvané Aliance čtyř ras.

Aliance byla svým složením jedinečná. Čtyři nejvyspělejší a nejmocnější rasy se sjednotily, aby si navzájem pomáhaly a chránily slabší.
Noxové byli představitelé dobra, souznění, porozumění a podobně.
Furlingové byli síla aliance.Jejich flotila a bojové schopnosti drtily každého nepřítele, každé zlo. Byli to naši obránci.
My Antikové, jsme dávali přednost vědě a později povznesení.
Asgardi byli v mnoha věcech podobní jako ostatní členové aliance. Snažili se chránit ostatní, prováděli své vlastní výzkumy a když nemuseli,tak nestříleli.

Ale jednou se Furlingská kolonie ocitla v obklíčení nové a neznámé rasy. Furlingové samozřejmě vyslali několik lodí na obranu. Ale byli natolik zaskočení tím že se někdo postavil přímo proti nim a tak udělali několik chyb. Agresoři jich využili a otočili tak výsledek bitvy ve svůj prospěch. Furlingové zdrcení svou první porážkou šli od té doby až na pár vyjímek od porážky k porážce. Aliance se jim samozřejmě pokoušela pomoci, dostávali ty nejlepší technologie, ale oni je odmítali a brali si jen druhořadé technologie.Nechtěli od nás nic na úrovni. Jak jsme se později dozvěděli, tak nepřítel byl někdo,komu Furilngové kdysi významně technologicky pomohli.
Aliance ztratila jednoho člena.
Ale Furlingům se nakonec podařilo ubránit několik planet v úzkém pásmu galaxie, kde žijí dodnes.
Aliance byla zdrcená.
O několik let později vypukl v MD jakýsi mor, který vše zabíjel. A my jsme odešli s poloprázdným městem Atlantis do Pegasu, a to způsobilo totální rozpad už tak narušené Aliance.

Ten dlouhý krystal vložte do vysílací stanice, pro vysílaní. Noxům, Furlingům a Asgardům. Ale jelikož členové aliance jsou v neustálém ohrožení, tak poslouchat nebudou. Ne zprvu. Proto vám dáváme ten druhý krystal. Na něm najdete souřadnice domovských planet zmíněných ras.
A nezapomeňte na lidi ze Země, mají na to být pátou rasou. Vy se řadíte k nám.“ Po poslední větě Chaya zmizela.

Komonovi chvíli trvalo než se vzpamatoval z přívalu informací a chvíli po zmizení Chayi se zeptal sám sebe.
„A kdo teda na nás útočil, když ne Wraithové?“ na tuto otázku opravdu nečekal odpověď, a už vůbec ne takovou.
Chaya mu ještě stihla odpovědět, ale její hlas, jako by mizel v dáli.
„Říkají si Sciani, též Umbra, ale jejich pravý název, který jsme jim dali, je…“ Zbytek věty už Komon neslyšel, ale zato hlasitě a jasně slyšel jiný hlas, který zněl nanejvýš varovně.
„Nesmíte jim věřit! V minulosti nás zradili a nyní s Wraithy chystají útok na Atlantis…vy je musíte zastavit!!!“

Po tomhle varování se Komon propadl do hluboké tmy a zaslechl sílící hukot. Během několika okamžiků v něm rozpoznal hlasy, přičemž mu některé byly povědomé, ale vůbec jim nerozuměl.

Netrvalo dlouho a Komon se objevil v jakési místnosti. Zároveň s tím všechny hlasy utichly a on se otočil.
Stál přímo před samotnou radou a v rukou svíral krystaly.

15 – Přípravy

Komon na místě strachem zblednul, ale k jeho úlevě se k němu nehrnuly žádné stráže.

Všichni členové rady se na něj nevěřícně dívali. Až po chvíli se ho klidný Nius, jako by se nic nestalo, zeptal.
„Kdo jsi a jak si se sem dostal?“
Komona otázka mírně zaskočila, ale i přesto na ní okamžitě odpověděl.
„Jsem Komon, kapitán jedné z našich lodí a dostal jsem se sem prostřednictvím povznesené bytosti.“ Komon se klepal strachem, ale jeho hlas byl pevný. A vzpomněl si na všechno, co mu řekla Chaya, spolu s tím neznámým hlasem a přesvědčil sám sebe, aby to radě nyní řekl.
„Tato povznesená bytost mi sdělila důležité informace, které by si rada měla vyslechnout.“
V radě se ozval šum, ale Nius vypadal, jako by ho už nic nemohlo překvapit a jen se zeptal:
„A jaké to jsou informace?“
Komon byl zaražený Niusovým přístupem,ale i přesto celé radě odvyprávěl vše, co se stalo od chvíle autodestrukce, až do jeho objevení se v radě.

Komon vyprávěl dlouho, a za tu dobu se zpět do domovské galaxie vrátily všechny transportní lodě s několika dalšími. V Pegasu zbývalo jen RDTD a dva Vyndexy se třemi Destruktory.

Když Komon radě vše dovyprávěl,tak jej všichni pozorovali s mírně pootevřenou pusou. Dokonce i Nius na něj nevěřícně koukal, ale po chvilce se mírně usmál a sám sebe se zeptal :
„Takže se všichni sejdou u Atlantis?…“ Nedal nikomu příležitost odpovědět a pokračoval „…To je jejich velká chyba, které musíme využít…“ Tentokrát se na něj nevěřícně díval Komon, ale členové rady mu rozuměli a jeden z nich se ujal slova.
„V sousední galaxii se dozvěděli o naší situaci a jsou ochotní nám vypomoci. S jejich pomocí brzy přibude mnoho lodí.“ Nius chvíli uvažoval, ale nakonec vydal rozhodující rozkazy.

„Kontaktujte je a pošlete zprávu do Pegasu, loď RDTD okamžitě kontaktuje rasy bývalé aliance. Zbylé lodě ať se soustředí v okolí Atlantis na případnou obranu. Nepřítel pravděpodobně před hlavním útokem vyšle menší skupinu lodí.“ poté se Nius nechal ze svého křesla transportovat pryč.

Komon předal oba krystaly radě a též odešel. Rada jako taková ještě probírala nejrůznější záležitostí, které jí příslušely.
Když lodě v Pegasu obdržely nejnovější rozkazy, tak se vydaly k Atlantis a RDTD skočilo do hyperprostoru směrem k nejbližší galaxii a to do MW.
Lodě, které směřovaly k Atlantis, se schovaly za zdejší slunce, a pomocí maskovaného rychlíka průběžně zkoumaly situaci.
Wraithové ale také nezaháleli a jelikož věřili, že o jejich plánu rychle a rázně dobýt Atlantis nikdo z nepřátel netuší, tak ani nijak zvlášť s přípravami nepospíchali.

Pět Wraithských Hives, spolu s patnácti křižníky, se vynořilo z hyperprostorového okna u neznámé planety. Z téže planety během okamžiku vzlétla jedna stíhačka, vzhledově podobná Wraithským. Wraithské lodě se nacházely nad původní domovskou planetou Scianů a ve stíhačce seděl jejich vůdce Basalak.
Loď přistála v jedné z Hive . V hangáru na něj již čekalo několik Wraithů. Byli ozbrojeni omračovacími puškami, ale měli je otočené bodcem dopředu. Basalak se rozhlédl po skupince bezmála dvaceti ozbrojenců, mírně se usmál, což by člověku připadalo spíše jako zlomyslný úšklebek, a vydal se na cestu do „komnat“ Wraithské královny. Tou cestou už šel tolikrát, že z ní znal každý záhyb.
U královny u něj čekali další Wraithové, rozmístěni do kruhu okolo ní. Basalak se opět pousmál, na nic nečekal a znechuceným tónem, plným pohrdání, se královny zeptal.
„Tak co nám zase chcete?“ řekl vyzývavým tónem, a zatnul v pěst své kyborgské ruce.
Královna mu okamžitě odpověděla, ale narozdíl od Basalaka nasadila opatrnější tón.
„Chystáme se dobýt Atlantis. A vy nám v tom významně pomůžete.“

Basalak se opět pousmál a zeptal se jí :
„A proč bychom to měli dělat?“
Královna z jeho přítomnosti začínala být poněkud nervózní, ale i přesto mu odpověděla:
„V současné době budujeme nové lodě a našich vojáků jen přibývá.“
Poté se královna na chvíli zatvářila vítězně, ale jen do doby, než jí Basalak odpověděl:
„A to je nějaký důvod?“ řekl hlasem, v němž drzost jen přetékala
Královna už nevěděla, jak jinak ho přesvědčit, a tak přešla na přímé vyhrožování:
„Před dávnými časy jsme vás mohli zničit a tu možnost máme pořád. Stačí jen jeden povel a všechny vaše planety zahltí mohutná exploze, a ti co přežijí, zemřou na následky otravy plynem.“
Královna zlostně zasyčela.
Basalak se se odporně zachechtal a vzdorně se zadíval královně do očí.
„Tehdy jste to neudělali z jediného prostého důvodu – zničili byste nás jen na našich planetách, ale lodě by zůstaly nedotčeny. Naše zkáza by byla i vaší zkázou. A z toho důvodu to neuděláte ani teď.“
Když Basalak domluvil, tak se s královnou vzájemně měřili nebezpečnými pohledy.
Až téměř po minutě mlčení promluvila opět královna.
„Mnoho věcí se za tu dobu změnilo. Jako třeba vaše zrada. Slíbili jste Antikům pomoc a místo toho jste je zradili. A díky tomu jsme dominantní rasou v této galaxii my.“
Basalak kývnul hlavou na znamení toho, že tedy pomůžou a téměř okamžitě se opět pousmál.
„Ano, té zrady nyní litujeme, ale jak jsi řekla – mnoho věcí se změnilo.“ Basalak se otočil a vydal se zpět k hangáru. Když ale odcházel od královny,tak si pro sebe řekl:
„Myslete si co chcete, ale stejně nevíte o všech našich planetách.“
Basalak se v hangáru nalodil na svou loď a vyrazil domů, zatímco Wraithské lodě skočily do hyperprostoru.

Netrvalo dlouho a lodě dospěly svého cíle – opět v soustavě planet, ale s tím rozdílem, že na planetách se to Wraithy doslova hemžilo a nad nimi se již nacházelo několik jejich lodí.
V několika planetárních soustavách jako tato, se Wraithové připravovali na přímý boj o Atlantis. Flotila jim doslova rostla před očima.
Ve chvíli, kdy se Wraithské lodě, které přiletěly od planety Scianů, vynořily z hyperprostoru, se dokončilo hned několik nových křižníků.
Na nesčetných mýtinách planety bylo hned několik jakýchsi bílých „boulí“, které měly rozměry přibližně stejné jako křižník. Jako na povel jich několik začalo praskat.Obaly které tvořily ty „boule“ doslova stekly po stranách křižníků.

V té době se z hyperprostoru v Mléčné dráze vynořilo i RDTD.

16 – Kontakt bývalé aliance

V Planetárním systému Noxů se z HP vynořila malá nákladní loď Goal´dského typu a okamžitě se zamaskovala. Jen o pár vteřin později se na druhé straně planetární soustavy vynořila Alterianská loď RDTD.
Na můstku první důstojník hlásil všechny získané informace kapitánovi.
„Oblast čistá, senzory nic nezachytávají, senzory Delta naběhnou během dvou minut, všichni jsou na svých místech a hlásí plnou připravenost.“ Na to mu kapitán hlavou pokynu a sám vydal rozkaz.
„Otevřete komunikační kanál.“ A nečekal na žádnou výzvu a hned spustil.
„Jsem Motok. Kapitán Alterianské lodě. Přiletěli jsme v mírů, není důvod se před námi schovávat.“
Na jeho vysílaní, ale nikdo nereagoval, tak to zkusil ještě jednou.
„Opakuji není důvod se před námi schovávat, přiletěli jsme v míru….“ Ale jeho řeč přerušil vyšší důstojník, který obsluhoval jednu z mnoha konzolí.
„Delta kontakt, vzdálenost dva tisíce kilometrů a blíží se!!!“ na to kapitán zareagoval velmi rychle a rozhodně, přičemž zapomněl na stále otevřený komunikační kanál.
„Plně zvednout štíty, zbraně nechat zajištěný.“ Potom to rozkazu se kapitán vrátil ke svému „proslovu“.
„My jsme Alteriané, bratři Antiků. Přiletěli jsme v míru a s nadějí že se nám podaří obnovit velkou alianci ras, Furlingů; Asgardů; Noxů; a na místo Antiků na jejich vlastní žádost zasedneme my. A pokud bude vysloven souhlas tak se přidají i lidé z planety Země.“

Mezitím vším na palubě maskované lodi.
„Měli bychom to nahlásit“ řekl jeden hlas. A druhý mu odpověděl.
„Pane Daniel má pravdu musíme to nahlásit.“
Po chvilce ticha Daniel opět promluví.
„Jacku musíme to nahlásit, i kdyby nic z toho nebyla pravda tak ta loď znamená velmi pokročilou technologii.“ Následující chvíle ticha přeruší až další hlas.
„O’Neille“ na to mu O’Neill odpoví
„Dobře Teal’cku vezmi nás domů.“ Na to maskovaná loď okamžitě skočí do HP.

Na můstku RDTD.
„Delta kontakt opouští oblast.“ To nebyl nikdo jiný než vyšší důstojník, obsluhující senzory Delta..

Chvíli byl klid, ale opravdu jen chvíli. Planeta konečně odpověděla.
„Váš čin dokázal že mluvíte pravdu. Přišli jste v míru a v míru i odejdete. Prosím opusťte náš prostor.“
Celá posádka najednou zkameněla, jen Motok si ponechával aspoň špetku naděje.
„Jsme tu na výslovnou žádost. Na žádost těch, kterých si všichni nejvíce vážily a to není nikdo jiný než Antici.“
Na můstku zavládlo hrobové ticho na několik vteřin. Po tu dobu nikdo nepromluvil. Ticho protrhl až hlas z reproduktorů
„Antici odešli již dávno.“
Kapitán se podíval na svého prvního důstojníka a ve tváři se mu objevil výraz bezmoci, výraz, který zmizel stejně náhle jako přišel.
Na můstku se rozlehl opět hlas.
„A vůbec proč jste přišli, proč teď?“
Na to měl kapitán jasnou odpověď.
„Před nějakou dobou jsme zachránily několik Antiků v galaxii Pegasus. Tito Antici nás informovali o tom co se dělo po dobu co byli odříznutý od komunikace s námi….“ Motok naprázdno polknul a pokračoval. “…Řekli nám že byly vražděni, téměř vyhubení, zrazeni a nebýt lidí ze Země, tak by ani oni nepřežily. Určitě víte kdo jsme. Kdo to jsou Alteriané. My jsme jejich rodina, jejich bratři. A jako takový jsme se rozhodli je pomstít!!!“ Kapitán se na chvíli odmlčel a přitom se podíval kolem sebe na svojí posádku. To mu dodalo sílu mluvit dál.
„V jedné bitvě, která skončila před chvílí. Jednoho našeho kapitána kontaktovali povznesené bytosti. Dali mu informace o vaší bývalé alianci a taky o připravovaném útoku na město Atlantis. V té souvislosti na něj apelovali, abychom opět sjednotily alianci…“
než stačil kapitán domluvit tak ho přerušil hlas z reproduktorů na můstku.
„To stačí, věříme vám. A máte naší plnou podporu běžte a kontaktujte ostatní.“
Kapitán se zaraženě podíval na všechny na můstku a spíš sám sebe se zeptal.
„Co tak najednou?“
K jeho velkému překvapení slyšel odpověď.
„Protože se nám na okamžik objevila jedna povznesena bytost…“ Po této odpovědi slyšel už jen šum. A hlas svého prvního důstojníka.
„Spojení přerušeno a…“ první důstojník se nevěřícně podíval na obrazovku. Kapitán se na něj podíval a okamžitě se ho zeptal.
„Co se děje?“ První důstojník se tvářil zmateně, ale i tak odpověděl s pevným hlasem.
„Pane na Měsíci se objevilo několik miliónů známek života s podivnou a rozsáhlou infrastrukturou velmi pokročilé technologie, nikterak…“ dřív než stačil domluvit tak mu kapitán skočil do řeči.
„Cože? Jak, a vůbec toto je planeta a ne měsíc.“ První důstojník se na něj podíval a s výrazem člověka, kterého již nic nepřekvapí odpověděl.
„Pane jedná se o měsíc, pravděpodobně obíhal okolo planety i po dobu co byla zamaskovaná. Podle těchto údajů jsme ní dokonce proletěli. Pane“
Kapitánovi se zamotala hlava a okamžitě si sednul se slovy.
„Tohle je už moc. Vezměte nás na souřadnice Asgardů.“

Mezitím na lodích, které byly schované za sluncem u Atlantis se zvyšovalo napjetí.
Posádka byla pod obrovským tlakem a stresem. Všichni věděli že pokud přijdou Wraithové, tak je nedokáží zadržet, ne na dlouho. A od doby svého příletu byly neustále na nejvyšším stupni bojové pohotovosti.

RDTD vzdálenost mezi planetou Noxů a Asgardů, překonala téměř okamžitě.
„Pane jsme na souřadnicích…“ oznamoval pilot, ale než stačil domluvit, tak mu do řeči skočila obsluha senzorů.
„mnohočetné kontakty. Obkličuje nás přes třicet lodí, nabíjejí zbraně…“ Ale ani ten nestačil domluvit, jeho přerušil samotný kapitán.
„Okamžitě zvedněte štíty Jedna a dva, trojku připravit, zbraně ultra a lan dva; čtyři odjistit a zamířit, ale nestřílejte a spojte mě s nimi.“
Na kapitánův rozkaz se na lodi otevřelo mnoho otvorů a to tak že pevná stěna zmizela, stejně jako u transportních lodí T8. Ale s rozdílem že z těchto otvorů se vysunuly zbraňové baterie. Baterie se skládaly z hlavy a dvou nebo i ze čtyř kanónů, tyto kanóny střílely modrý laser, který se pohyboval rychlostí světla, ale nebyl to nepřetržitý paprsek, byl dlouhý jen pár centimetrů, ale zato s velkou kadencí. Čtyř hlavňových, bylo podstatně méně a střílely projektilovými zbraněmi. Projektily byly přibližně deset centimetrů dlouhé a při kontaktu s cílem explodovali.
Kromě těchto zbraní se také vysunulo dohromady deset velkých kanónů. Tyto kanóny byly rozmístěni po lodi tak aby měli absolutní pokrytí a to už od vzdálenosti čtyřiceti metrů od trupu. A nestříleli nic jiného než nepřetržitý souvislý paprsek Zeleného laseru, který byl minimálně desetkrát silnější než laser modrý. Zelený laser měl též větší dostřel a stejnou rychlost.
„spojení navázáno pane.“ Informoval první důstojník. Kapitán se ihned ujal slova.
„Tady kapitán Altarianské lodě RDTD Motok prosím nestřílejte. Opakuji přišli jsme v míru.“
Na můstku, ale i po celé lodi bylo hrobové ticho. Dokud.
„Tady Thor, vrchní velitel Asgardské flotily. Okamžitě deaktivujte veškeré zbraňové systémy nebo budete zničeni.“
Motok si v duchu říkal že by tuhle bitvu vyhráli, ale i přesto při otevřeném komunikačním kanálu vydal rozkaz.
„Jak jsem řekl přiletěli jsme v míru. Všechny zbraně zajistit!“
Na to se všechny zbraňové baterie a platformy začali zatahovat do trupu, oproti bleskovému vysunutí, bylo zatahování pomalý.
„všechny zbraně zajištěni pane.“ Oznámil první důstojník kapitánovi. Jako odpověď se celé posádce dostala „odpověď“ od Thora.
„Kdo jste a co tu chcete.“
Na to mu kapitán odpověděl.
„Jsme Altariané, a přišli jsme kvůli obnovení aliance čtyř ras, popravdě budeme potřebovat vaší pomoc při obraně Atlantis.“
Thor s odpovědí dlouho neváhal.
„Atlantis? Tam jsou lidé ze Země na jejich plavidlech se nachází Asgardi.“ Kapitán se nechápavě podíval na svojí posádku a už se chtěl Thora ptát, ale on byl rychlejší.
„Bude nám potěšením bojovat po boku Alterianů. Bok po boku s pravou rodinou Antiků.“
Na to se kapitán zatvářil ještě víc zmateně a zeptal se Thora.
„Vy víte kdo jsme?“ na to mu Thor odpověděl
„Jistěže Antikové o vás často mluvily, jen v dobrém.“ Motok se pousmál, a sdělil Thorovi.
„již jsme kontaktovali Noxi a nyní nám zbývají ještě Furlingové. Víte jak nás kontaktovat?“
Thor mu odpověděl
„Jistě víme to. Zkontaktujeme Noxi a doplníme si informace, hodně štěstí u Furlingů. A doufám že vám nebude vadit když kontaktujeme lidi ze Země, jsou to totiž naši přátelé.“
Motok se pousmál a odpověděl.
„Děkujeme, a budeme rádi, když lidi kontaktujete vy jako přátelé.“ Jak mile domluvil tak se otočil k pilotovi a vydal rozkaz.
„Vezměte nás k Furlingům a tentokrát ne tak blízko k planetě, radši tam doletíme podsvětelnými motory.“

RDTD okamžitě skočilo do HP a díky tomu Asgardská flotila vypadala jako že mířila sama na sebe, ale ne na dlouho, krátce poté se i ona rozletěla.

Zatímco Altariané úspěšně kontaktovali Noxi a Asgardy, tak se nákladní loď s O’Neillem na palubě vrátila na Zem.
Hned jakmile vyskočily z HP, tak začali vysílat.
„Tady generál Jack O’Neill. Hlásím ukončení naší mise.“
„Co se stalo, proč jste se ukončily misi?“ se jich okamžitě zeptal hlas patřící Hammondovi.
„Ještě před kontaktem Noxů se objevila neznámá loď a kontaktovala je, kapitán lodě se představil jako Motok. Jednalo se údajně o loď Alterianů, Chtějí opět sjednotit alianci čtyř ras a nás přizvat.“ Odpověděl mu O’Neill.
„Rozumím bližší informace podáte po přistání.“ Ukončil Hammond.

Jak mile loď přistála, tak se celá posádka, přesunula do SGC, aby předložila kompletní zprávu Hammondovy aby jí mohl předat prezidentovi a IOA.
Když usedli všichni u stolu tak se jich zeptal.
„Co to bylo za loď, můžete nějak potvrdit že patřila Alterianům?“
„Byla takhle veliká“ řekl O’Neill a přitom pomocí rukou naznačil velikost. Hammond se pousmál a podíval se na Carterovou.
„Loď měla tvar kvádru. Příď se dala rozpoznat podle zaoblení. Na jejím trupu nebyly vidět žádné zbraně, ani jiné antény, povrch byl téměř rovný, ale na trupu byly mnohočetné “zářezy“, z toho vyvozuji že veškeré zbraně i jiné systémy má schované pod trupem.“ Carterová domluvila a s úsměvem se podívala na Jacka a ten jí úsměv vrátil.
„Dobře podrobné hlášení mi dáte později, ale teď potřebuji vědět jak je veliká?“ to se neptal nikdo jiný než Hammond.
„Podle senzorů byla dlouhá přes dvacet kilometrů, ale senzory jí nezabrali celou, takže bude mnohem větší.“ Odpověděl mu Teal’c
„Pravdou je že by nás mohli pravděpodobně zničit jak nic, kdyby chtěli.“ Doplnil ho Daniel
„Vždyť jsem říkal že je veliká.“ Odsekl jim O’Neill
„Indeed“ řekl Teal’c a přitom mírně pohnul hlavou dopředu.
Hammond se zvednul a odešel do své bývalé kanceláře, která nyní patřila O’Neillovi. O’Neill ho následoval a zavřel za sebou dveře.

Na palubě RDTD se rozléhal hlas.
„Kapitán na můstek. Právě jsme vletěli do galaxie Furlingů. Opakuji, právě jsme vletěli do galaxie Furlingů.“
Kapitán okamžitě uposlechl výzvu a vydal se ze své kajuty, která byla jen kousek od můstku, směrem k němu. Když dorazil na můstek tak loď právě vystupovala z HP.
„Podsvětelné motory na třicet procent, směr Furlingská planeta.“ Začal vydávat rozkazy kapitán, ještě než usedl do svého křesla.
„Pane ještě nejsme na souřadnicích.“ Oznámil mu první důstojník. V jeho hlasu byla znát hrůza.
„Hlášení.“ Vydal rozkaz kapitán.
„Hypermotory, stejně jako všechny ostatní systémy jsou v pořádku, žádné poškození.“ Informoval kapitána první důstojník.
„Tak proč nepokračujeme, v čem je háček?“ Zeptal se ho okamžitě kapitán a spolu se všemi na můstku na něj upřel svůj zrak.
„Furlingové nejspíš našli způsob jak rušit hypermotory. Bohužel nejen že nemůžeme pokračovat, ale ani se vrátit.“ První důstojník na prázdno polknul. Na jeho tváři bylo vidět že má strach. Kapitán si ale zachoval chladnou hlavu a položil jednoduchou a stručnou odpověď.
„Dá se to nějak obletět?“ Tentokrát mu odpověděl pilot.
„Negativní. Rušení je všude.“ Na to kapitán zareagoval jako by bez života.
„Rozumím. Otevřete komunikační kanál na všech frekvencí.“
„Kanál otevřen pane.“ Informoval ho první důstojník.
Kapitán se zhluboka nadechl a začal vysílat.
„Tady Kapitán Alterianské lodě RDTD. Přišli jsme v míru. Jsme tady abychom navázali s vámi kontakt a obnovili alianci. Prosím odpovězte.“
Na můstku panovalo několik vteřin ticha, které přerušil krátký alarm.
„Pane na naší pozici se blíží přes sto lodí“ Informoval vystrašený navigátor.
Kapitán nevydal žádné rozkazy, ale naopak začal znovu vysílat.
„Opakuji, přiletěli jsme v míru, ale jestli nás napadnete, tak se budeme bránit.“ Kapitán se otočil k Prvnímu důstojníkovi a vydal rozkaz.
„Plná bojová pohotovost. Všechny štíty zvednout, zbraně odjistit a čekat na další rozkazy.“
Na kapitánův rozkaz RDTD aktivovalo všechny štíty a trup lodě začal připomínat ježka. RDTD vysunulo a aktivovalo všechny zbraně.
„Pane většina kontaktů zmizela, zbyl jen jeden, ostatní byli nejspíš hologrami.“
„Zatáhnou zbraně“ rozkázal okamžitě kapitán. Krátce po jeho rozkazu se na můstku ozval hlas z oné lodi.
„Máte štěstí že jste nás dokázali o tom míru přemluvit, jinak by jsme vás rozcupovali.“
Kapitánovi se nesmírně ulevilo a odpověděl.
„Děkujeme že jste nás poslouchali jak jsem řekl jsme Altariané…“ ale než stačil domluvit tak ho přerušil opět hlas Furlinga navazující na něj.
„Bratři Antiků, kteří přicházejí v naději že se jim podaří obnovit velkou alianci a získat spojence. Spojence, které potřebují aby dokončily to co začaly.“ Furling si dal menší pauzu, které využil Motok.
„Jak to víte?“ Na to mu Furling odpověděl.
„Nikdy nepodceňujte své nepřátelé a ani spojence. Je toho mnoho co o Furlinzích nevíte. A ano jsme s vámi, ještě vás kontaktujeme a teď leťte, dokud můžete.“
„Komunikační kanál byl přerušen.“ Informoval ho První důstojník.
„To bylo divné…. Vezměte nás k Atlantis.“ Vydal rozkaz kapitán.
Na jeho rozkaz loď skočila do HP.

Tou dobou z HP vyskočila nad Zemí Asgardská loď s Thorem na palubě, který se okamžitě přenesl do SGC.
Celým komplexem se nesl hlas.
„Generál O’Neill do místnosti s bránou, opakuji generál O’Neill do místnosti s bránou.“
Jack se za svým stolem v kanceláři zatvářil znechuceně a zařval.
„Waltře. Mě to stačí říc jen jednou!!!“ k jeho velkému překvapení se v rozhlase ozvalo.
„Omlouvám se pane.“ O’Neill si cestou do prostoru s bránou v duchu říkal.
„Jestli tam bude Thor, nebo někdo jinej s tím že si chce za rybařit tak mě už nic nepřekvapí.“
O’Neill otevřel těžké dveře do místnosti s bránou a nespatřil nikoho jiného než Thora.
„O’Neille rád tě vidím.“ Pozdravil Thor a O’Neill mu odpověděl
„Thore jak se vede dlouho jme se neviděli, tak co nechceš si za rybařit?“ zeptal se ho rovnou O’Neill s úsměvem na tváři a s nadějí v hlase.
„Obávám se že na to není čas, Asgardé se připravují na válku. A vy byste měli taky.“
O’Neill se zatvářil nechápavě a nespokojeně zároveň.
„Thore, kamaráde co se děje?“ Zeptal se ho.
„Celá aliance se bude obnovovat.“ Řekl Thor a přitom zamrkal
„Jo slyšel jsem.“ Odpověděl mu O’Neill.
„Opravdu?“ Thor znovu mrknul a pokračoval. „Na tom, ale teď nezáleží. Blíží se velká a neodvratná bitva.“ Oznámil mu Thor.
„Snad ne mezi vámi.?“ Zeptal se ho vyděšeně O’Neill.
„Ne. O Atlantis.“ Odpověděl Thor.
O’Neillovi se podlomili kolena a vyzval ho.
„Pověz mi víc“ Thor mrknul a začal
„Wraithové a rasa, která se nazývá Sciani se chystají na útok v plné síle. Jsem tu abych vás informoval a…“ Thor natáhl ruku a objevilo se mu na ní jedno ZPM. „tento Antický zdroj jsme zkoumali několik let, podle našich vědců je plně funkční a nevyčerpaný. Vezměte si ho, vy ho potřebujete víc. Nyní musím jít.“
O’Neill si vzal ZPM a ještě než Thor zmizel se ho zeptal.
„Opravdu si nechceš za rybařit?“ Thor mrknul a zmizel.
„Asi ne“ řekl O’Neill a začal si prohlížet darované ZPM.

17 – Dar

RDTD se vynořilo přímo za sluncem a tak přítomnost Alterianských lodí poblíž Atlantis zůstala skryta.

Během cesty RDTD se rada dohodla na několika různě důležitých věcech.
Jediná loď typu RDTD byla pojmenována, a to na Fortalitium. A do Pegasu byla poslána další loď menší konstrukce s minimální výzbrojí. Loď měla dva jednoduchý úkoly. Prvním bylo kontaktování Atlantis pomocí Hvězdné brány.

Jakmile se loď objevila v galaxii Pegas tak skočila do HP k nejbližší neobydlené planetě. Po výstupu z HP loď začala přistávat na planetě poblíž hvězdné brány.
Po přistání z lodě vyšly jen tři postavy. Dvě si to zamířily přímo k bráně a v rukou držely dva podivné válce. Třetí postava si to zamířila k DHD, ale dřív než k němu došla tak se začala zadávat adresa. Po chvíli se brána aktivovala a postava u DHD začala pracovat na malém zařízení, podobné “kapesnímu“ detektoru známek života.

Na druhé straně červí díry se vojáci rozmístili do obraných stanovišť a čekaly na rozkazy, nebo na podmět k akci.
Vojáci se okamžitě postavili do obraných pozic a v řídící místnosti začal pobíhat zmatený Mckay.
„Co se děje?“ Zeptal se Sheppard, který byl v řídící místnosti jako první
„Máme příchozí červí díru.“ Odsekl mu Rodney. John se na něj podíval a pokračoval.
„Toho bych si nevšimnul, ale proč tu běháš jak myš v bludišti?“ zeptal se s úsměvem na tváři, který mu okamžitě zmizel.
„Zachytávám zvláštní údaje.“ Odpověděl mu Rodney.
„Jak zvláštní?“ zeptal se ho Ronnon, který právě přišel.
Ale na jeho otázku mu už nikdo nemusel ani odpovídat.

Na planetě se postava u DHD podívala na bránu a následně na ostatní postavy hlavou pokynula. Postavy se postavily před bránu a nadále vyčkávaly.

Ronnon a vůbec všichni co měli při ruce zbraň se jí okamžitě chopily a namířily na bránu. Na hvězdné bráně se totiž deaktivoval ochranný štít.

Postava u DHD se naposledy dotkla displeje na zařízení, nadechla se a promluvila. Její hlas se ozíval i v Atlantis.
„Mé jméno je Elektra, jsem vyslancem Alterianů.“ Elektra se na chvili odmlčela a pokračovala. „Jak jistě víte blíží se neodvratná bitva o Atlantis….“ Všichni v prostoru brány a v řídící místnosti se zatvářily vyděšeně, a zároveň s tím se ozval šum hlasů, ale to Elektra nevěděla a tak jednoduše pokračovala. „…Proto se rada rozhodla vám darovat tyto energetické zdroje, se kterými město budete moc ubránit do příletu flotily.“ S tím se Elektra opět odmlčela a červí dírou proletěli dva válce. Hned na to se červí díra zhroutila.

Rodney okamžitě přiběhl k hvězdné bráně a jeden vzal do ruky. John se na ně podíval a řekl.
„To ale nevpadá jako ZPM.“
„Nejspíš je to jen obal.“ Odpověděl mu Rodney a začal zkoumat jak se to otvírá, ale sotva na to pomyslel, tak se obal doslova rozsypal na prach a Mckayovi v ruce zbylo jen ZPM.

Sotva se všichni stačily uklidnit tak přímo za Ronnonem se objevil Cadwell a sním jeden mariňák se ZMP od Asgardů.
Ronnonovi zapracovali smysly a reflexi, což mělo za následek jeho rychlé otočení a namíření zbraně Cadwellovi přímo na hlavu. Cadwell ale neuhnul a naprosto nepřítomně řekl.
„Musím s vámi mluvit.“

Všichni se tedy hned odebrali do “konferenční“ místnosti, kde jim Cadwell podal detailní hlášení o tom co se stalo v domovské galaxii.
Všichni přísunem zpráv byly na tolik zaskočeni že se pomalu nezmohli ani na slovo. Vteřiny ticha protrhl až Cadwell.
„Jak je na tom vaše současný ZPM?“
Rodney se vzpamatoval velmi rychle a téměř bez přemýšlení po něm střelil odpověď.
„Proč?“
Cadwell se na něj zkoumavě podíval a klidním hlasem mu odpověděl.
„V současnosti se na Atlantis nacházejí čtyři ZPM a Atlantis je konstruováno jen na tři, a mé lodi by se jedno hodilo.“
Rodney se pousmál a zvednul prst
„Jen tři sloty o kterých víme kde jsou, klidně tu….“ Rodney zachytil Elizabethin výraz a okamžitě otočil.
„Je skoro plné.“ Dodal uraženě.
„Je vaše“ dodala ještě Elizabeth.
Cadwell jen spokojeně přikývnul a chtěl odejít, ale Rodney se opět rozpovídal.
„Ale to neznamená že nemusíme šetřit, musíme stáhnout osvětlení, zapojit naše generátory,…“
To ale Cadwell už bral jako problémy o které se nemusí zajímat a tak odešel.

Za Atlantickým sluncem se opět otevřelo HP okno a zněj vyletěla ona malá loď velikostí připomínající Wraithský křižník.
Na palubě RDTD (Fortalitium) se ozval první důstojník.
„máme noví kontakt…žádá o povolení k přistání“
Kapitán se na něj zkoumavě podíval a vydal rozkaz.
„Ať přistanou v hangáru jedna.“

Na pravoboku lodě se objevila díra v trupu vedoucí do prostorného hangáru a loď do něj bezpečně vklouzla.
Překvapený kapitán se osobně dostavil do hangáru jedna, aby zjistil co se děje tak důležitého.

Loď byla starší konstrukce. Z pravoboku lodě se vysunul můstek a nad ním se otevřely vrata široké bezmála pět metrů a vysoké jako loď samotná.
Vystoupilo z ní několik vojáků, kteří se začaly rozestavovat do čestné uličky. Nakonec z ní vystoupila poslední postava a vydala se četnou uličkou ke kapitánovy, který se tvářil nanejvýš rozpačitě.

Postava přišla ke kapitánovi a pronesla.
„Jsem Admirál Pight a Fortalitium s okamžitou platností prohlašuji za vlajkovou loď.“
Kapitán nevěřícně koukal na admirála a nezmohl se na nic jiného, než na.
„Pane tato loď nese označení RDTD a ne Fortalitium. Pane.“
Admirál se na něj podíval a mírně se pousmál.
„Rada se rozhodla dát této lodi oficiální název.“ Víc už admirál neřekl a vydal se na můstek.

Zpráva o Admirálovi Pightovi se roznesla po všech lodí rychlostí požárů.

18 – první vlna

Admirál se nacházel ve své kajutě, když zaslechl výbuch a několik nárazů. Okamžitě se tedy vydal na můstek aby zjistil co se děje, ale když tam dorazil tak spatřil chaos.
Admirál si pomyslel že musí jít příkladem a naprosto klidně se zeptal.
„Co se stalo?“ ale jeho otázku nikdo nepostřehl a tak zařval.
„Hlášení!“ z ničeho nic všichni usedly na svá místa a ztichli. Slova se ujal kapitán.
„Neznámí objekt prošel automatickými štíty a narazil do trupu.“
Admirál se zatvářil nespokojeně a ke svému pohledu dodal.
„prosili bych podrobněji.“ Kapitán už chtěl odpovídat, ale Admirál ho přerušil.
„Jaké jsou škody?“ Kapitán se kouknul na prvního důstojníka a ten spustil.
„Škody minimální, narušený trup v oblasti hangáru dva a taky jsme přišly o automatické štíty, jedná se spíše o promačkaný trup…“
Admirál ho rukou zarazil a zeptal se.
„Jak se to vlastně stalo?“
Kapitán se postavil před Admirála a začal.
„Podle senzorů se otevřelo HP okno v blízkosti lodě. Podle senzorů měl velikost jako větší stíhač a kolizní kurz, počítač ho tedy vyhodnotil jako hrozbu a zapnul automatické štíty. Štíty se aktivovaly a loď v půlce přepůlily. Zadní část explodovala nepředpokládanou silou a vyřadila štíty. Následná vlna přední část katapultovala k nám…“
Admirál ho dál, ale už nevnímal a vydal rozkaz.
„Zapnout štíty a ať ostatní lodě učiní totéž.“
Obsluha jedné z konzolí se nečekaně ozvala.
„Pane zdá se že máme poškozené vnitřní senzory. Zachytávám zvláštní údaje.“ Kapitán Automaticky vydal rozkaz.
„Vyšlete hlídku a někoho ať to opraví.“ Na to Admirál jen přikývnul a konečně se usadil do velícího křesla.

Z ničeho nic a bez varování zařval jeden Alterian u senzorů.
„Kontakt, oprava tři kontakty, blíží se k nám. Žádné energetické výkyvy.“
Admirál se otočil k prvnímu důstojníkovi, připraven vydávat rozkazy, ale nově příchozí byly rychlejší.
Velká obrazovka na můstku se aktivovala a následně se rozdělila na tři pole. Na prvním se objevila hlava a část trupu Freye, na druhém Lya a na třetím se, ale neobjevilo nic jiného než směsice různých barev výřích v kruhu.

Admirál své překvapení nikterak neskrýval a vydal rozkaz.
„Spojte nás.“ A jako první začal
„Mé jméno je Pight…“
„Admirál Alterianské flotily na palubě lodi Fortalitium.“ Dořekl za něj hlas patřící rozmazané části. „ Mé jméno je Tark od Furlingů.“ Hned nato se začali představovat i ostatní.
„Fray od Asgardů.“
„Lya od Noxů.“
Admirál se hlavou uklonil a dodal.
„Těší mě.“

Dál pokračovala Lya.
„Byly jsme vysláni abychom vám pomohli v boji, než sem dorazí naše…“ Lya se na chvíli zamyslela jak pokračovat, ale místo ní to dořekl Furling.
„Lodě.“
„Takže jste stejně jako mi předsunuté jednotky?“ zeptal se admirál. A Frey mu hned odpověděl.
„dá se to tak říci.“ Hned na to se všichni odmlčely, jejich rozhovor totiž narušila obsluha vnitřních senzorů.
„Pane anomálie se nyní nachází na můstku.“ admirál se zatvářil vyděšeně, ale dřív než něco stačil udělat tak se před ním objevil Scian.

Scian se ohnal svojí rukou a vrazil admirálovi, který okamžitě odletěl. Scian neváhal a chopil se své zbraně, ale ve chvíli kdy se jí dotkl tak ztuhnul.

V té době se totiž staly dvě věci.
Scianova zbraň náhle zmizela a o zlomek vteřiny později na můstku zazněl hlas Furlinga.
„Tvoje tělo je mé.“
Scian se snažil pohnout ale nemohl se na nic pořádně soustředit, navíc mu hlavou probíhaly všemožné vzpomínky a myšlenky.
„Tvoje mysl je silná, ale mě se nemůžeš rovnat.“ Pronesl posměšně hlas Furlinga.
„Na konec mi řekneš všechno co chvi vědět.“ Pokračoval po chvíli Furling a Scianovi se začaly v hlavě zobrazovat strategické mapy a plán útoku.
Mezitím se Admirál opět postavil a s kamennou tváří pozoroval Sciana jak se snaží odporovat.
Scian se snažil do hlavy “propašovat“ vzkaz pro Furlinga
„Mé myšlenky ti nepatří!“ a nakonec se mu to i podařilo.
Furling se zarazil a povolil ve svém snažení. Toho využil Scian a zmizel.
Všichni na můstku se podívaly zkoumavě na obrazovku s kroužícími barvami a čekaly vysvětlení. Ale místo vysvětlení zaslechli několik menších výbuchů a všude vypadl proud, ale téměř okamžitě naběhl nouzoví zdroj a vše ojet naběhlo.

„Hlášení!!“ vykřikl Admirál
na to se mu dostalo nečekané reakce od Furlinga.
„Přicházejí.“ Na to všechny tři obrazy zmizely.
První důstojník začal okamžitě hlásit.
„Jsme odpojený od hlavního zdroje a většiny sekundárních zdrojů. Máme jen nouzový zdroj, zdroje integrovaných štítů. Přesměrování bude trvat několik minut a oprava až několik hodin. Scian se přenesl mimo loď“ poslední větu řekl s mírným nadšením, ale to hned zmizelo.
Obsluha senzorů se dala taky do hlášení.
„Sedm organických kontaktu a patnáct anorganických se přibližuje k planetě. Atlantiské senzory jsou oslepeny sluneční erupcí. Furlingská a Asgardská loď se daly do pohybu. Loď Noxů se staví mezi nás a nepřátelskou flotilu. Naše lodě čekají na rozkazy.“
To bylo na Admirála moc a sklesle se posadil do svého křesla. A dlaní si mnul čelo.
„Pane?“ zeptal se nejistě kapitán.
Admirál se posadil zpříma a začal.
„Tato loď je smrtelná i bez zdroje. Rozkažte všem lodím ať se zapojí do bitvy. Ať je přilákají blíž k nám a vypusťte stíhače.“

Všechny Alterianské lodě okamžitě uposlechli rozkazy a vydaly se za Furlingskou a Asgardskou lodí.

Jako první vystřelila Asgardská loď neznámé třídy energetickou kouli na jednu Wraithskou hive ships. Střela zasáhla motory a loď začala pomalu plachtit setrvačností. Téměř okamžitě z Wraithských lodí vyletělo tisíce stíhačů. Sotva stíhači vyletěly tak se vedle Asgardské lodě objevila Furlingská loď, která vystřelila na loď Scianů obrovskou kouli přehřáté plazmy.
Koule plazmy se zarazila o štíty, ale místo aby se neutralizovala, tak se “rozplácla“ a zůstala na jejich štítu a tím ho nahlodávala až nakonec polevil.
Flotila Wraithů a Scianů se konečně otočila a začala střílet i z mateřských lodí. Jejich střely byli z počátku velmi nepřesné.
Trojce Destructorů, podporovaná dvojicí Vyndexů se, ale taky zapojila do bitvy.

Wraitské stíhačky se přiblížily k Asgardské lodi a okamžitě, zahájili palbu. Asgardský štít, ale bez problému vzdoroval a Alterianské rychlopalné zbraně začaly Darty odstřelovat.

Jedna Scianská loď nabrala kurz k Fortalitiumu.
Loď se rozjíždějící bitvě vyhnula klesnutím pod hladinu všech lodí. Cestou se otočila kolem vlastní osy “x“. Netrvalo dlouho a loď se ocitla pod RDTD. Okamžitě vypustila pětici koulí nacpaných výbušninami. Koule během okamžiku narazily na trub Alterianské vlajkové lodě s následními výbuchy.

„Co je s těmi stíhači!?“ zařval svou otázku admirál.
„Nemáme dost energie na otevření průletů“ oznámil mu vyděšeně kapitán.
„Loď Noxů mění svojí pozici. Pronásleduje nepřátelskou loď.“ Oznámila okamžitě obsluha senzorů.

Loď Noxů se otočila a nesměřovala si to na nepřátelskou loď kolizním kurzem. Loď Scianů se opět otočila kolem své osy “x“ a energetickýma zbraněmi začala obstřelovat loď Noxů. Ale veškeré střeli, které se přiblížili se zastavovali, nebo dokonce i mizeli. Netrvalo dlouho a Noxové je dostihli. Během okamžiku Scianská loď zmizela, bez jakékoliv stopy po výstřelu.

„Mnohočetné kontakty!!“ zařvala obsluha senzorů na Atlantis.
„Zvedněte štít!“ neváhala s rozkazem Werová.
Rodney, který se nacházel v kontrolní místnosti okamžitě uposlechl a ihned svou pozornost obrátil na senzory.
„Bojují spolu.“ Vyhrkl po chvíli.

Furlinslá loď dál střílela už jen z menších zbraní a těmi drtily otravné stíhače. Totéž dělala i loď Asgardská spolu s Alteriany.

Kvůli množství stíhaček se totiž jen zřídka kdy dostala nějaká střela ke svému většímu cíli.

„informujte Daedalla.“ Rozkázala po chvíli Elizabeth.

Daedallus se nacházel na nízké orbitě, ale během chvíle se otočil a nesměřoval si to ke slunci.

Scianské lodě nastavily kurz k Aliančním lodím a okamžitě je díky své početní převaze začali obkličovat. Jen loď Noxů a Fortalitium zůstalo nepokryto.

Cadwell vše už pozoroval z můstku a při spatření Asgardské lodě se překvapeně zeptal sám sebe.
„Co tam dělají Asgardi?“
„budeme tam do dvou minut.“ Oznámil pilot
„Skvěle za tři je konec.“ Odsekl suše Cadwell.

Wraitsko-Scianská flotila obklíčila alianční flotilu a aby mohla bezpečně střílet, tak přesměrovali stíhače na Fortalitium a Noxi, ale to byla chyba.

„Máme dost energie na průlety.“ Oznámil první důstojník na Fortalitium
„Okamžitě je otevřete.“ Vydal rozkaz admirál.

Jakmile se průlety otevřely tak z nich vyletěly stíhači.

Každá stíhačka měla menší generátor štítu a obrovské manévrovací schopnosti. Ve výzbroji jen pár dronů, jinak energetické zbraně dvou typů. Dlouhý, stály paprsek, a krátké rychlopalné energetické zbraně.

Stíhačky se s přibližováním zahájili palbu a po přiblížení se promíchali.

Lodě Aliance měli stále větší problémy.

Wraithské lodě se zaměřili na Asgardskou loď. Ta opětovala palbu, tak že tři lodě vážně poškodila, ale nakonec podlehla.
Wraitské střeli s podporou dvou Scianských lodí udolali Asgardský štít a následně roztrhali loď na kusy, ale posádka se naštěstí přenesla k Noxům, což nikdo nevěděl.
„Pane, přišli jsme o loď Asgardů.“ Informovala obsluha senzorů na palubě Fortalitium.
Admirál se zatvářil nanejvýš odhodlaně a řekl.
„Tak to zkusíme jinak.“ Všichni kdo mohli se na něj nechápavě podívali, nato Admirál začal vydávat rozkazy.
„Vykliďte sektor dva tisíce-osm-set a uzavřete ho. Všechny zbraně co mají možnost ručního ovládání aktivujte.“
Nikdo nechápal kam admirál míří, ale i tak okamžitě začali vykonávat rozkazy.

Lodě bojovali o přežití. k aliančním lodím se nyní přidala i loď Noxů, ze který několika směry vyšlehla čistá energie a pohltila všechny střeli.
Aliančním lodím se podařilo zničit dvě Wraithské lodě a pět Scianských lodí.

Daedallos se nezpozorován konečně přiblížil k bojujícím lodím.
„Pane jsme na dostřel“ informoval operátor Cadwella
„Zaměřte nejbližší Wraitskou loď a pošlete na ní tři atomovky.“ Vydal téměř klidným hlasem rozkaz Cadwell.

Z trupu Daedala vyletěly tři rakety.
„Rakety na cestě dopad za třicet sekund“ informoval obratem operátor.

Na palubě Fortalitiumu hlásil důstojník přímo admirálovi.
„Všechny rozkazy splněny. Pane.“
Admirál si promnul ruce a začal vydávat další.
„Pořádně nalakujte vyklizený sektor a přidejte do něj směs hořlavých plynů. Bude stačit třicet-pět procent. A připravte výpusty třicet až čtyřicet.“
Kapitán, který už pochopil informoval admirála.
„Já si vezmu na starost překonfigurování Inerciálních tlumičů.“
Nato admirál jen přikývl a začal vydávat další rozkazy.
„S otevřením výpustí synchronizujte menší zkrat v nějakým vedlejším systému. A řekněte stíhačům ať se připraví na vyklizení našeho palebného pole.“

„Vše připraveno. Pane.“ Informoval po chvíli kapitán admirála.
Admirál se pousmál a.
„Do sektoru dva tisíce-osm-set neustále pumpujte plyny.“
Na to přiložil ruku na desku u svého křesla a na lodi se rozezněl alarm. Netrvalo dlouho a na lodi se ozval menší výbuch.
Výpusty se otevřely a s nimi se v daném sektoru objevilo několik jisker s přetížených obvodů, které zapálily hořlavé plyny.

Za lodí se objevily plameny a s tím se dala loď do pohybu směrem k “umírající“ flotile a to přímo přes “roje“ stíhačů bojujících na život a na smrt.

Loď se nepohybovala příliš rychle, ale stačilo to na přilákání pozornosti jedné Scianské lodi.

„Ať stíhači vyklidí palebné pole. Palba dle uvážení!!!“ zařval své rozkazy admirál

Lidské atomovky se nepozorovaně dostaly až ke svému cíly.
Síla výbuchu loď rozpůlila na dvě části a každá z částí byla následně kompletně zničená desítkami sekundárních explozí.

Stíhači okamžitě začali ignorovat Wraithské stíhačky a zmizeli z palebného pole.

Fortalitium okamžitě zahájilo palbu a na stíhače. Střílelo se vším co se dalo ovládat ručně. Od jednoduchých projektilových zbraní po energetické zbraně s vlastními zdroji energie.

Stíhači byli nekompromisně drceni, na vzdálenost několika kilometrů, ještě dřív než stačily sami vystřelit.

Nejbližší Scianská loď se odvrátila od Flotily a zahájila palbu na Fortalitium.
Zbylé alianční lodě už byli téměř bez štítů a jejich palba byla nesoustředěná.

„Ať se všichni zaměří jen na jeden cíl. Zamířit, zničit a znovu.“ Vydal rozkaz admirál.

Všechny lodě uposlechli rozkaz a začaly střílet jen na jednu loď. Netrvalo dlouho a podařilo se jim zničit další loď, tentokrát Wraithskou.
Ta se rozpůlila v půli a přesně v tom okamžiku se lodě zaměřili na další loď.

Furlingská loď, ale od zničení další lodě bez jakéhokoliv viditelného důvodu přestala střílet.
Vedle Furlinské lodi jednomu Vyndexu vypadli štíty a jeho trub se stal okamžitou kořistí pro nepřátelské střeli. Loď nedokázaly zachránit ani Noxové.

Fortalitium začalo střílet i na Scianskou loď, která letěla jejich směrem. Střeli byli na tu vzdálenost relativně nepřesný, ale zato s velkou účinností nahlodávali Scianský štít.

„Zachytávám nárůst energie na Furlingské lodi.“ Informovala obsluha senzorů na palubě vlajkové lodi Alterianů.

„Zaměřte všechny Wraitské lodě a pošlete na ně Atomovky!!“ Zařval Cadwell na palubě své lodě.

Furlingská loď nehnutě stála a nashromažďovala veškerou energii. Toho si, ale všimly i nepřátelské lodě a svou pozornost začaly soustředit právě na ní.
Wraithské stíhači, kterým se podařilo uprchnout se přesměrovaly na pozemskou loď. Alterianský stíhači letěli podpořit Alianční flotilu.

Fortalitium, které bylo pod palbou jedné z menších a poškozených Scianských lodí začínalo mít potíže.
„Poškození trupu se zvětšuje každým dopadem. První intergrované štíty v něm začínají selhávat!“ zařval svojí informaci jeden z důstojníku na můstku.
„Co je ad praealpinus (celkem často používaný vulgarizmus převedený do latiny (do p****e)) s těmi štíty!!!“ zařval Admirál.
„Přesměrování kritických obvodů je skoro kompletní.“ Informoval první důstojník.
Scianská loď nepřestával pálit na příď Alterianské vlajkové lodě ani na chvíli a nárůst energie na Furlingské lodi ignorovala.

„Pane blíží se k nám Wraitské stíhači.“ Informoval operátor Cadwella.
„Zaměřte je a smeťte ty parchanty z oblohy jednou pro vždy!! A vypusťte konečně ty rakety!!“ rozkázal Cadwell a na jeho rozkaz z Daedalluse vyletělo několik raket, které nesli atomové hlavice směrem k Wraitským lodím, zároveň s tím začala palba proti stíhačům z railgun. Stíhači se otočily proti raketám, ale každý takový stíhač byl hned zničen.

Všechny ostatní nepřátelské lodě se zaměřily na Furlingskou loď a soustředili na ní veškerou svou palbu, ale většina jejich střel mizela.
Loď Noxů se postavila do obrané pozice, před Furlingskou loď, která hromadila veškerou dostupnou energii.

Nepřátelské lodě ve snaze zničit Furlingskou loď začali vše ostatní pomalu ignorovat a udělali tak velkou chybu. Některé jejich lodě se dostali do přímého zákrytu.

Furlingské lodi zmizel náhle štít a na jejím spodku nepatrně zajiskřilo. netrvalo dlouho a na jejím spodku se objevila velká koule čisté energie, která si to okamžitě nasměrovala na lodě v zákrytu.

Koule letěla k první lodi, která se pokusila o úhybný manévr, ale i z¨tak jí koule doslova rozpůlila a letěla dál. Ostatní nepřátelské lodě čekal podobný osud jako loď první.

Furlingská loď se nehnutě a bez štítů vznášela a Scianská loď útočící na vlajkovou loď Alterianů se okamžitě otočila proti Furlingské lodi.

Fortalitium i nadále střílelo ze všech zbraních s manuálním ovládáním a jejich přesnost se zvětšovala každým výstřelem.
Scianskké lodi selhával štít, ale i tak letěla proti Furlngské lodi.

„Pane nepřátelská loď nabrala kolizní kurz na Furlingskou loď.“ Oznámila obsluha senzorů
„Zničte jí!“ zařval admirál a hlavou se mu honili myšlenky co se stane pokud jediná loď uteče a podá hlášení o té trošce lodí co tu je.

Mezi všemi loďmi se ostře zablesklo. Atomovky dorazili ke svým cílům, které doslova rozdrtili.
„Pane všechny Wraitské lodě byli eliminováni, zbývají pouze stíhači.“ Oznámil v klidu a s mírním úsměvem na tváři operátor na můstku Daedalla.

Alterianské střeli doslova rvaly Scianský trup na kusy, dokonce zničily motory, ale loď dál směřovala na Furlingskou loď.

Zbívalo jen pár okamžiků do nárazů když Lya promluvila svým hlasem ke všem lodím.
„Je nám líto.“

Každý si pod tím představil omluvu že nemůžou Furlingské lodi pomoc, nebo něco podobného, ale ne to co se stalo.

Ve Stejnou dobu na můstku všech lodí obránců proběhl stejný, nebo podobný rozhovor.

„Pane na senzorech se objevili další lodě.“ Na to navazovala otázka od velitelů lodí.
„Kolik jich je?“ Každý své otázky na chvíli litoval. Odpověď byla příliš strašná než aby to mohla být pravda.

Před Scianskou lodí směřující na Furlingskou loď se na poslední chvíli objevila menší loď Scianského typu, která na začátku bitvy zmizela u vlajkové lodě Alterianů.
Srážka obou lodí byla nevyhnutelná a drtivá

Velitelé lodí dostaly velmi znepokující odpověď.
„Jeden tisíc lodí pane.“ S touto větou oznamující většinou na prázdno polkly a spolu s veliteli se zadívali na obrazovku, na který se zobrazovala právě probíhající bitva jejich očima.
Nikdo se nezmoh ani na slovo, dokud.

„Pane zbylé lodě se stahují do HP!“

Tisícovka lodí se pomalu přiblížila k Alianční flotile a když se stáhla poslední Scianská loď, tak mnoho kontaktů zmizelo a lodě, kterým patřily se rozplynuly. Byly to Furlingské hologramy.

Admirál se postavil a zahleděl se na obrazovku, na které byly zobrazeni Furlingské válečné lodě. Díval se na tu obrazovku několik vteřin než promluvil.
„Bitva skončila.“

19- Klid před bouří

Po bitvě se začaly spojenecké lodě pomalu přesouvat k Atlantis, která měla již vypnuté štíty.

Jakmile se přiblížily k Atlantis, tak Furlingská loď začala vysílat ke všem spojenecký lodím a hlavně k Atlantis.
„Musíme je udržet od planety co nejdál.“
„Co se děje?“ zeptala se Lya
„Byl odhalen jejich plán.“
„A ten je“ Zeptal se Cadwell mírně útočným tónem
„Pevnina.“ Odpověděl Furling. Na to odpověděl John
„Pevnina? Co to mám znamenat?“
„Chtějí tam vytvořit předmostí s hvězdnou bránou a kryté štítem.“ Furling měl i přes všechno v hlase stejný tón.
„Kolik máme času?“ zeptala se Elizabeth.
„Několik hodin. Do hlavní vlny“ Odpověděl Furling a zrušil spojení. Hned na to se všechny lodě začaly skládat do obraných pozic kolem Atlantis a čekat na posily.

Na Zemi mezitím Cartrová za „asistence“ Jackona rozebírala hvězdnou bránu, když jim v tom do toho přišel O´Neill.
„Cartrová proč jí vlastně rozebíráte?“
Cartrová, která si jeho příchodu očividně nevšimla mírně nadskočila a po chvíli odpověděla.
„My jí nerozebíráme, jen se…“ ale než stačila doříci tak se znovu ozval Jack
„Ok zeptám se jinak. Proč děláte to co děláte.“ Sam nasadila nechápaví výraz a opatrně se zeptala.
„Pane Vy to nevíte? Vždyť jste to schválil.“
Daniel, který tomu přihlížel, už tušil odpověď a mírně se usmál
„Cartrová schvalovat něco a číst osmdesáti stránkový text je rozdíl.“ Odpověděl jí O´Neill a při pohledu na Daniela dodal „A ty se nesměj.“
„Takže jste to nečetl?“ zeptala se zaraženě Cartrová. Jack jí, ale hned vyvedl z omylu.
„Vlastně jsem si přečet prvních pět listů.“ Cartrová se už chtěla ptát proč jenom prvních pět, když O´Neill dodal „než jsem usnul.“
Jackon chtěl odklonit téma a tak se zeptal.
„Jak je na tom ta nová 304-ka?“
O´Neill, hned nasadil na oko ustaraný výraz s odpovědí.
„Právě se snaží zprovoznit štíty“
„Snaží?“ zeptala se podezřívavě Cartrová
„Jo nastali tam menší potíže.“ Odpověděl jí Jack „a ne vystačí si sami.“ Dodal hned při pohledu na Cartrovou držící v ruce kus z Hvězdné brány.
Daniel zas usoudil, že by se mělo změnit téma a tak nadhodil.
„Nemyslíte že bychom mohly postavit novější loď než 304-ky?“
„Co se ti nelíbí na Xerxesovi?“ Odpověděl ihned bez myšlení Jack
Sam i Daniel se na něj tázavě podívali
Po chvíli ticha už Daniel otvíral pusu, když O´Neill dodal.
„Hups. To jste jako neslyšeli.“ Ale Daniel pusu nezavřel a potichu se ho zeptal.
„My budeme mít 305-ky?
O´Neill se, ale místo odpovědi otočil a chtěl odejít.

Mezitím na nedokončené 304 – orbita.
„Pane štíty jsou připravený na další test, motory stále jen na 30%“ Hlásil První důstojník, který právě vstoupil na můstek.
Kapitán se na něj podíval a pokynul mu hlavou, že test může začít, když v tom ho přerušil operátor po jeho levici.
„Deset kontaktů, směřují k nám.“
„Co jsou zač?“ zeptal se kapitán lodě, ale než mu stačil kdokoliv odpovědět, tak se na celé lodi objevilo jasné bíle světlo a všichni zmizeli.

Ono jasné světlo se o zlomek vteřiny později objevilo i na několika místech SGC. Světlo nebylo nic jiného než záře Asgardského transportního paprsku.

Posádka nacházející se na můstku se objevila v prostoru brány, přímo před Jackem. Ten se na chvíli otočil a kouknul se na Daniela. Ten se zatvářil nechápavě a tak O´Neill dodal.
„Jen pro jistotu.“ A hned se otočil zpět k transportované posádce.
„Co se stalo?“ Dřív než se kdokoliv zmohl na odpověď se za ním objevil opět transportní paprsek.
O´Neill, který si to dal už do hromady se okamžitě a bez otočení zeptal
„Thore?“ hned na to se otočil a spatřil Thora.

V Pegasu se z HP vynořila i Odyssey, a okamžitě si to zamířila k Atlantis.
Nad planetou se nyní nacházelo dvacet Altarianských lodí, patnáct lodí Noxů, padesát lodí Furlingů a pět lodí patřící Asgardům.

Všechny lodě byly rozestaveny v obrané pozici.
Plukovník Odyssey nechal poslat textovou zprávu na Daedaluse.
„Omlouváme se za zpoždění, ale na cestě nás odchytily Asgardi, aby nám vylepšily štíty, raiguny a naváděcí sytém pro atomovky (přiložen ke zprávě)“

Odyssey se zařadila na své místo mezi obránci a vyčkávala.

Sotva se Odyssey zařadila tak se z HP vynořila malá stíhačka, jen o něco větší než Wraithská
„Okamžitě se vzdejte, nebo budete zničený“
Na jedné z lodí velel i Komon
„Raději zemřu!“
jako na povel všechny lodě začali nabíjet zbraně. Loď, ale neskočila zpět do HP, místo toho začal kroužit kolem jednoho místa.
Fortalitium se vynořilo ze stínu planety, jako jediná loď neměla aktivované zbraně a začalo vysílat na všech frekvencí.
„Tady Admirál. Nikdo z nás se od tuď ani nehne. Dle stránky osm-set-tři sektoru patnáct. Musí být všem v Alianci poskytnuta pomoc.“
Hned na to se spojení ukončilo a z Fortalitia vyletěl jeden dron, ale nebyl to obyčejný dron, měl zelenou barvu a byl dvakrát větší než drony modré.

Neznámá loď okamžitě skočila do HP s nadějí že dronu uletí, ale ten vletěl přímo do Hyper Prostorového okna, které si loď vytvořila sama pro sebe.

Během zlomku vteřiny loď i dron zmizeli z dálkových senzorů všech lodí.

Thor se dlouze zadíval na O´Neilla, ale nic neřekl.
„Thore co se děje?“ zeptal se po chvíli nechápavě O´Neill a Sam i Daniel přistoupily blíže.
Thor, ale místo odpovědi rozevřel svou dlaň a dotknul se malého zařízení na ní.
Všichni ostatní, jako by najednou zamrzly.

„Vaše loď spolu s našimi jsou v časovém dilatačním poli.“ Odpověděl zničeno nic Thor
„Stejně jako my?“zeptala se Cartrová, která si prohlížela padající tužku jednoho z posádky nové 304-ky
„Ano“ odpověděl jí pohotově Thor
„Ale proč? Zeptal se opatrně Daniel
„Máme málo času.“ Odpověděl Thor
Všichni se na něj podívali naprosto nechápavě
„Nyní se nemusíte bát že by jste byly v něčem zcela sami“ řekl klidným hlasem Thor a zadíval se přitom opět na O´Neilla.
„Thore proč se na mě pořád tak koukáš?“ zeptal se nechápavě O´Neill.
„To díky tobě se vše stalo.“ Řekl Thor a nepřestal se dívat na něj dívat.
„Co se stalo?“ zeptal se co nejopatrněji Daniel.
„Aliance se úspěšně spojila a to díky O´Neillovi, když se obětoval pro záchranu Antiků…“
„To rád slyším“ řekl O´Neill a hned na to dodal „Ale proč jsi tady?“
„Vaše loď musí být rozebrána a zkoumána.“ Řekl Thor a konečně odlepil oči od O´Neilla.
„Co to?“ zeptal se pohotově O´Neill
„Konstruktéři a vědci všech ras pracovali přes rok, aby mohl být postaven.“ Řekl Thor a začal se mírně rozhlížet
„Kdo?“ zeptal se O´Neill, ale Cartrová se zeptala chvíli po něm.
„Přes rok? Jak?“
„Celou dobu pracovali ve velmi silném dilatačním poli, pro nás uběhlo jen několik vteřin. Nyní je na nás abychom vám ho předali.“
„Koho?“ zeptal se O´Neill a Jackon současně.
„Scipia.“ Odpověděl jednoduše Thor.
„Římský vojevůdce. Řekl spíš sám pro sebe Daniel.“
„Promiňte, ale řekl jste že už se nemusíme bát že bychom v něčem byly sami. Jak jste to myslel?“ zeptala se Thora opatrně Sam
„Podle stránky osm-set-tři sektoru patnáct Aliančních Dohod a podmínek. Musí být všem v Alianci poskytnuta pomoc.“ Odpověděl jí Thor.
„Ale my nejsme v Alianci“ řekl O´Neill.
Nyní jste a dle Padesáté stránky sektoru osmdesát-pět by každé méně vyspělé rase v Alianci měla být nabídnutá technická podpora. A proto je vaše loď rozebíraná.
„Takže vy abyste nám pomohli, nám rozeberete loď, když jí potřebujeme co nejdříve?“ zeptal se O´Neill
„Na Scipiovi sou použité technologie Asgardů, Noxů, Furlingů a Alterianů. Chybí je jen pospojovat a přizpůsobit pro používání lidmi. Proto se vaše loď, musí rozebrat.

Thor už ne nic nečekal a opět se dotknul zařízení na své dlani a všichni se dali do pohybu, jako by nikdy nezamrzly. Thor ještě chvíli počkal a nakonec se transportoval pryč, místo něj se objevil jen paměťoví krystal s údaji o Scipiovi.

Lidská 304-ka byla opět smontovaná do hromady a spolu se Scipiem se nehybně vznášela nad orbitou. Během okamžiku byla také posádka 304-ky transportována zpět na loď a Asgardské lodě vletěli do HP.

304-ka vedle Scipia vypadala jako neškodný trpaslík

na Scipiovi byla použitá odolnější slitina než na 304-kách, měl dva na sobě nezávislé štíty, každý napájen silným generátorem. na trupu lodě bylo deset baterií railgunů, padesát baterií rychlopalných energetických zbraní, na přídi byly umístěni dvě hlavně zbraně střílející jedna po druhé dlouhé energeticé paprsky, a mezi nimi byl umístěn menší talíř hromadící plazmu a následně střílející. Spodek lodě ukrýval pět otvorů na odpalování velkých bomb.
Vnitřek skrýval silné inerciální tlumiče a pohon s velkými manévrovacími schopnosti. Můstek se nacházel ve středu lodě a generátor HP byl schopný vzdálenost ze Země na Atlantis uletět během jednoho dne.

Země okamžitě na Scipia dosadila posádku a s okamžitou platností ho poslala k Atlantis.
Posádka Sciapia se ještě v HP učila co všechno jejich nová loď dokáže.

V Pegasu se tři fotili připravovali na jednu jedinou bitvu. Bitvu, která neměla rozhodnout pouze o osudu všech zúčastněných, měla rozhodnout o osudu minimálně pěti galaxií.

Tři smrtící flotily a jen dvě strany, nebo ne?

Na shromaždišti Scianských lodí se nacházelo přes dvě-stě lodí různých velikostí a tříd a stále přicházeli další a další, ale byly tam i lodě, které tam nepatřily. Pět Wraitských křižníků monitorovalo veškerý pohyb a komunikaci Scianů.

Jen jeden světelný rok od Scianů se shromažďovaly Wraithové. Jeden skok od Atlantis se shromáždilo dvě-stě Hive Ships a na každou z nich připadl doprovod dvou křižníků, ale na rozdíl od Scianů nečekaly už žádné další posily. V nitru jejich flotily byla jedna dosud neznámá loď. Loď dstejných tvarů jako Hive Ships, jen dvakrát tak větší. Byla to jejich vlajková loď.

Ale Aliance taky nezahálela. V Soustavě Atlantis bylo rozmístěno sedmnáct Alterianských obraných satelitů, třicet-jedna Furlingských min, šedesát-jedna Furlingských lodí, dvacet lodí Noxů, sedmdesát-jedna Alterianských lodí, padesát lodí Asgardů, a dvě lodě lidí, plus Scipio na cestě.
Aliance byla v početní nevýhodě, ale zato měli na své straně technologickou výhodu a stále čekaly posily. Posily, které by měli dorazit až při bitvě. Mimo jiné měli na své straně výhodu obránců.

Satelity byly rozmístěny poblíž planety, miny vyplňovaly prostor mezi nimi a hlavně nad pevninou, následně lodě Aliance.
Alteriané předem vypustili několik dronů, na místo předpokládaného vpádu nepřátelských jednotek.

Už se čekalo jen na Sciany, než si dají do hromady flotilu a pěchotu.

Nikdo si netroufal odhadnout jak to vše dopadne.
Zvítězí vůbec? To byla otázka kterou nedokázal nikdo zodpovědět.

Jisté bylo jen to že ztráty budou vysoké na obou stranách.

20 – Bitva o Atlantis – část první

Z HP před Atlantis se nečekaně vynořila jedna velká Scianská loď.

„Nestřílet!“ zařval admirál na Fortalitium a sám si kladl otázku „Co chystají? Proč jen jedna?“

Žádná loď nevystřelila, ani neaktivovala připravené drony.

Scianská loď se nehybně vznášela v prostoru, bez jakýchkoliv známek aktivity.

„Aktivujte U počítač.“ Vydal admirál rozkaz na své vlajkové lodi.
„U počítač naběhne do třiceti vteřin pane.“

Scianská loď se dala nečekaně do pohybu mířila přímo na lodě Aliance.

„Palba dle uvážení.“ Vydal nemilosrdně rozkaz admirál.

Scianská loď byla během okamžiku zničena.

„U počítač úspěšně aktivován pane.“ Informoval první důstojník na můstku Fortalitiuma.
Admirál jen přikývl a začal vydávat rozkazy.
„Připravte mi komoru číslo jedna a spojte mě se všemi Aliančními jednotkami.“
První důstojník kývl na admirála jako znamení že může mluvit. Admirál se nadechl a spustil.
„Tady admirál Alterianské flotily Pight.
Kryjte si záda a šetřete municí. zcela určitě jsme v početní nevýhodě. Naším úkolem je, je zadržet, než přiletí posily. Kdykoliv to bude vypadat beznadějně, vzpomeňte si že k nám letí mnohem větší flotila než je zde, flotila co se přidá na naší stranu!
Nezapomínejte kdo jsme, hlavně ty stvůry držte co nejdál od Atlantis a slabších lodí.
Hodně štěstí.“
Jak mile Pight domluvil tak ukončil spojení

Nastaly minuty netrpělivého čekání, když se konečně objevila nepřátelská flotila.

Z HP se vynořilo nad sto lodí. Převážně Scianských.

Připravené “minové pole“ z dronů se okamžitě aktivovalo a drony začaly nalétávat na své cíle.

Alianční flotila okamžitě zahájila palbu ze svých lodí a i satelitů, kteří měli volný pole.
Nepřátelská flotila se ocitla pod nepříjemným tlakem.

Nepřátelská flotila okamžitě zahájila palbu. A začala se více roztahovat, aby měli prostor pro manévrování a zároveň s tím se začali pomalu, ale jistě přibližovat k alianční flotile.

Všechny nepřátelské lodě vypustily své stíhače. Na což reagovaly spojenci vypuštěním svých strojů.

Mezi oběma stranami lítaly nepřetržitě různé energetické paprsky a sem tam i skupinka dronů. Do toho všeho se zapojilo tisíce stíhačů.

Stíhači se nenapadaly jen sami mezi sebou, ale hledaly si i větší cíle. Byly roztahaný po celém bojišti, nebyl to jen jeden bojující shluk.

„Tady trojka mám potíže nalepilo se na mě deset slizounů!“ zařval pilot jedné Alterianské stíhačky.
„Rozumím, jsme na cestě. Modrá letka za mnou.“ ozval se mu záhy Velitel pozemské letky F-302

Skupinka lidských stíhačů si to zamířila do nitra dění pomoci Alterianskýmu pilotovi.
Lidské stíhačky se okamžitě zaměřily na skupinu Wraitských stíhačů a třemi raketami a střelami z railgunů je roztrhaly na kusy.

Na Fortalitium vydal admirál další rozkaz.
„Připravte UI k od palu.“
„UI připraveno k od palu.“ Informoval první důstojník.
„Zaměřte střed jejich výstupu z HP a čekejte.“

Z HP se vynořilo dalších třicet Wraitských Hive Ships s doprovodem, což činilo devadesát bojeschopných lodí.

Nově příchozí lodě okamžitě začaly vypouštět stíhače, kteří okamžitě a doslova obklopilo několik Scianských lodí.
Celá nepřátelská flotila si to zamířila k planetě. Obklopené lodě se, ale oddělily od skupiny a letěli oklikou.

Jeden Alterianský satelit se na ně zaměřil. Vystřelil dlouhý rudý paprsek na jednu z lodí. Paprsek pronikl skrz štíty a zničil několik stíhačů, ale loď zůstala bez poškození.
Skupinka lodí okamžitě zahájila palbu na satelit, ale ten byl chráněn štítem.
Satelit se zaměřil na druhou loď a znovu vystřelil.
Tentokrát loď byla zničena a sní i většina stíhačů co jí měli ochraňovat.

Lodě útočníků se přiblížily k planetě tak blízko, že lodě aliance už také vyrazily do předu proti nepřátelům, spolu s Loďmi se také přesouvaly všechny stíhačky. Jejich bitevní pole se neustále přesouvalo.

Z ničeho nic se všechny Wraitské lodě stáhly do ústraní, mimo dostřel Aliančních lodí, na Scianské lodě tak spadl ještě větší nápor.

Scianské lodě, které se pokoušely o přistání, konečně zničily jeden ze satelitů a tím si zdánlivě vyčistily cestu, ale jakmile se pohnuly blíže k planetě, tak se dostaly do palebného pole hned tří satelitů, lodě i přesto pokračovaly ve směru k planetě. Jedné z lodí se podařilo dostat tak blízko že začala zahajovat přistávací manévr, ale to se nelíbilo několika minám v okolí, které okamžitě zapnuly své iontové motory.
Dvě miny se zastavily o štíty, které svojí explozí neutralizovali další tři narazily do stíhaček obklopující onu loď. Exploze tří min, roztrhala několik desítek stíhačů a v celkovém měřítku způsobily lodi takové poškození, že se neovladatelně zřítila svou kinetickou energii do atmosféry kde shořela

Třicet Wraitských lodí skočilo do HP na své shromaždiště, zbylé lodě se bitvy účastnily pouze svými stíhači

Jedna Scianská loď skočila nepozorovaně do HP informovat Basalaka o vývoji bitvy a hlavně o Wraitské neúčasti.

Fortalitium nabralo kurz přímo mezi nepřátele a všude kolem sebe rozesévalo svými zbraněmi zkázu.

Kolem Fortalitium se shluklo několik menších lodí Scianů a snažili se jí zničit. Ale Fortalitium, mělo velmi pevné štíty a zbraně přesné.
Fortalitium střílelo nonstop energetické pulsy a lasery do nepřátelských lodí.

„Pane Furlingská loď má potíže. Kolizní kurz. Náraz do dvaceti vteřin.“ Informovala obsluha dálkových senzorů admirála. Ten zareagoval ihned.
„úhybný manévr tři-sta-patnáct!!“ doslova zařval.

Loď se na jeho příkaz prudce otočila kolem své osy “x“ a následně po ose “z“ se snažila uhnout, tak aby se předešlo nárazu se spojeneckou lodí.

Na celé lodi se mezi tlumenými nárazy zbraní do štítů ozvala ohlušující rána.

„Hlášení!“ zařval Admirál, ale pilot se jen usmíval
„Pane při úhybném manévru jsme narazili do nepřátelské lodi a štíty drží.“
Fortalitium při svém manévru Scianskou loď doslova rozdrtila.
Ale Furlingská loď byla o chvilku později zničena nelítostnými střelami Scianských lodí.

Skupina Furlingských válečních lodí se zaměřila na další lodě směřující k planetě.
Všechny lodě okamžitě zahájili palbu. Mezi krátkými a opakovanými střelami se objevovali dlouhé, super tenké paprsky.
Zatímco se krátké střeli zastavovali o štíty, tak ty dlouhé neškodně prošli přes štít přímo do trupu.

Veškeré Scianské lodě začaly mírně ustupovat směrem k “stávkujícím“ Wraitským lodím s nadějí že se též zapojí do bitvy

Malá Scianská loď se vynořila z HP a okamžitě podala hlášení na loď s Basalakem.

Onu zprávu zachytily i hlídkující křižníky Wraithů a okamžitě skočily do HP na své shromaždiště

Basalak, to ale tušil a se svou vlajkovou lodí skočil do HP na Wraitské shromaždiště, ale ještě předtím vydal pár rozkazů.

Lodě Noxů se proplétali mezi bojujícími loděmi a nechávali mizet střeli i celé velké lodě, které se záhy objevovali před jinými, tak aby srážka byla nevyhnutelnou skutečností.

„Pane všechny lodě hlásí podivné chování nepřátelské flotily. Je dost možné že se pokusí o ústup.“ Informoval komunikační důstojník Admirála
„Kolik máme H dronů?“ zeptal se pohotově admirál
„H dronů? Myslíte ty experimentální?“ zeptal se nejistě kapitán
„Ano myslím ty experimentální, hezké zelené drony.“ Odsekl mu admirál netrpělivým tónem
„Kolem osmi-set. Pane“ okamžitě odpověděl první důstojník.
„okamžitě jich několik vypalte, pokud budou utíkat do HP tak budou zničeny, ale pokud si to rozmyslí tak je ihned stáhněte a někde v ústraní deaktivujte.“ Rozkázal rozhodně admirál

Z Fortalitia vyletěl shluk stovky zelených dronů, které si to namířily přímo na pomalu ustupující flotilu Scianů.

Na shromaždišti Wraithů se z HP vynořila Scianská loď. Basalak ničím neváhal a při otevřeném komunikačním kanálu s vlajkovou lodí se zeptal.
„Proč?“ Ale na jeho otázku nikdo nereagoval a tak pokračoval.
„Proč nebojujete? Chcete snad být zničený?.“ Nato mu odpověděla jedna z královen.
„Na boj jste tu vy.“ Basalak se plně naštval a vydal na můstku své lodi rozkaz.
„Aktivujte zbraně!“ hned nato řekl do vysílaní. „Pokud ostatní lodě přestanou zachytávat náš signál, tak sem vletí a rozstřílí vás na kousky!“

Na aktivaci Scianských zbraní, reagovaly všechny lodě vypuštěním stíhačů a aktivací vlastních zbraní.

Z Wraitské vlajkové lodi zazněl nečekaně hrubý hlas
„To neuděláte“
Basalak se nečekaně rozesmál chladným hlasem a vydal rozkaz.
„Zaměřte jejich vlajkovou loď, ale nestřílejte.“

„Co chcete?“ zeptal se znovu ten hlas.
„Účastněte se bojů, nebo budete litovat.“ Odpověděl okamžitě Basalak.
„Dohodnuto.“ Odpověděl mu Wraith z jejich vlajkové lodi.
Basalak okamžitě zrušil všechny své rozkazy a jeho loď skočila zpět na shromaždiště.

Mezi tím se u Atlantis začaly stahovat některé Scianské lodě do HP. Zelené drony je následovaly a následně v HP zničily.

Ale sotva se všichni začaly radovat, tak z HP vystoupila jedna loď, byl to Scipio, který bez jakéhokoliv hlášení začal střílet na zbylé nepřátelské lodě ze svých sekundárních zbraní.

Basalak na vlajkové lodi. Šel úzkou a temnou uličkou, zastavil se až před dalším Scianem, který stál na stráži u vězeňských dveří.

V cele byla jen jedna postava, sedící v tmavém koutě své cely a tudíž jí nebylo vidět do tváře.

Postava si odfrkla a pronesla.
„Tak jaké pokusy jste si připravily na teď?“
Basalak, ale jen kývl na druhého Sciana a ten odešel na druhý konec vězeňské chodby.
„S tejně vám uteču.“ Řekl chladně a rozhodně vězeň.
Basalak zakroutil hlavou a konečně mu odpověděl.
„Neutečeš. Odtud neutekl nikdo před tebou, ani Antik, Wraith a už vůbec ne člověk.“ Basalak zněl výhružně a chladně zároveň.
„Nemůžete mě tu držet věčně.“ Odvětil mu drze vězeň.
Basalk opět kývl na druhého Sciana, ten přišel a otevřel dveře.

Vězeň si stoupnul a pronesl.
„Vás se nebojím!“ a podíval se do druhého rohu, kde již ležela jedna mrtvola Sciana.
Basalak, ale nanejvýš klidným tónem řekl něco co nečekal.
„Jsi volný.“

21 – Bitva o Atlantis – část druhá

Vězeň nehnutě stál v koutě své cely. Basalak na něj chvíli koukal a pak pokračoval.
„V hangáru na tebe čeká loď s výbušným zařízením na palubě. Leť kam chceš, ale pamatuj že jakmile na nás narazíš. Budeš opět náš nepřítel. Doporučuji ti letět na Atlantis a pomoci, zničit co nejvíc nepřátelských lodí. Wraitských lodí!!“ Jakmile Basalak domluvil, se vězeň vzpamatoval a udělal jeden krok ke světlu, bylo poznat že je tmavší pleti, ale do tváře mu přesto nebylo vidět.
„Atlantis? Co se děje?“ Zeptal se nechápavě.
Basalak mu záhy odpověděl.
„Právě probíhá bitva o její přežití, nebude trvat dlouho a do bitvy se zapojí všechny lodě, všech flotil.“
Víc už Basalak neřekl a odešel. Druhý Scian mu pokynul rukou, kudy má do hangáru jít.

Přestože se většina útočících lodí stáhla, tak bitva o Atlantis pokračovala, ale už klidnějším tempem.

Scipio se proplétal mezi troskami zničených lodí a přitom nadále bojoval s nepřátelskými stíhači.

Většina stíhačů nyní nalétávala na Furlingské mini a narážením do nich je odpalovaly, tak aby příští lodě měli více šancí.

Admirál tušil že se vrátí v mnohem větším počtu a tak začal svou vlajkovou loď připravovat na možná poslední okamžiky, své existence.
„Aktivujte veškeré zbraňové systémy.“ Začal admirál jako by bez života a po krátké odmlce pokračoval „a ať se flotila zařadí do obrané formace, těch pár lodí zničíme na dálku.“
Jak admirál poručil tak se i stalo.

Fortalitium aktivovalo veškeré zbraně a spolu s flotilou se připravilo na další útočnou vlnu, ale dřív než se zbylé nepřátelské lodě stačily přeskupit, tak z HP vyletělo osmdesát Wraithských Hive Ships spolu s doprovodem, chvíli na to se objevila i stovka Scianských lodí.

„Jsou tu brzy“ pomyslel si Admirál a vydal nekompromisní rozkaz.
„Okamžitě vypusťte UI a po dosažení cílových souřadnic aktivujte!!“

Fortalitium zareagovalo jako první, z jeho trupu vyletěla kole o velikosti fodbalového míče a hned za ní následoval roj modrých dronů, který okamžitě UI obklopil.

Všechny lodě opět vypustily veškeré stíhače a spolu se střelbou se daly do pohybu k planetě. Nepřátelská flotila se již nezabývala taktikou, prostě chtěla obránce svou početní převahou rozdrtit.

Vězeň vyšel ze své cely, nebyl to nikdo jiný než nenávisti plný Ford. Spolu se Scianem šli úzkou chodbou, když se Ford z ničeho nic zastavil.
Ford se podíval na část konstrukce, kousek stěny odrážel světlo, jako zrcadlo. Forda to zaujalo a podíval se pořádně, něco mu nesedělo.

UI během chvilky dorazila na svoje cílové souřadnice před flotilou a následně se aktivovalo. Modré drony se rozletěli proti flotile a daly tak UI čas pro úplnou aktivaci

Ford natáhl ruku na stěnu a hned jí ohnul a dotkl se tak své vlastní tváře. Nemohl tomu uvěřit.
Nevěřícně se podíval na Sciana, který stál dva metry od něj a hned se podíval zpátky.
Jeho oko bylo zahojené.

Scian se pohnul a Ford pochopil, Spolu s doprovodem se opět vydal do hangáru.

„UI aktivováno.“ Informoval první důstojník všechny a hlavně admirála na můstku

UI se rozzářilo do běla a následně začalo rotovat kolem svých os takovou rychlostí že v jeho blízkosti docházelo ke gravitačním a mírným časovým poruchám.

Nepřátelská flotila se zastavila a veškerou palbu směřovala na UI.

Ve stejnou chvíli se v soustavě objevilo, přes čtyři-sta Hyper Prostorových oken a z nich vyletěly Furlingké lodě.

Nepřátelská flotila, odklonila svojí pozornost z UI a začala střílet na nově příchozí. Spolu s nimi se ostatní lodě Aliance daly též do palby.

„Vypusťte další UI, tentokrát na pravé křídlo! A další na Levé!“ Rozkázal pohotově admirál.
Z Fortalitia vyletělo UI a za okamžik následovalo druhé.

První nepřátelské střely narazily do štítů nových Furlingských lodí a zmizely ze všech senzorů, ale lodě samy o sobě nestřílely, jen manévrovaly a přibližovaly se k útočníkům.

Střely ve skutečnosti Proletěly celou lodí. Efekt štítů byl jen součást hologramu, a zmizení střely podobu “pobytu“ v lodi, bylo zapříčiněno automatickým maskovacím systémem.

Trojce UI se rozmístila a aktivovala mezi obránci a útočníky.

Několik nepřátelských stíhačů se k nim přiblížilo natolik, že je gravitační pole přitáhlo a ještě před nárazem s UI je rozdrtilo.

Flotila útočníků se dala opět do pohybu. Palba jejich flotily byla již roztroušená.
Několik střel dopadalo i na Furlingské lodě. Ty se snažily střelám vyhýbat a zároveň udržovat hologrami funkční. Jejich snažení, ale po chvíli bylo nemožné a tak holografické lodě zmizely, ale místo nich se Furlingské lodě plně vrhly do bitvy

Flotila Nemohla kvůli trojici UI. Bezpečně proletět k planetě a tak několik Wraithských křižníků nabralo kolizní kurz, přímo na ně. Jejich sebevražednou misi, podporovaly všechny lodě jejich flotily palbou, přímo na trojici UI.

Ford došel do hangáru a okamžitě usedl do křesla pilota, po chvíli zkoumání s lodí třikrát větší než Jumper vzlétnul a následně skočil do HP k Atlantis.

Dvě UI na křídlech náporu křižníků a soustředěné palby podlehlo a s mírnou explozí zanikly. Ale prostřední UI se “statečně“ drželo dál a zatím co se nepřátelská flotila snažila UI zničit, tak se spojenci mohli zaměřit na jejich křídla a být přitom jen pod polovičním nátlakem.

Spojenecká flotila dál držela pozice jen s manévrováním na místě, zatím co flotila útočníků se snažila prioritně zničit UI a dostat na planetu jejich výsadkové lodě.

Nakonec podlehlo i poslední UI a flotila tak měla volnou cestu. Wraithové a Sciani se plnou rychlostí začaly přibližovat k planetě.

Tváří tvář hrozbě spojenci rozpustily formaci a letěli jim naproti, aby se bitva odehrávala co nejdál od planety.

Několik Alterianských lodí vyslalo veškeré zásoby červených dronů, na Wraithské lodě, s nadějí že je radiace z nich vyřadí dříve, ale kvůli množství stíhačů se ke svým cílům dostaly jen dvě třetiny vypuštěných dronů.

Ford se, se svojí lodí vynořil z HP.
Nemohl uvěřit svým očím. Ale hned si vzpomněl na hrozbu od Basalaka a okamžitě zamířil k jedné z Hive Ship. Loď byla v blízkosti dalších Wraithských lodí, a tak byla naděje na velké škody.

Daedalus lítal a bojoval ve formaci s Odyssey.
Lidské BC-304-ky se, se svými railgunami zaměřovaly převážně na devastaci stíhačů, ale když se přiblížily k nějaké lodi, tak jí též pokropily, neváhaly ani použít atomovky na blízko. S pomocí Asgardů na palubě a lidskou logikou, přišli i na to jak obelhávat Wraithské rušící zařízení.
Atomovku jednoduše přenesly co nejblíže k nepřátelské lodi a doufali že bouchne dříve, než jí stačí zničit. Stejnou taktiku používaly i na Scianské lodě, jen atomovku přenášely hned ke štítům.

Ford přistál v hangáru oné Hive Ship a ke svému vlastnímu údivu spatřil že se tam nenachází ani jedna stíhačky či Wraith, který by hlídkoval.
Ford se ještě chvíli rozhlížel a nakonec vyložil bombu, o které mluvil Basalak. Bomba měla tvar koule, z které vyčnívalo několik “bodlin“, jako z mořského ježka.
Chvíli jí zkoumal a pak na spodku spatřil jedno jediné tlačítko. Ford se nadechl a stiskl ho. Očekával, výbuch, ale místo toho slyšel stále rychlejší pípání.

Mezitím bitva i nadále vypadala pro spojence černě. Skupinka Wraithských lodí se zaměřila na lov Furlingských lodí a soustředěnou palbou se jim to i dařilo.

Z HP se, ale nečekaně vynořilo padesát Asgardských lodí, které se okamžitě zapojily do bitvy. Ale jako by to Velitelé nepřátelských lodí tušily se hned na to z HP vynořil i celý zbytek jejich lodí. Spojenci byli opět přečísleni.

Ford neváhal a okamžitě nasedl do lodi a odletěl, nevěděl co dělat, už neměl na palubě, žádné bomby, napadla ho jen jedna věc.
Zemřít a vzít sebou co nejvíc Wraithů.

Sotva stačil poupravit svůj kurz na kolizní, tak Scianské zařízení explodovalo.
Výbuch byl tak masivní že spolu s hive ship bylo zničeno deset křižníků a tři další Hive Ships, mimo to o štít kvůli explozi přišly i dvě Scianské lodě, nacházející se v blízkosti Hive Ship, na které byla umístěna bomba.
Trosky lodí byly explozí vrženy na všechny směry.

Aliance, měla ale taky vysoké ztráty. Bitva byla větší než sám admirál předpovídal.
Situace se měla dokonce tak že lodě nepřátel, kterých bylo mnohem více, je pomalu i obkličovaly, ale spojenci se nadaly a i nadále bojovaly. S nadějí se prolétávaly mezi nepřáteli a troskami lidí, snažily se dostat se sevření.

Ze všech Alterianských satelitů zbil už jen jeden. Byla to poslední obrana zamezující útočníkům vstup do atmosféry.

Alterianské lodě, měli již jen energetické zbraně, drony byly kompletně vyčerpány. Zrovna když situace vypadala bez nadějně a kapitáni si mysleli že nemůže být hůř, byl zničen i poslední satelit a desítka lodí se dala okamžitě do sestupu.

Komon byl připraven opět vydat rozkaz k evakuaci a nastavit autodestrukci.

Mezi tím se na planetě a na Atlantis stalo něco co o všem mělo rozhodnout, nebo dát Atlantis aspoň nějakou naději.

22 – Bitva o Atlantis – část třetí

Sheppard vypustil z Atlantis drony a současně s tím se nad pevninou, kde dosud nebyl ani mráček, začalo zatahovat takovou rychlostí a mohutností, že během minuty byla tma jak v noci.

Drony okamžitě začaly trhat nepřátelské lodě na kusy a daly tak aliančním lodím čas a příležitost se přeskupit.

Alianční flotila byla nyní sotva poloviční a nebýt podpory z Atlantis tak by je nepřátelské lodě udolaly.
Drony z Atlantis ignorovaly sestupující lodě a útočily jen na jednu stranu útočníků, tak aby se Spojenecké lodě měly možnost uniknout ze smrtolnostného sevření. Drony navíc narážely do lodí tak aby větší trosky narážely do dalších lodí a tím jim způsobily aspoň nějaké poškození.

Na pevnině stála jen jedna postava a strnule se dívala na zatahující se oblohu.

Desítka nepřátelských lodí začala sestupovat do atmosféry, a jako na povel se vzápětí ozvala mohutná rána, která doprovázela několik blesků křižujících oblohu. A jejich počet se každou chvílí zvětšoval.

„Co to děláš?“ zeptala se druhá postava, která se z ničeho nic objevila za tou první.
První postava aniž by se otočila odpověděla.
„Dávám jim naději.“
Druhá postava se podívala na horu. Jedna ze Scianských lodí právě totiž schytala do svého štítu několik desítek blesků.
„Dohodli jsme se že ať budeme pomáhat jakkoliv, tak nikoho nezabijeme.“ Pronesla druhá postava, ale první se dál strnule a bez odpovědi dívala na horu.
„Chayo.“ Začala druhá postava. „Jsou i jiné možnosti jak jim pomoci.“ Druhá postava se na chvíli odmlčela a pokračovala. „Ty nejsi taková, nesmíš se snížit na jejich úroveň.“
Chaya se konečně otočila a přikývla, hned na to se obloha začala pročišťovat.

Drony z Atlantis nelítostivě drtily nepřátelskou flotilu. Lodě snažící se uhnout před drony se shlukovaly do menších skupin a stávaly se tak snazšími terči pro Alianční lodě, které se úspěšně přeskupily a nyní s útočním tempem bojovaly o osud planety.

Na všech lodí aliance zoufale probíhal boj o energii, pro štíty. Dokonce i Fortalitium bylo v nesnázích, zaměřilo se na něj několik desítek lodí a nemilosrdně ho “kropily“ stovkami střel.
„Pane, energie pro druhé štíty je jen na 15%!“ Informoval první důstojník Admirála a po krátké odmlce pokračoval. „Ostatní lodě, jsou na tom podobně.“
Sotva to dořekl, tak na boku Fortalitia byla zničena jedna Furlingská loď, která sebou vzala štíty Asgardské lodě a ta se tak stala snadnou kořistí.

Chaya se ještě jednou podívala na oblohu a sestupující lodě a pak nečekaně řekla.
„Už jsou skoro tady, musíme je varovat.“
Na to hned druhá postava spolu s Chayou zmizela a lodím tak nebránilo nic v přistání.

Sheppard pozoroval přistání lodí, pomocí křesla a holografu. Okamžitě se pomocí křesla spojil s vysílačkou seržanta Batesa.
„Seržante Batesi. Chci Ronona, dvacet-tři mariňáků a jednoho snipera do hangáru Jumprů. Taky pět pilotů a pět plně připravených Jumprů.“ Bates okamžitě vystartoval z kontrolní místnosti a začal plnit rozkazy.
Zatímco Bates plnil své rozkazy, tak nepřátelské lodě přistály a jejich posádka okamžitě z lodí vynesla deset menších zařízení, ty se po aktivaci začaly prokousávat zemskou kůrou. Desítka lodí okamžitě rozšířila své štíty a napojila se na desítku zařízení. Zařízení pomalu, ale jistě získávaly čím dál tím víc energie z planetárního jádra. Energie, neproudila nikam jinam než k lodním generátorům šítů.

Sheppard se na to celé díval a posledních několik dronů rozdělil na několik lodí s nadějí že jim vyřadí zbraně.
U třech lodí se mu to i povedlo a lodě se dokonce pod tíhou sekundárních explozí začaly stahovat z hlavního boje.

John sesedl z křesla a běžel k řídící místnosti a ještě v poklusu vydával rozkazy.
„Rodney zjisti jak se dostat za ten jejich štít!“ McKay se okamžitě na své židli otočil a začal zkoumat získané informace.

Na můstku Fortalitia se nečekaně ozval něčí hlas.
„Blíží se k vám několik lodí, jsou to nepřátelské lodě, musíte je zničit a spolu s nimi i jejich domovskou planetu.“ Hlas byl nanejvýš naléhaví.
Admirál se okamžitě a bez přemýšlení zeptal.
„kdo jste?“ Ale hlas mu neodpověděl, místo toho dál mluvil o lodích.
„Dvacítka Auror vám přináší zkázu, můžete je zničit jen použitím Okama vlny.“
Admirál usoudil že jde o nepřátelský trik a vzhledem k tomu vydal následující rozkaz.
„neposlouchejte, je to trik, chtějí nás poštvat, proti sobě!“ Admirál svůj rozkaz doslova zařval.
Na můstku se dál všichni věnovaly své činnosti, dokud první důstojník neoznámil následující věc.
„Druhé štíty začínají kolísat, jejich energetický zdroj je pod deseti procenty.“ Jeho hlas zněl klidně, ale uvnitř sama sebe řval.

Druhé štíty začaly selhávat, a admirál se chystal vydat několik dalších rozkazů, když první důstojník s hlasem plným údivu oznámil.
„Všechny energetické zdroje jsou na sto procentech.“ Admirál mírně pootevřel pusu, ale komunikační operátor k tomu dodal.
„Všechny lodě hlásí totéž, pane.“
Admirál hledajíc odpověď se zkoumavě podíval po všech, když v tom se zas ozval onen hlas.
„Já nejsem žádný trik. Ty Aurory jsou pod velením Asuranských replikátorů, musíte použít Okama vlny a poslat loď k nim.“
Admirál mlčky přikývl a vydal rozkaz k přípravě pro vypuštění Okama vlny, které měly replikátory zničit.

Alianční lodě s obnovenými zdroji, jakoby chytily druhý dech a staly se tak mnohem agresivnějšími.

Jeden Destructor okamžitě nabral kurz mezi dvě Hive Ships a zahájil na ně soustředěnou palbu.
Lodě neváhali a palbu opětovaly, ale zbraně Destructotu, byly na ně příliš silné.
Jejich trub byl již z předchozích bojů rozstřílen a zbraně Destructotu dílo zkázy dokončily. Obě lodě byly nemilosrdně zničeny, ale tlakové vlny jejich výbuchů Destructoru znatelně poškodili štít.

I přes překvapivou a drtivou pomoc Atlantis, byly Alianční lodě s nadhledem přečísleni.

Poškozený Destructor, byl ze zálohy napaden Scianskou lodí.
Destructor opětoval palbu, ale díky Scianským štítům se boj odehrával na úrovni vyrovnanosti. Ale netrvalo dlouho a k jedné Scianské lodi se přidala druhá.

Sciani na planetě z jedné své lodě již vyložily Hvězdnou bránu a namontovali na ni ochranný štít. Netrvalo dlouho a bránou začaly proudit posily a materiál pro výstavbu předmostí.

Ford, který do teď “jen“ zmateně lítal sem a tam, zoufale přemýšlel jak dál, ale nenapadlo ho nic nového. Opět se rozhodl, pro sebevražedný útok.
Nasměřoval svojí loď a rozletěl se proti skupince Wraitských lodí.

Destructor, měl s Scianskými loděmi problémy a jeho štíty začaly pomalu selhávat a tak své zbraně zaměřil jen na jednu z nich.
Destructor neměl zrovna růžové vyhlídky, když se nečekaně objevila formace dvacítky stíhačů, složená jak z lidských, tak i z Alterianských strojů, která se zaměřila na stejnou loď, jako Destructor.

Scianská loď po chvíli ztratila štíty a pod náporem zbraní se rozlomila, ale Destruktor, též přišel o své štíty a Scianské střely se mu začaly zahryzávat do trupu.

Ford plnou rychlostí narazil do Wraitského křižníku, a celou loď zahalilo světlo a hluk výbuchů.

Destructor se též v zoufalství nasměroval na nejbližší loď a svými zbraněmi střílel po druhé.

Admirál byl o vyhlídkách onoho Destructoru informován a tak se rozhodl jeho situace využít. Okamžitě se spojil s kapitánem Destructoru.
„Kapasave posíláme vám souřadnice, okamžitě na ně skočte a vykonejte rozkaz, přiložený k nim.“
Kapasav, ale neodpověděl a dál letěl v kolizním kurzu na Hive Ship.
K Scianské lodi se přidalo několik dalších lodí a okamžitě zaměřily trub Destructoru.
Střely se nelítostivě blížily, když v tom Destructor skočil nečekaně do HP, ale střely letěly nekontrolovatelně dál. A po několika okamžicích narazily do Hive Ship, na kterou Destructor letěl. Střely loď doslova roztrhaly a výbuch mimo několika Spojeneckých a Wraitských stíhaček, sebou vzal i dva Wraitské křižníky.

Ford se z ničeho nic probral v leže na nějaké mýtině.
Neustále slyšel podivné bzučení a hluk. Okamžitě se tedy přikrčil a začal se rozhlížet kolem sebe.
Přímo za ním spatřil stěnu ohromného štítu, jak se klene kam jeho oko dohlédlo, v tomto případě to bylo k nedalekému vrcholku.

Sheppardovi netrvala cesta z křesla dlouho a relativně brzy se objevil v řídící místnosti.
„Rodney máš něco?“ Zeptal se ještě na dálku, ten mu okamžitě odpověděl.
„Jejich štít zasahuje jen několik desítek pod povr…“ ale ještě než domluvil, tak mu Teyla skočila do řeči.
„To se tam máme prokopat?“ a přitom nasadila nechápavý výraz. John zavrtěl hlavou a odpověděl jí.
„Ty s námi nejdeš, je to příliš nebezpečné.“
Teyla se už nadechovala, aby se mohla bránit, ale pozornost všech na sebe přilákal Radek, který náhle vstal a zařval něco nesrozumitelného ve své mateřštině.

Ford se okamžitě vydal opatrně, k vrcholu.
Jakmile se konečně vyšplhal na vrcholek, tak ulehl. Měl krásný výhled na Hvězdnou bránu.
Jeho oči spatřily něco co si vyžádalo jeho pozornost. Byl to přístupoví kód pro štít na bráně, okamžitě si ho zapamatoval a zmizel pod vrcholkem. Hned se rozběhl zpátky ke štítu, chtěl jím proběhnout na druhou stranu, ale na poslední chvíli se zarazil

Všichni se na Zelenku nechápavě podívaly, ten si opět sednula a začal vysvětlovat, ale tentokrát Anglicky.
„Pod štítem se vytvořil tunel.“ Vysvětlil Radek své počínání jednou větou a přitom si rukou mnul oči, které byly neobvykle rudé.
Elizabeth se na něj podívala a okamžitě se ho zeptala.
„co se stalo?“ Radek už chtěl mluvit o štítu, když v tom si uvědomil že se ptá na jeho oči.
„Monitor, …chvíli předtím než se objevil tunel, tak jasně zazářil…“ víc už říkat nemusel, Elizabezh ho totiž poslala na ošetřovnu.
Rodney ačkoliv nerad, tak se posadil na jeho místo a hlavu přitom mírně, ale znatelně odtáhnul od monitoru.

Ford se zastavil a podíval se na pravou stranu, kde se objevila široká chodba. Ford chvíli váhal, ale na konec do n vešel.

John se, se souřadnicemi tunelu pod štítem vydal k hangáru.
Teyla se, ale nenechala tak snadno odbít a šla za ním.
„Johne. Proč s vámi nejdu?“ zeptala se. John se zastavil a spustil.
„Je to příliš nebezpečné.“ Odpověděl jí, ale hned jak spatřil její výraz tak pokračoval. „Můžou tě odhalit. Co víme tak ti Sciani jsou na Wraithy velmi citliví a navíc tě nechci a ani nemůžu vystavovat takovému nebezpečí. Jsi vůdkyně svého lidu, musíš tady zůstat.“ John se na ni podíval, Teyla byla ticho a jen nepatrně přikývla, John se tedy poklusem vydal do hangáru Jumprů.

V hangáru byly už bylo pět připravených Jumprů s piloty, Ronon, dvacet-tři mariňáků a sniper.

John se postavil k prvnímu z Jumpru a promluvil k mariňákům.
„Jak jistě víte, tak na pevnině přistály nepřátelské lodě a budují předmostí chráněné štítem. Víme jak se za něj dostat a naším úkolem je proniknout do jejich základen a položit několik náloží.
Primárními cíly jsou generátory štítů a zdroje energie.
Sekundární cíl je jejich obrana a štít na hvězdné bráně.
Terciální úkol je pro případ odhalení, zničit co se dá a přežít!
Rozdělíme se na pět týmů.
První tým: já, čtyři mariňáci a sniper. Druhý Ronon a čtyři mariňáci. Třetí povede Kasum. Čtvrý Dimitry. A pátý povede Abdul.“
Jak mile informoval všechny přítomné o složení týmů tak kývl na Ronona a šel do svého Jumpru.
Poprvé po dlouhé době ho nepilotoval.
Když se všichni nalodily do svých Jumprů, tak vedoucí Jumper s Johnem otevřel hangárová vrata.
Pětice Jumprů se zamaskovala a po jednom s bezpečnostními intervaly vylétávaly z hangáru, směrem na pevninu.

23 – Bitva o Atlantis – část čtvrtá

Tunel pod štítem byl jako vybetonovaný, nikde nic nepadalo a veškerá zemina byla uhlazená a zpevněná.
Ford šel tunelem několik minut a neustále se ohlížel, jestli ho někdo nesleduje. Pořád měl totiž pocit že vešel nepřátelům přímo do Pasti.

Ford vyšel z tunelu až několik desítek metrů za stěnou štítu v hustém lese. Chvíli se rozhlížel kolem sebe, a nakonec se vydal od ústí tunelu, přímo rovně.

Pětice zamaskovaných Jumprů přistála na mýtině vedle hustého lesa. Krátce po přistání z nich okamžitě vyběhly mariňáci a začaly se rozestavovat v obraných formací.
Ronon v klidu vyšel z jumpru a bez jakéhokoliv rozhlížení vyšel k lesu. Všichni v čele se Sheppardem ho okamžitě následovaly.
Po vkročení do lesa Ronon už byl opatrnější a držel se vedle Johna, který držel v jedné ruce detektor a v druhé devítku ve které měl jako všichni průbojné náboje. A kolem krku pověšenou M21. Ronon se dál držel své pistolky.
Sniper šel uprostřed, mezi mariňáky a v ruce opatrně nesl svojí pušku Barrett 82A1.

Mezitím vším se nad planetou nelítostně bojovalo.

Jedna Furlingská loď s doprovodem Alterianského Destruktoru se vydala k vlajkovým lodím Wraithů a Scianů.

Dvojce lodí zamířila dříve než vlajkové lodě a zahájily palbu na Wraitskou loď, ale na lodi i přes intenzivní palbu nebylo znát větší poškození.
Wraitská loď se rozletěla k útočící dvojici a zahájila palbu.

Loď měla podobné zbraně jako Hive Ship, jen o trochu silnější s větší kadencí. A hlavně jich měla pětinásobný počet, než Hive Ship.

Zbraně se okamžitě začaly za-kousávat do štítů lodí, ale lodě necouvly, dál usilovně střílely na Wraitskou loď vším co měly.
Scianská vlajková loď se, ale neúčastnila, právně naopak se pomalu, ale jistě odsouvala z dosahu zbraní.

Výsadek na pevnině postupoval směrem k podchodu.

Ford, který jim šel nevědomky naproti se z ničeho nic zastavil a zbystřil veškeré smysli.

V dálce zaslechl dvě postavy, které se potichu bavily mezi sebou. Okamžitě tedy sešel z pomyslné cestičky a přikrčeně čekal za stromy.

Netrvalo dlouho a spatřil Shepparda, jak odpovídá na něco Rononovi a za nimi skupinku po-zuby ozbrojených mariňáků.

Ford usoudil že bude lepší, když o něm zatím nebudou vědět a tak dál čekal, dokud se mu všichni neztratily z očí.
Nikam nepospíchal, ani nemusel. Věděl přesně kam mají namířeno. Když měl jistotu že jsou dostatečně daleko, tak se zvedl a dal se do klusu, měl v úmyslu je oběhnout a sledovat je. Chtěl vědět co mají v plánu.

Dvojce spojeneckých lodí útočící na Vlajkovou loď dál statečně bojovaly a to i když věděly že jejich bitva je již ztracená.

Alterianská vlajková loď se držela u planety a snažila se spolu s dalšími loděmi zamezit dalším přistáním na pevnině, nebo střílení na Atlantiský štít. Ale i přes jejich snažení pronikaly střely většiny lodí.

Dvojce spojeneckých lodí byly téměř bez štítu, když zničehonic Wraitská loď přestala střílet.

Z HP se vynořilo dalších dvacet lodí.

Vlajkové loďe Scianů a Wraithů okamžitě zahájily palbu na lodě, ale jejich štít držel.
Nově příchozí lodě byly totiž třídy Aurora a neovládal je nikdo jiný než Asuranský replikátoři.

Asuráné zahájily okamžitě palbu, ale na vlajkové lodě letělo jen několik dronů a zbytek na ostatní lodě a především na Atlantis.

Na palubě Fortalitia se pokusil Admirál vydat rozkaz.
„Okamžitě vypusťte Modré dro…“ Ale sám se zastavil, když si uvědomil že ve flotile už žádné drony nejsou.

Asuranské drony Kličkovaly mezi troskami a jinými loděmi ke svým cílům. Kapitán neváhal a předběhl admirála.
„Okamžitě aktivujte Okama vlnu!! Dokud jsou ještě po hromadě.“
Z Fortalitia okamžitě vyletěla vlna, která se, se vzdáleností od lodě zvětšovala.
Vlna letěla přímo na Asuranské lodě, které byly stále pohromadě. Ale jejich drony dál pokračovaly ve své cestě.

Lodě, které útočily na Vlajkové lodě svojí pozornost přesunuly na Asuranské lodě. Ty se jako reakci na neznámou vlnu, která se k nim přibližovala, začaly stáčet. Ale vlna se nedala nasměrovat.

Destructor Iterburk s Kapasavem na palubě vystoupil předběžně z HP nedaleko Asuranské planety, ale příliš daleko od slunce, aby mohl jejich slunce přivést do nestability.

Ford běžel oklikou k ústí tunelu, ale Sheppard a spol. u něj byly dříve. Když konečně doběhl tam kam chtěl, tak poslední mariňák šel dovnitř.
Ford chvíli váhal, ale nakonec se odhodlal a též vběhl do tunelu. V tunelu se držel za nimi v dostatečné vzdálenosti, tak aby je slyšel.

Asuranské drony se nemilosrdně za kousávaly do všech přítomných lodí. Drony procházely Scianským štítem, jako by tam nebyl, ale štíty Fortalitia a několika dalších spojeneckých lodí držely, nicméně drony na jejich štíty měly katastrofální účinky.

Okama vlny i přes Asuranské manévry vyřadily půlku jejich lodí. Replikátoři na palubách se neškodně Rozsypaly na prach, ale drony i nadále zachytávaly signály z lodí a tak letěly dál na své předem určené cíle.

Jakmile si Asurané všimly Alterianského Destructoru v blízkosti své planety, tak vyslaly deset jumprů aby loď důkladně prozkenovaly a případně i zničily.

Iterburk, ale nestál namístě a pod světelnými motory si to zamířil k jejich slunci. Což znamenalo letět okolo jejich planety.
Vzdálenost mezi Destructorem a Jumpry se tak velmi rychle zmenšovala.

Kapitán Kapasav, ale neváhal a rozhodně nechtěl nic nechat na náhodě.
„Na můj rozkaz aktivujte zbraně a zničte jejich lodě s planetární obranou a uzavřete veškeré vzduchotěsné přepážky, nepotřebný personál přesuňte do bezpečnějších částí ať případné ztráty nejsou tak velké.“

Pilot dál letěl s lodí k slunci, ale Jumpry letěly v kolizním kurzu a tak se otočil ke kapitánovi, ale nemusel nic říkat.
„Držte kurs, posádka na přídi ať se připraví na přímý nárazy.“ Kapitán vypadal nanejvýš odhodlaně a ve tváři se mu k tomu zrcadlil výraz naprostého šílenství.

Zbylé Asuranské lodě se ocitly pod palbou všech lodí, které byly na blízku.
Do bitvy zasáhli jako třetí strana. Strana, která Atlantis chce zničit a s nikým se nedělit.

U ústí tunelu pod štítem se Ford zarazil a nehnutě stál, čekal totiž až budou ostatní dostatečně daleko.

Když už konečně nikoho z nich neslyšel, tak opatrně vylezl z tunelu a přikrčeně, opět oklikou se vydal k místu, kam měly ostatní namířeno, ale ty se ještě před dosažením předpokládaného cíle rozdělily.

Terén před předmostím byl bohatý na flóru a nízkou členitost, dostačující pro úkryt menší skupinky lidí.
Právě těchto úkrytů využily mariňáci, když čekaly na Johna, který se, se svým týmem šplhal na kopec odkud byl nejlepší rozhled.

Když se konečně vyškrábaly na vršek tak se Sheppard pomocí náhlavní soupravy spojil s ostatními.
„Primární cíl padá. Soustřeďte se na sekundární cíle.“
Nato se daly všechny ostatní týmy do pohybu.
Sciani nikterak nepočítaly s možností infiltrace jinak než přes bránu a proto většina pozemní obrany byla právě tam.

U Auranské planety dál Jumpry letěly na Iterburk, který ale ze své trasy uhnout nehodlal. Dřív než si to Asurani uvědomily, tak se s Iterburkem srazilo pět Jumprů.
Náraz oproti Sicianským střelám způsobil jen lokální a minimální poškození.

„Palte!!“ vykřikl Kapitán, krádce po srážce.
Veškeré zbraně Destructoru okamžitě začaly bombardovat planetu. Jumpry ovládané Asuranskými replikátory se pokusily též o palbu, ale byly okamžitě zničeny.

Replikátoři okamžitě opětovaly palbu a vyslaly na Destructor stovky dronů.

Kapitán se jen pousmál a s naprostým klidem sledoval jak se drony přibližují.
Střely destructoru byly rychlejší, než Drony a navíc svojí palbou odhalily pozice své planetární obrany.

Destructor střílel vším co měl po planetě.
Těsně před nárazem prvních dronů se Alterianské zbraně prokousaly budovami a ničily ovládací křesla a sila s Drony.
Výbuchy zbraní byly vidět i z vesmírů. Netrvalo dlouho a první drony se deaktivovaly, ale bohužel ne všechny několik dronů to stihlo k trupu a následně do něj narazily.

Výbuch dronů způsobil Destructoru vážná poškození. Uprostřed lodě měl díru dostatečně velkou pro průlet celého roje Wraitských stíhačů.
Loď drželo po hromadě jen několik pater a pár chodeb, které nebyly dočista zničeny. Díra v trupu totiž nebyla skrz.

Můstek a většina lodě byly bez energie a loď letěla jen na setrvačnost.

Na planetě Asuras se poměrně rychle vzpamatovaly z překvapivého útoku a daly se do oprav s nesmírnou rychlostí a výdrží. Dokonce začaly pro nedostatek materiálu rozebírat odlehlé části města, jen aby mohli co nejrychleji opravit svojí obranu a zbylým stanovištím dodat dostatek energie.

Na pevnině u předmostí mezitím vším Ford z dálky sledoval Shepparda, jak tam leží vedle snipera a kouká po okolí.
Hvězdná brána se celkem často aktivovala a skrz červí díru proudil nejrůznější materiál a posily.
Na kraji štítu směrem k Atlantis dokonce montovaly dohromady velké zbraně pro obstřelování.

Ostatní týmy nepozorovaně proklouzli do Scianského předmostí a začaly klást C4-ky a Semtex, tam kde by měly mít největší ničivou sílu

Týmy se pohybovaly pomalu, ale zato nepozorovaně. Jen cíle u hvězdné brány se zdály nedosažitelné.

Ford, který Shepprda pozoroval a „kryl“ mu záda se najednou rozeběhl za ním.

Aniž by kdokoliv z jeho týmu cokoliv spatřil, tak se přímo za nimi objevila skoro dva metry padesát vysoká postava a v ruce držela zbraň.

Nad planetou se Alterianský Admirál rozhodl změnit strategii.
„Všem lodím přesuňte se na delta souřadnice, kde se přeskupíme…“ ani nemusel dopovídat a lodě se začaly stahovat do HP k bodu delta, který ležel jen půl hodiny cesty pod světelnými motory.

24 – Bitva o Atlantis – část pátá

Mezi ustupujícími loděmi byl samozřejmě i Scipio a Daedallos, který měl na krajíčku. Jeho štíty byly totiž jedny z nejslabších ve flotila a drželi už jen na deseti procentech.
Lidské lodě udržovaly kontakt s Atlantis a o strategickém ústupu samozřejmě informovaly.
Na bodu delta se shromáždil jen zlomek z původní flotily. Více jak polovina lodí byla zničená a čtvrtina ze zbylých měla vážné problémy a poškození.
Lodě Wraithů a Scianů se okamžitě zaměřily na zbylé lodě Asuranů a ti se naopak zaměřily na ně.
„Spojte mě se zástupci všech zúčastněných“ Vydal rozkaz Alterianský Admirál
Komunikační důstojník okamžitě začal obvolávat spojence a velká obrazovka na můstku se rozdělila na čtyři části.
Na první se zobrazila Lya, na druhé Thor, místo podoby Furlinga rozmazané čáry kroužící v kruhu a na čtvrté plukovník Lee Smith jako velitel nejsilnější lidské lodě Scipia.

„Díky replikátorům máme krátký čas si udělat jasno.“ Admirál se na chvíli odmlčel a po chvíli pokračoval. „Musíme vědět s kolika loděmi můžeme ještě počítat.“ Admirál spíš přemýšlel na hlas, než se ptal, ale i přesto všichni nahlásily počet lodí, který by měl ještě dorazit.

„My očekáváme nanejvýš deset lodí.“ Oznámila Lya a tvářila se přitom nanejvýš omluvně.
„Já očekávám třicet našich lodí, bohužel to budou starší lodě s pomalejším HP.“ Řekl Thor, který se tvářil neutrálně, jako vždy.
„Dobře od nás přiletí až padesát lodí, ale nejspíš ve dvou vlnách“ informoval Admirál, který si už myslel že to bude celý na nich. Ale z omylu ho vytrhl Hlas Furlinga.
„Od nás přiletí ještě sto lodí.“
Admirál téměř okamžitě ztuhl a málem i pootevřel pusu, ale pak Furling dodal
„Ale většina bude nejspíš až po bitvě.“ To Admirála a všechny ostatní probudilo.

Asuranské lodě nad planetou byly doslova trhány na kusy a dokonce ani ZPM-ka na palubách jim příliš nepomáhaly. Tlak na jejich štíty byl nesmírný a Asuranům pomalu docházela munice, proto střílely už jen po pár dronech a raději dvakrát než hodně na jednou.
Tato taktika měla pozitivní důsledky na stav munice, ale negativní na počet nepřátelských lodí. V důsledku pomalého střílení Nepřátelé ubývali pomaleji.

Admirál si vše během okamžiku dal do hromady

„Jedna loď, nejlépe loď Noxů“ přitom se významně podíval na Lyu „musí letět k Asurasu a…“ Dál ani nemusel nic říkat, protože Lya přikývla a jedna z jejich lodí skočila do HP
Admirál všem nadále vysvětlil co se bude dít. Jak a hlavně kdy mají skočit a vystoupit z HP.

Na planetě se Ford vrhl na Sciana s úmyslem zlomit mu vaz, ale Scian si ho všimnul a otočil svojí zbraň na něj. Ford mu ovšem ruku se zbraní strhnul a Scian tak vystřelil do země.
Výstřel připoutal pozornost všech, kromě Snipera, ten totiž spoléhal na krytí a dál sám kryl záda týmům, které rozmisťovaly bomby.
Ale výstřel si též vyžádal pozornosti ostatních Scianů, a zvedl množství zeminy. Sheppard se snažil množství prachu prohlédnout a zjistit co se děje.

Ostatní Sciani chvíli hledali zdroj výstřelu. Po chvíli jeden z nich, ale spatřil siluetu Johna, který z lehu přešel do přikrčení. Scian neváhal ani okamžik a začal šahat po své zbrani.
Snipr byl, ale rychlejší. Dřív než Scian zvedl ruku tak Sniper vystřelil.
Kulka o průměru půl palce zasáhla Sciana tam kde by měl mít srdce. Scian odletěl několik čísel do zadu a Sniper si v klidu vyhlížel další cíl.

Když prach konečně začal opadat tak se všem vyskytl pohled na Sciana klečícího na nohou jak se drží za krk a na nerozeznatelnou osobu, které z ruky kapala krev.
Sheppard už neměl čas si osobu prohlížet a otočil se zas k předmostí. Rukou se dotkl náhlavní soupravy a vydal rozkaz k ústupu.
Svůj rozkaz nemusel dvakrát opakovat týmy se totiž dostaly taky pod palbu a tak Sheppard se sniperem začal s podpůrnou palbou.

Nad planetou byly už jen tři Asurácké lodě.
Alianční lodě, tedy skočily do HP a během okamžiku se z něj vynořily nad planetou.
Jejich lodě vystoupily z HP ve skupinách a na různých místech, tak aby k nim nepřátelské lodě byly zády. Jediné Fortalitium nebylo v žádné skupině. Vlajková loď Alterianů se vynořila před dvojicí nepřátelských vlajkových lodí.
Vlajkové lodě se i nadále neúčastnily bitvy a udržovaly si mezi sebou odstup. Fortalitium vystoupilo z HP hned před nimi, tak aby se stihli aktivovat zbraňové systémy.

Fortalitium vlétlo mezi překvapené lodě a zahájilo palbu, ale nepřátelé se vzpamatovali rychle.
Během okamžiku na štít Fortalitia dopadaly nebezpečné a silné střely.

Ostatní lodě, ale měli při využívání momentu překvapení větší štěstí. Než se totiž nepřátelé stačily otočit, tak aby je dostali do palebného pole, tak měli buďto po zbraních, nebo byly úplně zničený.

Mezitím na odlehlém místě kdosi oznamoval
„Jsme v tom sami, nikdo jiný do toho nejde.“ Všichni na onu postavu strnule koukaly a tak musela vydat přímý rozkaz.
„Aktivujte HP“
jejich loď vletěla do HP okna. Její odlet sledovalo přes dvacet lodí, které odmítly se účastnit Atlantického masakru.
HP okno, ale normálně nezmizelo, místo toho se jeho částečky zformulovali do nápisu
„POMOC“ tak aby to všichni mohly vidět

Na planetě se všichni až na jeden tým dostaly do relativního bezpečí, ale tým s Rononem zůstal pozadu.
Jeho Tým už byl jenom o třech členech a on sám byl raněný, Sciani ho obklíčily

Ford, který se předtím náhle objevil, držel nyní v ruce čtyři a čtyřicítku.

Sniper vyměnil zásobník a začal si zpívat náborovou píseň a vystřelil, nato další Scian odletěl a spadnul na zem mrtev.
Sniper ještě párkrát vystřelil a když vystřílel zásobník, tak ho odhodil na zem, kde se už tři prázdný válely.
Pohotově nabil a začal dál střílet a přitom si dál prozpěvoval.
Jeho aktivita samozřejmě přilákala víc pozornosti než skoro zajmutý tým a tak se Sciani zaměřily hlavně na ně.

Kolem jejich hlav začaly lítat, ale i větší výstřely z lodí, které doteď byly nasměrovaný na Hvězdnou Bránu.

Všichni se snažily krýt uvězněný tým při pomalém ústupu, ale rychle jim docházely náboje.

Dva mariňáci podpíraly raněného Rononna, ale ten sotva čel a navíc byly pod neustálou palbou.

Když už se zdálo že to horší být nemůže tak Ford vylezl na vrchol a zařval
„POSÍLÁ MĚ BASALAK!!!!“ a přitom namířil svojí zbraň na Shepprovu hlavu.
Nato Scianské zbraně postupně utichly, ale dál na ně mířily.

Nad Asuranskou planetou se z HP vynořila loď Noxů a když její velitel viděl zdevastovaný Destructor tak jeho, ale i svou loď nechal skrýt.

Když byl velitel seznámen se situací tak svojí lodí začal táhnou Destructor ke slunci, ale to už z Asurasu vylétlo několik desítek Jumprů, které je měli najít a zničit.

Bitva nad Atlantis se zdála jako vyhraná, ale Nepřátelé se rychle vzpamatovaly a začaly spojencům vše vracet. V té chvíli z HP vylétla další Aurora, ale tentokrát vypustila všechny drony co měla na jednou. Drony, ale letěly jen na Wraitské lodě, které trhaly na kusy. Netrvalo dlouho a z HP vyletěly další lodě, které se rozestavěly kolem Aurory a též zahájily palbu na Wraitské lodě a na vše co po nich střílelo.

„Podle senzorů se shodují s loděmi, které byly zaznamenáni při hledání Shepparda.—Jsou to cestovatelé“ řekl s hlasem plným nadějí operátor po Cadwellově levici na palubě Daedala.

Destructor byl nezpozorovaně dotáhnut k Asuranskému Slunci.
Loď Noxů i Destructor se tedy odmaskovaly, aby Destructor mohl nabít svou zbraň a odpálit jejich slunce.

Jumpry, vyslané z planety si jich ale rychle všimly a letěli k nim.

„Mám to!!!!“ zařval jeden Alterian mimo můstek.
Alterian se ihned zvedl ze své židle na které dosuď seděl ve skaldu dronů v němž se nacházel a začal urychleně cosi mačkat na konzoly. Přitom se spojil s Kapitánem.
„Pane už se mi podařilo se napojit na ty jejich vyřazené drony!!“
Kapitán na nic nečekal a okamžitě se pokusil několik Dronů aktivovat.

Drony se najednou rozzářily a daly se do pohybu, směrem k Jumprům, ale dřív než k nim doletěly tak zkolabovali.
Technik ještě něco namačkal na konzoly a drony se opět rozzářily a letěli opět proti Jumprům.

Jumpry byl během okamžiku zničený a zbraň téměř připravená.

Na pevnině si Sciani prohlíželi Forda.

Ronon a mariňáci, ale dál šli k ostatním

Ford vypadal odhodlaně, ale z ničeho nic se mezi Sciany objevil i Wraitský pěšák a vystřelil na Forda.
Střela ho zasáhla přímo do hrudi, ale Ford se jen oklepal a zvednul svojí zbraň a vystřelil na Wraitha. I přes tu vzdálenost ho trefil do Ruky, ale Wraithovy se rána zacelila a byl připravený vystřelit znovu, ale to se mu už nepovedlo.

Ronon se s mariňáky konečně dostal k ostatním, jeho noha byla ošklivě popálená a zlomená.

Přímo pod nohama Wraitha se objevila jakási koule. Byl to Scianský granát.
Výbuch granátu Wraitha odhodil několik metrů stranou, ale i přesto se ještě pokoušel zvednout.

„tak to by stačilo.“ Řekl potichu Sheppard a začal se stahovat spolu s ostatníma k Jumprům.

K Wraithovy přistoupil jeden Scian a nelítostně mu vystřelil mozek.
Ostatní Sciani se na mrtvého Wraitha pohrdavě podívali a následně se otočily k vrcholku kde stál Ford, ale ten tam už nebyl.
Jeden se Scianů zlostně zařval a jednou rukou naznačil aby je šli hledat, a sám přitom zmizel.

Když už byli všichni u tunelu, tak jim kolem hlav prolítl výstřel.
Sheppard se otočil a spatřil několik Scianů, jak se z ničeho nic objevují na dostřel.

Ford už natahoval svojí zbraň, když.
„Zdržím je běžte!“
Sheppard se podíval na Snipera, který stál vedle něj
„To už jsem slyšel.“
Ale Sniper ho nevnímal a zatím co ostatní ustupovali do tunelu, tak on sám si začal lehat.
„Tak běžte už!!“
Zařval Sniper, když kolem nich začalo lítat větší množství střel.

Zbraň na Destructoru, který se nacházel v soustavě Asuras, byla konečně připravena.
Z lodi se vyšlehl dlouhý žlutočervený paprsek. Paprsek během okamžiku narazil na povrch slunce a to se rychle stávalo nestabilní.

Destructor se pokusil otevřít HP okno, ale to hned po aktivaci zkolabovalo.

K lodím u slunce se nyní řítili tisíce dronů, které vylétly z částečně opraveného Asurasu.
Kapitán Destructoru na prázdno polkl.
„Byla mi…“ víc ale už neřekl.
Loď Noxů urychleně skočila do HP a vyhnula se tak své vlastní zkáze, ale Destructor zůstal nehybně na místě.

První drony prolétávaly poškozeným trupem, a vybuchovaly až uvnitř lodě, ale v ní už nebilo živáčka.

Mohutné zbraně Fortalitia se nelítostně dál zahryzávaly do obou mateřských lodí, ale štít Scianské lodě byl mnohem výdržnější, než admirál předpokládal.
Na štít všech Aliančních lodí na jednou začalo dopadat jen minimum střel. Lodě cestovatelů dokonce přestali i střílet a jejich posádka s zájmem pozorovala co se dělo.

Sheppardovi se nechtělo, ale nakonec do toho tunelu vběhnul.
Sniper si mezitím udělal pohodlí a začal zaměřovat jednotlivé Sciany.

Jakmile všichni, kromě Snipera byly v Jumprech, tak vzlétli a rozletěli se směrem k Atlantis.

Sniper pomalu a v klidu zaměřil prvního Sciana a zmáčkl spoušť.
Kululka letěla pět-set metrů a zasáhla Sciana mezi oči.
Scian odletěl dozadu, ale kulka dál pokračovala ve své smrtící cestě, při které trefila další dva Sciany, ale jejich zranění nebylo tak vážná a rychle se hojila.

Sniper nyní již rychleji zaměřil dalšího Sciana a opět zmáčkl spoušť, ale nic se nestalo. Okamžitě tedy vyhodil zásobník a šáhl pro další, jeho poslední zásobník.

Sniperovi střely lítali nebezpečně blízko hlavy a nepřátelé se dál blížily

Sheppard mlčky seděl v Jumpru a přemýšlel co se právě stalo, ale po chvílí toho nechal a podíval se na Forda, ten mu pohled opětoval.
„To je dlouhá historie.“
John ale jen zavrtěl hlavou
„Tak povídej.“
Fordovi se očividně nechtělo, ale přeci jen začal.
„Na té Hive, kde jsi mě viděl naposled, jsem kryl váš ústup. Po chvíli jsem se rozeběhl za vámi k hangáru, ale vy jste už byly pryč. Stál jsem tam nějakou chvíli, ale pak po sobě ty lodě začaly střílet. A mě někdo zezadu srazil na zem. Pak jsem se probudil v nějaké cele Exp….“ Ford se odmlčel a přitom se porozhlédl po Jumpru, pak teprve pokračoval. „Teprve před několika hodinami mě pustily a dali mi i loď s nějakou bombou…“
Sheppard se nečekaně postavil a Ford přestal vyprávět, bylo na něm vidět že neví co si má myslet, ale naštěstí pro oba dva se už blížili k Atlantis.

Když dosedly na Atlantis, tak k Ford jako gesto dobré vůle dobrovolně odevzdal svou zbraň a nechal se odvést k Weirové, kde všechno podrobně dovyprávěl.

Ale zatím co Ford vyprávěl, tak se dosud uspořádaná a v rámci možností přehledná bitva vrhla do chaosu.
Spojenecké lodě vůbec netušily co se stalo na planetě, a tak nevěřícně sledovaly jak si Sciani a Wraithové jdou navzájem po krku.
Wraithové byli, ale v početní nevýhodě a tak jejich ztráty byly už ze začátku děsivé, ale i přesto dál bojovali se Sciany a jiných lodí si vůbec nevšímaly.
Po několika minutách bojů se poslední Wraitské lodě začaly stahovat do HP, Ale i tak Sciani zničily velkou část jejich flotily.
Do HP se dostala jen jejich mateřská loď s vážným poškozením a pětice Hive Ships s dvaceti křižníky.

Po ústupu Wraithů, ale Sciani opět začali střílet na Alianční Jednotky, ale tentokrát byly v početní nevýhodě oni.

Lodě všech ras se daly do nemilosrdného ničení Scianské flotily, která byla znatelně prořídlá.

Sniper se držel celou dobu statečně, ale jeden ze scianů se objevil z ničeho nic přímo za nim.
Sniper okamžitě pustil pušku a šáhl po své čtyři a čtyřicítce, ale Scian byl rychlejší.
Dříve, než Sniper stačil vytáhnout svou pistol z pouzdra, tak do něj Scian kopnul a on udělal několik sudů. Poté ho Scian chytil a začal ho táhnout, za sebou do jejich tábora.

Ford ve svém vyprávění nezapomněl zmínit, také že zná přístupoví kód, pro otevření, jejich brány. Toho se okamžitě chytla Elizabet a vyběhla ze své kanceláře, aby mohla onu skutečnost oznámit celé Alianci.

Nad planetou se objevila a následně i zapojila do bitvy loď Noxů, která se vrátila ze své cesty.

Krátce potom se z HP vynořily očekávané posily.

Ze dvou směrů se na Shluk odporujících Scianských lodí vrhly čerstvé lodě. Asgardů a Alterianů.

Přesto že Scianské lodě neměly šanci na vítězství, tak dál bojovali.

Na Atlantis se Elzabeth vrátila do své kanceláře, kde byl Ford Sheppard a McKay.
„Alteriané vyšlou bránou pozemní jednotky…“ ale dřív než stačila dokončit větu, tak jí přerušil Sheppard.
„Mají jí dobře střeženou. Budeme muset, nějak odlákat pozornost.“
McKay se posměšně uchechtl.
„A máš snad nějaký nápad?“
V místnosti zavládlo hrobové ticho.

Nad planetou mezitím Alianční lodě spolu s cestovateli zničily Vlajkovou loď Scianů, která byla zároveň poslední nepřátelskou lodí v systému.

Sheppardovi se najednou zablesklo v očích a v hlavě zaslechl jemný hlásek.
„Jo něco bych měl.“ Řekl z nenadání John a okamžitě vystartoval pryč z místnosti.

25 – Bitva o Atlantis – část šestá

Elizabeth se nechápavě podívala na McKaye, ale ten jí pohled oplatil stejným nechápavým výrazem. Tak se dotkla své náhlavní soupravy.
„Johne?“. Ten, ale už seděl v ovládacím křesle a neodpovídal. Elizabeth se, ale nevzdávala.
„Shepprde! Co chceš dělat?“ Na to se jí dostalo krátké odpovědi.
„Nemám čas vám vše vysvětlovat.“ A zároveň s tím se městem začal šířit podivný bzukot, který každým okamžikem sílil.
Elizabeth se vystrašeně podívala na Rodnyho, ale ten jí naprosto ignoroval a s hrůzou v hlase se Johna zeptal.
„Doufám že to nemyslíš vážně?“
John mu po chvíli odpověděl.
„Proč? Máš snad lepší nápad?“
Na to Rodney neměl odpověď a mlčel. Elizabeth stále vyžadovala nějaké informace, ale dříve něž se stačila na něco zeptat začala pociťovat mírné vibrace města a téměř okamžitě jí kdosi zavolal.
„Dr. Weirová. Tohle musíte vidět.“
Elizabeth neváhala a rychlejší chůzí přešla ke dveřím na „balkón“, které byly otevřeny.
Když tam Elizabeth dorazila, tak nemohla uvěřit vlastním očím.
Kolem celé kopule štítu stoupala mračna páry.
Elizabeth celou scénérii sledovala s užaslým výrazem a na chvíli dokonce zapomněla i na jejich situaci, ale do reality jí vrátilo naprosté ticho a zmizení všech vibrací. Hned se tedy rozeběhla do řídící místnosti, aby zjistila co se děje, ale v polovině cesty jí uzemnila obrovská exploze a otřesy, které začaly shazovat a převracet vše co nebylo nějak upevněno.

Každý kdo mohl si instinktivně chránil hlavu a ležel na zemi, ale Elizabet to nedalo a musela se podívat co se děje, kvůli nepřetržitým otřesům se však nemohla zvednout.

Na pevnině se mezitím Sniper probral z bezvědomí v jákési provizorní cele, ze které by uteklo i pětileté dítě, jen kdyby ho nepřetržitě nehlídala pětice Scianů.

Na štít předmostí dopadaly spojenecké střely, ale štít byl silný a držel.

Sniper byl už připraven na nejhorší, když v tom na štít přestaly dopadat veškeré střely.

Pár vteřin po explozi otřesy města ustaly, a tak se Elizabeth mohla bezpečně zvednout, ale místo toho aby pokračovala do řídící místnosti tak se rozeběhla opět k „balkónu“ aby se spolu s ostatními podívala co způsobilo onu explozi.
Když dorazila na balkón, tak tam bylo už někkolik zvědavců.
Elizabeth nemohla uvěřit vlastním očím, to co viděla bylo něco mimořádného.

Bájné město Atlantis letělo k pevnině a to jen několik desítek metrů nad vodou.
Zatím co Jumper z bývalé pozice Atlantis na pevninu letěl několik minut, tak Atlantis pobřeží dosáhla do minuty a následně město začalo zpomalovat.

Sciani si nemohli nevšimnout blížícího se města a okamžitě po něm začali střílet vším co měli.
Jejich střely prolétávaly vlastním štítem, ale štítem, který chránil Atlantis už ne.. Po chvíli si Atlantis našly i zbraně Scianských lodí na pevnině.

Shepprdův plán vyšel. Na předmostí panoval dokonalý zmatek a Nikdo si už nevšímal Hvězdné brány, která se právě aktivovala .
Sciani, kteří měli hlídat snipera se též rozprchli a on měl, tak možnost k útěku.

Na hvězdné bráně se deaktivovalo ochranné pole a krátce potom se z ní vynořila desítka Alterianů, kteří začaly okamžitě zabezpečovat nehlídanou oblast brány.. Z počátku se sami divili proč bránu nikdo nehlídá, ale pak se pořádně rozhlídli a spatřili Atlantis.

Sheppard začal navádět město na přistání. A to na druhé straně předmostí, než byla hvězdná brána, a tak veškerou pozornost Scianů odváděl daleko od hvězdné brány.

Předsunuté jednotky Alterianů, daly okamžitě signál ostatním na druhé straně červí díry a ti okamžitě začali přicházet.

Alterianské jednotky úspěšně a nepozorovaně pronikly do předmostí. Okamžitě se začaly dělit do několika menších skupin.
Na Atlantis veškerá okna a balkóny s dobrým výhledem na předmostí zabrali zbývající odstřelovači ve městě a zatím co si dělali pohodlí, tak všichni vojáci i s Fordem začali zaujímat své pozice před městem, blízko štítu.
Sheppard totiž přistál tak že se štíty předmostí a Atlantis téměř dotýkaly.
Ronnon se blížící bitvy chtěl taky účastnit, ale jeho noha byla ve vážném stavu a navíc se mu do ní při startu dostalo několik střepů, i tak ale chtěl do boje. Proto ho musel Becket uspat, což proti jeho vůli nebylo nikterak lehké, ale na konec se mu to přeci jen podařilo.

Jedna z útočních skupin Altrianů se přiblížila k jedné z lodí. Loď nebyla nikterak zabezpečena, a tak neváhali a vešli dovnitř.
V lodi se setkali jen s minimálním odporem. Netrvalo dlouho a jedna ze Scianských lodí byla v rukou Alterianů.
Alteriané neváhali a deaktivovaly štít, čímž se zmenšila plocha kopule a několik Scianů se tak ocitlo v nechráněném prostředí.
Lidské střely jim nezpůsobovaly velké zranění, ale množství střel už zanedbatelné nebylo.
Navíc snipeři dokázali Sciana skolit jednou ranou, nanejvýš dvěmi.
Zbývající Sciani pod štítem se okamžitě otočili a běželi co nejdál od okraje štítu. Uvnitř chráněné oblasti na ně však už čekaly dobře rozmístěné jednotky Alterianů.
Sciani se ocitli pod křížovou palbou, ale díky své početní převaze, začali některé Alteriany vytlačovat z dobrých pozic. A navíc si je někteří Sciani začali obcházet.

Hvězdná brána se opět na pár vteřin aktivovala, ale nikdo skrz ní neprošel.

O chvíli později se na pláni, ze které Sciani čerpali energii pro štít, ozval chladný smích.
Uprostřed oné pláně se objevilo malé zařízení a jako by ho někdo, nebo něco hodilo si to zamířilo do jedné z děr. Téměř okamžitě ho následovaly další, jen do jiných děr.

Hvězdná brána se znovu aktivovala, ale tentokrát z ní vyšlo několik Noxů.
Noxové skrčili před sebe ruce, jako by se vzdávali a šli přímo do bitevního pole. Ale všechny střely které na ně letěly mizely a někdy i ti co stříleli se následně objevovali před svými vlastními střelami.

Z ničeho nic a bez varování se ozvaly dvě zvukové vlny, které se spojily v jeden ohlušující celek.
Velká vlna byla složená z jedné menší , kterou vytvořila Asgardská loď sestupující do atmosféry a z druhé mnohem větší, kterou způsobilo několik synchronizovaných explozí. Na pláni odkud brali Sciani energii došlo k několika výbuchům, což mělo katastrofální následek.

Celá zem v oblasti několika kilometrů se zatřásla silou pěti až šesti stupňů Richterovi škály a štít nad předmostím zmizel. Toho využili lidé a plně se začali účastnit bojů v celém rozsahu.

Na to se Sciani z většiny znovu ocitly pod křížovou palbou, ale na rozdíl od spojenců neměli žádnou možnost ústupu.

Asgardská loď se neslyšně vznášela nad celou scenérií a paprsky rozebírala všechny lodě na pevnině. Sem tam se jeden z paprsků letěl mimo a vytrhl Scianům zbraně z rukou, jako by si Asgardé s nimi hráli na kočku a myš.

Jeden Scian se z ničeho nic zastavil, ze zadu zastřelil pět Scianů předním a potom zraň namířil na sebe. Ale dřív než stačil vystřelit tak mu zbraň zmizela.

Mezi dvě Noxy se ozval uširvoucí řev. Noxové na rozdíl od ostatních účastníků pozemní bitvy moc dobře věděli co to znamená.

Noxové se na sebe podívali a udělali mezi sebou větší mezeru. Mezi nimi se objevila směs energie a plazmy, která si to nasměrovala na jednoho ze Scianů a ten odletěl několik desítek metrů do zadu.
Sciani okamžitě začali střílet na místo odkud vyletěl smrtící výstřel, ale střely proletěly na prázdno. Útočník už tam nebyl.

Jednomu Scianovi vyletěla zbraň z ruky a vystřelila na něj, zároveň s tím se objevil další smrtící výsboj, ale tentokrát si to namířil na větší shromáždění Scianů.
Výboj zasáhl šest Scianů, kteří odletěli do všech stran.
Další Scian se začal najednou dusit a jeho nohy byly několik čísel ve vzduchu, ale ještě než se udusil tak útočník vystřelil ještě jednou, tentokrát na osamělého Sciana, který se chystal k útoku ze zadu.

Zajatý sniper byl beze zbraně. Kryčil se za jednou bednou a všechno sledoval a sám sebe se zeptal.
„Co to sakra je?“
k jeho velkému překvapení se za ním objevil Nox, který mu odpověděl.
„Je to jejich zábava.“
Sniper se zatvářil nechápavě a tak Nox dodal
„Je to Furling na lovu“
to už sniperovi k pochopení stačilo.
Skupinka Scianů si našla mezeru a začala ustupovat do hustého porostu a členitého terénu. Furling si jich všimnul a chtěl po nich hodit granát, ale granátu si všimly jiný Sciani a zahrnul ho palbou.
Sniper slyšel vedle sebe něco dopadnout, ale nepodíval se na to, Furling své poslední chvilky využíval k zabití co nejvíce nepřátel a i přes četná zranění, která utrpěl dál střílel. Sciani však nepřestávali s palbou dokud Furlingova palba neutichla. Teprve teď si snaipr prohlížel to co vedle něj spadnulo.

Sniper držel v ruce jakousi pušku se spousty tlačítek a divnou optikou.
Když se podíval přes optiku tak zjistil že mu sama vyhledává místa na kterých lze zabít na jednu ránu co nejvíce cílů. Na střelci tedy bylo jen zamířit na dané místo a vystřelit.

Sniper se rozhodl že si jí nechá a půjde na lov místo padlého Furlinga a hned vyrazil za unikající skupinkou Scianů.

Sniper běžel kolem hvězdné brány, která se z nenadání aktivovala a jeho málem srazil vír, který vytvořila, ale on si toho nevšímal a dál běžel za Sciany.

Brána byla otevřena několik minut ale nikdo z ní nevyšel.

Asgardská loď pořád rozebírala lodě Scianů. A bojů si už vůbec nevšímala.

Před hvězdnou bránou se opět začal rozléhat známý Furlingský řev, tentokrát však mnohem silnější.

„už je to tady.“ Pomyslel si jeden Nox a zařval. „K zemi!!“
Sotva někdo stačil na nečekané varování zareagovat, tak z okolí hvězdné brány vyletělo několik desítek střel.
Furlingům bylo absolutně jedno jestli jsou snadným cílem, nebo že mají všichni stejný cíl chtěli jen jediné.
Tělo mrtvého Furlinga, které leželo uprostřed bojiště a to znamenalo že se bojů musí účastnit ať chtějí nebo ne.

Někteří Sciani zahájili palbu na místa odkud vylétly střely, ale Furlingové tam už nebyli a Scianů rychle ubývalo.

Sniper běžel za prchajícími Sciany a i přes hustý porost je sem tam zahlédl, proto se rozhodl vyzkoušet Furlingskou pušku. Když dal oko k zaměřovači, tak zjistil že mu označuje cíle i přes proniknutelné překážky.
jakmile sinper zamířil tak vystřelil. Trefil jednoho Sciana do zad, ale ostatní si nemohli nevšimnout hluku, který způsobil při svém pádu a otočili se. Když nikoho neviděli tak se rozhodly pro palbu na slepo, ale střely létaly daleko od Snipera.
Zamířil na další cíl, který mu zaměřování nabízelo a vystřelil.
Tentokrát střela letěla mezi dvěma Sciany, ti byli tak blízko sebe že střela trefila oba a odhodila do stran.
Poslední Scian se okamžitě přenesl pár metrů do předu a dal se na zběsilý útěk.

Na předmostí bylo již dobojováno, ale jedna z lodí, dřív než stihla být vyřazená stihla vystřeli na orbitu několik střel.
Střely se převážně zachytily o štíty různých lodí, ale jedna loď v bitvě štíty ztratila.
Jednalo se o Auroru cestovatelů.
Střela zasáhla loď z boku a způsobila minimální poškození, naneštěstí dost velké aby někoho zabilo.
V poškozené části se nacházela právě Larrin s jedním vojákem, kterému dávala rozkazy. On přežil, ona to štěstí neměla.

Sniper běžel za Scianem, ale Snian měl větší výdrž a byl hlavně rychlejší.
Sniper se zastavil a začal se rozhlížet, kousek od něj byla vysoká skála a Scian běžel na druhou stranu do údolí. Sniper neváhal a okamžitě se rozeběhl ke skále.
Skála byla příkrá, ale dalo se na ní vylést.
Sniper šplhal jak nejlépe dovedl a pokaždé když už si myslel že je konec, tak začal vzpomínat na své speciální výcviky, kterými prošel jako jeden z nejlepších.
Když byl konečně nahoře tak se začal přes zaměřovač rozhlížet a hledat Sciana. Když ho nemohl najít tak zařval z plných plic:„TADY JSEM!!“
Jeho hlas se díky prostředí dokonale rozléhal.
Scian ho samozřejmě slyšel a v domnění že jeho pronásledovatel je za ním a jen si sním hraje se zastavil a začal se rozhlížet.
Zahlédl mezi stromy a začal střílet, ale bylo to jen zvíře.
„A mám tě.“ Řekl si pro sebe sniper, když ho díky jeho výstřelu dostal do zaměřovače.
Sniper zadržel dech aby se ani nehnul a vystřelil.
Střela proletěla korunami stromů, udělala do nich cestičku a Sciana zasáhla přímo do hlavy.
Sniper se ještě chvíli díval jestli se Scian nepohne a pak šel zpátky k bráně.

01 – Definitivus explicatus

Wraitské lodě, které utekly z bojiště nad Atlantidou se vynořily z HP ve zdánlivě pusté soustavě, ale z jedné planety vyletěla trojce stíhačů, kteří si to zamířili přímo k Wraitským lodím.
Když se stíhači dostali na dostřel tak zahájili na Wraithy palbu. Wraithové ale neměli už žádné stíhače a tak byli nuceni se bránit velkými zbraněmi.
Stíhačky na ně však byly příliš obratné a tak se Wraithové rozhodli zaútočit přímo na planetu, ze které vyletěli.

Jakmile se přiblížili k planetě tak svými senzory zachytili Scianskou architekturu.
Wraithové se totiž neúmyslně vynořily z HP nad jejich tajnou kolonií.
Než Wraithové začali bombardovat povrch tak se ozvala planetární obrana.

Na planetě byla šestice obraných baterií, ale jen tři měli Wraithy ve svém palebném poli.

Wraithské lodě i přes obranu planety zahájily palbu. Jejich střely dopadaly do nejhustěji obydlených částí planety a na obrané baterie. Ty byly chráněné štítem a tak se Wraithové víc zaměřili na jejich města.

Na planetě nebylo místa kam by se dalo bezpečně schovat a ochranné štíty baterií byly již velmi oslabené a hrozilo jejich brzké selhání.

Scianská kolonie byla poslední planeta, na které byla celá jejich populace, navíc byla bez hvězdné brány a tak neměli na rozdíl od Wraithů možnost ústupu.

Obraným bateriím se podařilo zničit veškeré křižníky a jednu Hive Ship, ale i přesto Wraithové pokračovali v bombardování povrchu.
Štíty baterií začaly postupně selhávat a obrané baterie pod nimi byly následně ničeny.

Wraithové si mysleli že už mají vyhráno, ale nebrali v úvahu co dělají spojenci.

Spojenci pročesávali galaxii a hledali Wraitské pozemní základny, které následně ničili.
Několik jejich lodí našlo i jejich líhně lodí a vojáků. Ty se pochopitelně bránily, ale jejich odpor neměl už pražádný význam.

Na Scianské planetě utichly všechny tři baterie a tak Wraithům nebránilo nic v poklidném bombardování.

Scianům se podařilo upravit jednu baterii, tak aby do svého palebného pole dostala alespoň jednu Wraitskou loď.
Baterie okamžitě zahájila palbu, ale Wraitské lodě se mírně stáhly a tím se opět dostaly z jejích dosahu a samy zůstaly na dostřel.

I když si to sami neuvědomovali, tak svým bojem na sebe přitahovali pozornost blízkého vesmíru.

Jen několik světelných let od nich letěla v HP skupinka Asgardských lodí, která je zachytila právě díky velkým energetickým výbojům.
Asgardi okamžitě upravili svůj kurz k planetě.

Když vystoupili z HP, tak okamžitě zahájili palbu na zbylé Wraitské lodě, které vůči Asgardským lodím byly přečísleny v poměru jedna ku dvou.

Asgardské lodě je doslova roztrhaly na kusy a hned na to se zaměřily na zbylé tři Scianské obrané baterie. Baterie proti Asgardským zbraním neměly šanci a během chvíle byly zničeny. Když byly baterie zničeny tak zastavili palbu a vyčkávali.

Na planetě zbyly po Wraitském útoku z celé jejich populace jen dva milióny Scianů. Dva milióny z několika miliard.
Jen jedna planeta ze třinácti kolonií a právě ta třináctá do které Sciani vkládali veškeré naděje byla právě obklopena spojeneckou flotilou.

Nikdo z Aliance neměl zájem vyhladit poslední bezbranné zbytky Scianské populace. Alteriané je museli nějak potrestat za jejich zradu vůči Antikům, ale zároveň nemohli bombardovat bezbrannou planetu.

Aliance se tedy nakonec shodla na vytvoření dilatačního pole a na rozmístění pozorovacích satelitů.
Do dilatačního pole měla být umístěna celá sluneční soustava a zařízení bylo umístěno na první planetu soustavy. Zařízení bylo nastaveno tak aby mimo pole uběhlo několik set let, ale uvnitř pole jen několik vteřin.

Na okraj pole bylo rozmístěno několik set satelitů. Dilatační zařízení bylo zamaskováno a aktivováno. Satelity začaly prohlížet vymezený prostor a zároveň vysílaly varovné signály, aby nikdo nevletěl do pole. Poté okraj pole opustila i poslední loď.

V Mléčné Dráze se začala téměř rychlostí světla šířit zpráva o objevení Alterianů a Aliance pěti ras, mezi které patřily samozřejmě i lidé ze Země. Diky této zprávě se se Zemí začali opět spojovat bývalí spojenci a někteří nepřátelé jako Lucianská Aliance ihned vysílali posly s nabídkou míru.

Celá Mléčná Dráha se začala spojovat a Ori ze strachu z Aliance pěti ras v plné síle zvolili ústup zpět do domovské galaxie. I přesto nadále posílali své převory. Země se, ale podělila o anti-převor zařízení a dala tak ostatním planetám možnost obrany.
Konec.

Alternativní konec

…Pár vteřin po explozi otřesy města ustaly, a tak se Elizabeth mohla z „balkónu“ podívat co se děje.
Když konečně dorazila na balkón, tak tam bylo už několik zvědavců.
Elizabeth nemohla uvěřit vlastním očím, to co viděla bylo něco mimořádného.

Bájné město Atlantis letělo k pevnině a to jen několik desítek metrů nad vodou.
Ale zatím co Jumper z bývalé pozice Atlantis na pevninu letěl několik minut, tak Atlantis pobřeží dosáhla do minuty a následně město začalo zpomalovat.

„Mckay to jsi byl ty??“ ozval ze nečekaně Sheppard Rodnymu v uchu.
„Nevím o čem to mluvíš“ odpověděl mu obratem Rodney.
„Myslím že tu máme velký problém!“ řekl spíš sám pro sebe John.
Rodney se podíval na obrazovku. „jak to mysl….“ Sotva, ale dokončil slovo tak se město začalo mírně otřásat. Ti co byly u oken mohli dokonce i pozorovat jak se město pohupuje ze shora dolů.
Mckay se okamžitě otočil k obrazovce a cosi usilovně mačkal na klávesnici svého notebooku.
„Máme problém.“ Řekl vystrašeně Rodney. Elizabeth se na něj podívala a on spustil.

„V dříve zatopených částí města došlo k několika zkratům. Do tlumičů a motorů jde o poznání míň energie a štít si bere nadměrné množství energie!“
vysvětlil McKay a ve tváři se mu zobrazoval jeho panický strach.

Sciani na předmostí měli Atlantis už na dostřel lodních děl a okamžitě zahájili palbu.

Po dopadu prvních střel na městský štít se v místnosti s křeslem zajiskřilo a téměř celé město zhaslo. Sheppard se snažil ještě pilotovat, ale do křesla nešla už žádná energie a motory města se vypnuly.

Město se nacházelo už nad pevninou, když začalo padat. Začalo se naklánět a přední strana města (ve směru letu) svírala s pevninou úhel čtyřiceti stupňů a vpádu zrychlovalo.
Město spadlo nedaleko předmostí a doslova se zapíchlo do země a zůstalo tak trčet.
Při nárazu všichni odletěli a neupevněné zařízení zranilo několik osob. Několik lidí, kteří v době nárazu byli na balkónu dokonce přeletělo přes zábradlí.
Výkon inerciálních tlumičů rychle klesal a město i nadále trčelo ze země v úhlu kolem čtyřiceti stupňů. Od přelomení města je chránil jen štít, štít který si bral extrémní množství energie.

Několik Scianů se běželo podívat zblízka, ale hlídky zůstaly.
Hvězdná brána se aktivovala a následně se deaktivoval ochranný štít. Sciani, kteří hlídali bránu zpozorněli a byli připraveni na obranu.
Z brány vyšlo několik Alterianů s osobními štíty a při spatření Scianů okamžitě zahájili palbu a vydali signál k urychlenému průchodu bránou, dokud je štít vypnutý.
Sciani spustili poplach a ti co byli u větších děl je obrátili na Alteriany.

Jeden Scian se snažil dostat k ovládání štítu na bráně. Na mušku si ho vzali dva Alteriani, kteří se ho snažili zastavit,ale to se jim nedařilo. Jeden Alterian po něm proto skočil a zároveň po Alterianovi vystřelil Scian u děla. Scian zasáhl místo Alteriana ovládací panel a ten zajiskřil.
Hvězdnou bránou stále přicházely posily, když v tom se štít sám od sebe zvednul. Několik Alterianů zařvalo do svých vysílacích zařízení zprávu o jednom slově, že byl zvednut štít. Ale dříve než posily přestaly vstupovat do hvězdné brány tak bylo na štítu vidět několik nárazů.

Alteriané, kteří byli na předmostí se snažili štít opět deaktivovat, ale Scianská přesila je donutila ustoupit daleko od brány a tam se krýt.

McKay se na Atlantis probudil z bezvědomí u zdi a když spatřil že je všechno zkopce, tak si pomyslel že má otřes mozku, ale skutečnost, že se nikdo nemohl postavit ho té myšlenky rychle zbavila.
Byl příliš daleko od konzole a náklon byl příliš příkrý, na obrazovku ale viděl dobře. To co na ní spatřil ho natolik vyděsilo že zapomněl na možný krkolomný pád a pokusil se postavit. Jeho snahu okamžitě zastavila velká bolest pod kolenem, měl totiž zlomenou nohu.
Přes jednu konzoli ležel Lorn.
„Hej Lorne!!“ zařval na něj McKay. Lorn se pohnul a Rodney na něm spatřil úmysl se postavit.
„NE hlavně se nehýbejte!!“ na to Lorn, který se už probudil zamrz jak socha a sotva si troufal dejchat.
„Jste pořádku?“ zeptal se Rodny a Lorn mu odpověděl.
„Jak se to vezme.“
„Pomalu se otočte ať vidíte na tlačítka a hlavně nespadněte, jsem hned pod vámi.“
Lorn nevěděl co si má myslet a tak poslechl Rodnyho.
„Musíte zapnout gravitační pole, ať se můžeme pohybovat.“ Řval dál Rodny
„A co mám dělat?“ zeptal se vyděšeně Lorn.
Na to ho McKay začal navádět a při každé druhé větě mu připomínal že je pod ním a ať nepadá.
„…tak teď to musíte jen potvrdit. A hlavně na mě nespadněte!“ dával mu neustále pokyny Rodny, ale Lorn už toho měl plne zuby a tak mu zahrozil:
„Ještě jednou mi řekněte že jste pode mnou, nebo ať nepadám a slibuji že na vás skočím!“ poté Lorne potvrdil a městem se ozvalo krátké zabzučení a gravitační pole se aktivovalo.

Po aktivaci gravitačního pole se mohli doktoři snáze dostat k raněným a několik doktorů i s Becketem se objevilo v místnosti s bránou a v přilehlých oblastech.
Becket přišel jako první k Rodnymu, a chtěl ho odvést na ošetřovnu, ale on se nedal.
„Ne nikam nepůjdu.“ Protestoval.
„Rodny máš zlomenou nohu a tržnou ránu na hlavě, musíš jít na ošetřovnu.“ Naléhal na něj.
„Tak mi dej náplast a nějakou hůl, ale já zůstávám.“ Stál si pořád na svém Rodny.
„Rodny můžeš mít otřes mozku.“ Naléhal na něj doktor, ale on se jen vyškrábal k nejbližší kolečkové židli a sednul si na ní.
„Jsem asi jediný, kdo tohle město a všechny v něm zachránit, takže nikam nejdu.“ Oznámil mu Rodny a zdravou nohou se začal odrážet ke konzolím. Becket to vzdal a šel pomáhat jinam.

Nad předmostím se již vznášelo několik Asgardských lodí a ostřelovaly štít předmostí.
Alterinané v předmostí si našli dobrý úkryt, odkud je Sciani nemohli vyhnat a pod ochranou svého štítu se vykláněli a ostřelovali Sciany.
Většina lodí Spojenců nad planetou se vydala hledat Scianské a Wraithské jednotky v galaxii.

Štít na Atlantis si bral stále víc energie a Rodey po několika minutách dostal konečně nápad.
Zavolal k sobě jedno vojína a rozkázal mu aby ho i se židlí dotlačil na ošetřovnu, kde se nacházela Elizabeth a John.

Když ho vojín dotlačil na ošetřovnu tak hned spustil.
„Shepprde musíš do ovládacího křesla.“
To nebude tak jednoduché Rodny, mám totiž přelámaný obě nohy.“ Poznamenal znechuceně Sheppard
„Ne..ne…ne ty musíš vystřelit několik dronů a uvolnit tak město.“
„Ty máš přece taky gen, můžeš to udělat ty.“ Poznamenala Elizabeth.
„Už jsem označil místa kam se musí trefit a pokud jen o pár milimetrů mine tak zničí město.“ Poznamenal Rodney.
„Sestro!“ zařval Sheppard. „Odvezte mě do místnosti s křeslem!“ rozkázal si. Sestra sice chvíli protestovala, ale nakonec pod nátlakem trojice Sheppard, McKay a Elizabeth povolila.
Několik zřízenců a sestra opatrně naložily Shepparda na invalidní vozík a odvezli ho. McKay se nechal vojínem odvézt zpět do řídící místnosti.

Shepprda opatrně posadili na křeslo a ten ho aktivoval. Rodney v řídící místnosti zapnul městský rozhlas.
„Pokusíme se narovnat město, ale inerciální tlumiče jsou téměř bez energie, takže se držte!“ potom dal Shepprdovi zelenou a ten vystřelil dvacítku posledních dronů.

Drony letěly mezi budovami města a jen necelá polovina vyletěla mimo štít. Drony postupně vybuchovaly na místech která Rodney označil.
Když vybouchl poslední dron tak se město dalo do pohybu.
Během vteřiny se narovnalo, ale otřesy po dopadu na zem způsobily další vnitřní škody a několik drobnějších zranění.
McKay okamžitě deaktivoval gravitační pole a tlumiče, které byly na pokraji zhroucení.

Několik Alterianů se přeneslo vedle Atlantis a dožadovaly se vstupu do města s tím že zapojí další ZPM a aspoň nouzově opraví energetické obvody. Město bylo stále pod palbou a udělit vyjímku Alterianům McKay nedokázal a tak po několika vteřinách co se dohadoval s Elizabeth sklopil na chvíli štít.

Scianské střely začaly ničit budovy, tři věže se dokonce zřítily a způsobily další poškození.
Alteriané rychle přeběhli k městu a McKay opět zapnul štít. Poté se Alteriané vydali do rozvodny a několika dalších míst ve městě. Jeden Alterian se dokonce dostavil na ošetřovnu a zatím co pomáhal s některými zraněnými, tak informoval Elizabet že budou muset s městem odletět z této sluneční soustavy.

Alteriané na předmostí dostali zprávu o novém plánu, který zahrnoval i jejich evakuaci, což znamenalo že se museli dostat za štít pod neustálou palbou.

Alteriané vyběhli najednou několika směry. Když proběhli štítem tak je Asgardé přenesli na svoje lodě a urychleně opustili atmosféru.

Alterianům na Atlantis se podařilo opravit motory, tak aby vydržely co nejdéle a zapojili tři nové ZPM moduly, které si přinesli sebou.

Sheppard byl opět na ošetřovně a tak se pilotování ujal jeden z Alterianů. Atlantis se opět vzneslo a zamířilo si to na orbitu, odkud se už stahovaly lodě spojenců.
Alterian navedl město do HP na souřadnice neobydlené planety s ideálními podmínkami.

Jeden Destructor si to zamířil k hvězdě a svou ultimátní zbraní ho uvedl do nestability, hned potom se sám stáhl do HP.

Slunce se na chvíli roztáhlo a hned se o tu samou velikost smrštilo, následný výbuch začal pohlcovat jednu planetu za druhou. Ohnivá koule zničila Planetu s předmostím, ale předmostí planetu o pár setin vteřiny díky štítu z termálních zdrojů přežilo. Výbuch slunce byl ovšem silnější než štít a tak bylo předmostí zničeno.

Eskorta několika spojeneckých lodí dovedla Atlantis na nové souřadnice a na orbitě zůstalo několik Alterinaský lodí. Zbytek flotily se roztrousil po Galaxii s úmyslem najít a zničit cokoli Scianského, nebo Wraithského.
Tohoto honu se neúčastnili pouze Noxové, kteří spolu s několika Alterianskými loděmi zůstali na orbitě Atlantis.

Alteriané ve městě se shodli na tom že město má vážná poškození a pád věží zničil spoustu systémů ve zbytku města, ale taky se shodli na tom že to není neopravitelné.
Flotila našla několik Wraithských základen a bez milosti je z orbity vymazala. Našli dokonce i uniklé Wraithské lodě, které měli mezi-skokovou přestávku, i ty zničili a velké trosky pro jistotu svými zbraněmi pokropili ještě jednou.

Cestovatelé našli dvanáct slunečních soustav v těsné blízkosti a v každé soustavě jednu naprosto zdevastovanou a zamořenou planetu. Alterianský výsadek zjistil že těla na planetách patří Scianům.

Třináctá Scianská kolonie, byla ale na druhé straně galaxie a spojenecká flotila prohledávala, soustavu po soustavě, planetu po planetě. Což dávalo Scianům při současné počtu spojeneckých lodí několik měsíců a tak budovali rozsáhlou planetární obranu, ale na planetě neměli žádné loděnice a až na pár desítek žádné vojáky. A surovin jim rychle ubývalo.

Do Pegasu proudili další spojenci, převážně Alterianské a Furlingské lodě, které se ihned připojovaly k pátrání. Spojenci každou prozkoumanou soustavu označovali.

Scianský osud byl již zpečetěn, jen nevěděli kdy se to stane.