Stargate Atlantis Project

Rozsáhlý český webový server plný informací o úspěšném televizním sci-fi seriálu Stargate Atlantis.

Nejnovější rozhovory
Interview s Robertem Picardem

Richard Woolsey byl představen jako vedlejší postava, původně měl zatápět jako byrokrat IOA hrdinům z SG1 a SGA. Teď, po pěti letech, přebírá velení nad Atlantis...

  • přečíst interview


  • Interview s Alanem McCulloughem

    Alan McCullough začal psát scénáře ke Stargate v 9. sérii SG1. Napsal několik epizod SGA. Stálým členem a spolu-producentem je však teprve druhým rokem, přičemž jeho prvním „oficiálním“ rokem se stala 4. série SGA.

  • přečíst interview


  • Interview s Davidem Hewlettem

    Před koncem 4. série poskytl David Hewlett rozhovor pro about.com. Mluví v něm nejen o uplynulém roce v Atlantis a o své postavě doktora McKaye, ale také o své další práci, a o natáčení 5. série...

  • přečíst interview


  • 9.6.2006 – interview s Robertem Cooperem

    Robert C. Cooper je scénárista, producent a nyní i režisér SG-1 a Atlantis. Cooper je jeden ze dvou mužů, kteří mají celý svět Stargate ve svých rukou. Udělal si chvíli čas na rozhovor s Gateworldem, kde mluví o budoucnosti obou seriálů.

    Otázka: Jsem Darren Sumner a tohle je David Read. Jsme tu s Robertem C. Cooperem. Moc díky, že jste si na nás udělal čas.

    Cooper: Nemáte zač.

    Otázka: Řekněte nám celkový dojem z nové série SG-1. Vala se připojí k týmu a jistě chystáte i jiné změny.

    Cooper: Vlastně tam zase až není tolik změn. Byla součástí už v deváté sérii a všichni jsme si ji oblíbili, a líbí se nám ta dynamika, kterou do týmu přinesla. Jediná změna je, že letos budou ona a Carterová spolu, což se zatím zdá být opravdu výborné a velmi zábavné. Všichni se teď dobře baví.
    Myslím, že jsme vždycky počítali se čtyřčlenným týmem a nenapadlo nás, že by tam mohlo místo ještě pro někoho. A myslím, že jsme se zmýlili (smích).
    Byla to výzva psát pro tolik postav a vytvářet pro ně příběhy. A, samozřejmě, dalším aspektem je generál Landry, což znamená, že vlastně nemáme pět hlavních postav, ale šest. Musíte si být jistí, že každý z nich dostane prostor a myslím, že se nám to zatím daří. Také jsme prostě nehodili Valu do týmu. Shodli jsme se, že to, co dělá Valu výjimečnou je to, že je svým způsobem outsider s určitými svými postoji a tyto postoje se nemusí hned všem líbit. A kdyby se měla náhle změnit a prostě se začlenit do týmu, nebylo by to správné. Rozhodně by to nebylo zdaleka tak zajímavé jako teď, kdy pořád zůstává v jistých věcech velkou neznámou.

    fotoOtázka: Možná bude schopná dělat věci, které by nikdo z týmu neudělal.

    Cooper: Ano. To byl vlastně zpočátku i Teal´c, taková záhada. Nikdy jste nevěděli, kdy ho jeho minulost dohoní a ohrozí tým, nebo co udělá v jaké situaci. Odejde, zabije někoho nebo si sjedná pořádek jiným způsobem.
    A to je vlastně i to, co přináší Ronon do týmu Atlantis. Dynamiku, stejně jako Vala a stejnou míru nepředvídatelnosti. Na začátku série máme skvělou epizodu, kde v níž musí Vala podstoupit psychologické pozorování a ohodnocení, jen proto, aby byla schopná zapojit se do programu SGC. A v té epizodě je spousta legračních momentů. Vlastně to byl nápad Claudie. Řekla: „Nebylo by skvělé, kdyby měla Vala podstoupit psychologické vyšetření?“

    Otázka: Jak jste se postavil k plánování desáté sezóny během přestávky v natáčení? A do jaké míry je to záležitost celkového pohledu na příštích 20 epizod a naplánování pouze hlavních linií, oproti tomu, že použijete okamžité nápady na jednotlivé epizody a poskládáte to dohromady tímto způsobem?

    Cooper: Nepamatuji si, jestli jsme o tom už nemluvili. Myslím, že už jsem to říkal. Devátá série byla o zamíchání příběhu. Představili jsme Ori a snažili jsme se připravit na to co přijde-na to, že zahájí invazi a svým způsobem také nadvládu. Cíl, který jsme si dali po deváté sérii je o tom, dostat se tam, kde jsme byli v sérii první. A to nás přivedlo do obrovské nevýhody-museli jsme být zase ti prohrávající jako ze začátku, když jsme poznali nové nepřátele.
    Dostali jsme se totiž do bodu, kdy jsme vlastně všechno vyhrávali. Zabíjeli jsme Goa´uldy a Replikátory podle libosti.
    Už tam chyběla ta výzva. A my jsme chtěli vytvořit nepřátele, kteří by byli stejnou výzvou, jakou byli zpočátku Goa´uldi. Takže devátá série nebyla jen o tom, představit nové členy,ale také jsme chtěli představit nové nepřátele.
    A desátá série je o nepřátelích, kteří vlastně splní svůj cíl, svůj slib-že přijdou do naší galaxie a ovládnou ji.

    Otázka: „Den Zúčtování“

    Cooper: Ano

    Otázka: Poslední momenty Camelotu byly neuvěřitelné…

    fotoCooper: Myslím, že to byla nejvýbušnější 10-ti minutová sekvence, jakou jsme dělali. A doufejme, že splnila to, co měla. Je to předzvěst nebezpečí, před kterým stojíme. Desátá série je v podstatě o tom, že Ori budou brázdit naši galaxii a my se budeme snažit najít silné spojence a technologie. Vlastně jsme opět na začátku. A taky se snažíme rozvíjet postavy. Generála Landryho a Mitchella stále poznáváme, a teď se k nim ještě přidá Vala. Je to o tom, jak jsou jejich postavy součástí velkého, děsivého světa a pak o tom, že jsou i zábavní a snaží se zapadnout.

    Otázka: Takže se všemi novými postavami a Ori, kteří jsou s námi vlastně ve válce, neznamená to pro vás novou výzvu?

    Cooper: Jen výzvu pro naše hrdiny. A taky pro napsání něčeho nového. Když na něčem děláte tak dlouho, musí to být po čase osvěžující a nové i pro vás. Samozřejmě noví nepřátelé a nové překážky, to je pro naše hrdiny je dostatečně zajímavé. Držíme se starého hesla, že hrdina je jen tak dobrý, jak dobrý je jeho nepřítel. Takže když pracujete na vytvoření dostatečně silného nepřítele, vylepšujete tím i hrdiny. A to bude asi případ tohoto seriálu-sledovat jejich boj.
    Novým elementem je také obraz nového nepřítele, kterého jsme vlastně neviděli, ale který je už pro další sérii vytvořen. Ale uvidíme ho až ve druhé polovině desáté série. Vypořádáváme se s dopadem „Camelotu“, bitvy a povstání Ori v naší galaxii. A pak si taky odpočineme a budeme se věnovat něčemu jinému. A pak si odpočineme ještě víc díky 200-sté epizodě, která bude velmi odlišná od těch běžných, co děláme. A pak s epizodami sedm, osm, devět, deset se začneme vracet k Ori a nasměrujeme se k pauze.

    Otázka: Hlavní protivník je vlastně postava utvořená z Priora a Doci v podobě Adrii

    Cooper: Ano.

    Otázka: Uvidíme Doci ještě? Plánujete ho ještě ukázat nebo se zaměříte jen na Adriu?

    fotoCooper: Doci je vlastně vůdcem Priorů, který pracuje pro Ori v jejich galaxii. Dá se říct, že je ten hlavní, ale Adria bude trochu nad ním. Ale v případě její role v naší galaxii si jsou rovni. Ona je ta, kterou poslali Ori, aby tu vedla jejich výpravu.

    Otázka: Prioři v deváté sérii byli proroky zkázy, která má přijít. Jaká je jejich role teď?

    Cooper: Vlastně ta samá. Stále jsou poslové. Rozdíl je v tom, že uvidíme víc bojovníků, lidí, kteří opravdu bojují. Trochu jsme je mohli vidět už v „Crusade“. A uvidíme je víc, uvidíme je opravdu bojovat.

    Otázka: Nebojíte se dvojrozměrnosti? Jejich obětavost skoro připomíná Borgy.

    Cooper: Vlastně proto jsem napsal „Crusade“.Chtěl jsem se téhle dvojrozměrnosti vyhnout a vytvořit je jinak. Bylo pro mě zajímavé je rozvíjet, není to jen Tomin, i když ten je reprezentuje. Myslím, že je fascinující sledovat někoho bojovat za víru, za věc, v níž věří. Je to trochu odlišné od našeho normálního plánu. Je to trochu součást té bezmyšlenkovitosti, která vládne v našem světě. Pomáhá nám to trochu pochopit lidi, kteří jdou dnes do války za věci, v něž věří.
    Udělali jsme bojovníky, kteří opravdu bojují. Je to science-fiction, není to jen černé a bílé. Je zábavné vytvářet postavy, které nejsou úplně reálné, ale zase nejsou jen nějaké neživé postavy v kostýmech. V našem případě to znamená, že jdou za Ori, aniž by pochybovali o své víře.
    Zajímavá scéna je ve „Flesh and blood“-první epizoda, kde je osmiletá Adria a říká Vale: „Nevím, co ti řekli Antikové, ale je to lež. Povznášíme naše následovníky. Oni jsou ti, kteří z vás berou energii proto, aby měli dost síly zabít nás.“ Vala jí nevěří, protože je na naší straně. A my nevěříme Adrii, protože ona je přece ta zlá. Ale kdo říká, že nemá pravdu? Proč jí nevěříme? Kdo má pravdu?
    Tohle je jedna z věcí, kterou děláme. Dohady o víře a náboženství nemají vítěze. A to je pak ten problém, že lidi se snaží najít řešení v tom, že zabíjejí jeden druhého. Je to jeden z aspektů, které se snažíme v seriálu sledovat.

    fotoOtázka: Je to zajímavá změna oproti Goa´uldům, kteří se snažili lidi přesvědčit, že jsou bohové a dělali z nich otroky. Ori vlastně svým způsobem jsou bohové, ale lidé je následují z vlastní vůle, skoro se jedná o slepou víru.

    Cooper: Ano, není to o otroctví. Goa´uldi si od Jaffů nikdy nebrali nic duchovního, bylo to prostě utlačování. Ale následovníci Ori jsou pro ně jako baterie. Ori si z následovníků berou energii a nutí je tak podrobit život jim. A to je, myslím, mnohem horší.

    Otázka: Je to mnohem osobnější, když se jedná o duši.

    Cooper: To ano.

    Otázka: Poslední týdny jste strávil hodně času přípravou epizody „Sateda“, kterou jste psal a režíroval.

    Cooper: Ano! Bylo to šílené.

    Otázka: Řekněte nám o ní víc. Proč si myslíte, že je tahle epizoda tak unikátní ve světě SG?

    Cooper: Jak jistě víte, tak jsem dělal loni epizodu „Crusade“. A to bylo hodně drama, i když tam bylo i trochu akce. A to byl pro mě jako režiséra impuls zkusit něco úplně jiného. Nemyslím tím snazšího, ale prostě jiného. A tak jsem přišel s tímhle nápadem s epizodou pro Ronona. Je to hodně akční a pro mě jako pro režiséra to byla obrovská výzva. Musím poděkovat Bradovi, že mi umožnil si s touhle epizodou pořádně pohrát a taky za to, že jsme na ní dostali trochu víc peněz.
    Budeme asi kvůli tomu muset udělat pár skromnějších epizod, abychom si to vydělali zpět. Ale z počátku jsem byl vyděšený, když jsem viděl scénář a všiml jsem si, jak velké to bude.
    Přišel s tím Brad a já mu namítl, že to bude hodně náročné, ale o mi říkal, že to máme přesně takhle udělat. Vážím si té příležitosti a opravdu jsme to tak udělali.

    Otázka: Všichni mluví o tom, jak je tahle epizoda výpravná, téměř jako film.

    fotoCooper: Buďme upřímní. Totiž, film stojí 80-100 milionů dolarů, tahle epizoda stála 2. Film se točí sto dní, mi ji dělali deset dní. Je to veliké v porovnání s tím, co normálně děláme. Taky má dvakrát víc záběrů než normální epizoda Atlantis. Chci za to poděkovat štábu, byli výborní.
    Je tam hodně střelby a výbuchů, a taky jsme tam měli plno fyzicky náročných scén. Máme poblíž Surrey postavenou vesničku, kde bychom normálně točili. Pro tuhle epizodu jsme ale použili prostředí, kde se natáčel Dark Angel a kde jsme našli perfektní repliku postapokalyptického světa.
    Takže je to velké, není to film, ale v porovnání se Stargate je to jistě větší. Ještě jsem to vlastně neviděl sestříhané, což je taky velký úkol. Poskládat to všechno tak, aby do sebe scény perfektně zapadly.

    Otázka: Jak moc byl Jason nadšený, když četl scénář?

    Cooper: Myslím, že ani děti pod vánočním stromkem nejsou nadšenější než byl on, když jsem mu poprvé ukázal scénář. A byl výborný. Většinu kousků dělal on sám. Jen ve velmi, velmi málo scénách ho zastupoval kaskadér. Jason utrpěl během natáčení dost šrámů.

    Otázka: Je v příběhu Ronona něco, co vás hodně zaujalo?

    Cooper: Nejdřív jsem napsal scénář, ve kterém prostě byl. Myslím, že jsem měl cit pro psaní jeho postavy. Chtěl jsem z něj mít víc než jen „sval“, kterým zatím byl. Neříkám, že to je Jason. Jen zatím neměl moc možností ukázat svoje schopnosti jako herec. A tady ukázal, že má obojí-zvládá to psychicky i fyzicky. Myslím, že si toho všimnete. Hodně tam běhá, střílí, vyhazuje věci do vzduchu. Ale není to jen o tom. Ronon se občas zastaví a o tom to je. O těch okamžicích mezi tím běháním a střílením.
    A celý tenhle příběh, jak Ronon běhá a ničí ulice své bývalé planety, je také o týmu. Po druhé sezóně jsme se zastavili a řekli jsme si, co jsem udělali špatně. Je to přesně tohle. Snažíme se teď psát příběhy, které jsou víc o vztazích a kamarádství, o týmu. Všechno, akce, dobrodružství v SGA bylo, jen tam chyběla ta chemie, jakou měla SG1. Příklad je epizoda „Need“, kde Jack pomáhá Danielovi zbavit se závislosti na sarkofágu. Je tam chvíle, kdy ho Jack doslova drží a to vytvořilo neuvěřitelný moment, který byl znakem jejich přátelství.
    Věděl jsem, že potřebujeme víc takových momentů v Atlantis. Takže ačkoliv je Sateda o Rononovi, o jeho útěku před Wraithy a o jeho minulosti, je to také o týmu. O vztahu lidí v týmu, který sledujeme a kde hádáme, jak daleko jsou jeho členové ochotni zajít pro záchranu Ronona. A to pak také sehraje klíčovou roli v příběhu samotném.

    fotoOtázka: Chci se zeptat na lodě v SG. Stávají se důležitou součástí seriálu. Nenapadlo vás někdy, že jste došli do bodu, kdy už to vlastně není Stargate?

    Cooper: Toho jsem si vědom. Jak jsem před časem říkal, je to také věc producentů. Souvisí všechno se vším. V Atlantis nemáme bránu na jiných planetách vůbec. Všechno jsou vizuální efekty, když ji tam později umístíme. Podobné je to i s SG1, i když tam bránu umisťujeme. Jenže musíte najít místo, kam ji dát, aby to vyhovovalo. Celé je to složité a tak ji tam pak radši doplníme pomocí efektů. A to všechno stojí peníze. I to, když se snažíte tam bránu umístit fyzicky, je to zase náročné pro kameru. Je to plno věcí, které když spojíte, tak se vám vyklube velký problém. Ale i tak jsme se rozhodli, že je to právě brána, co dělá z planety tu „cizí“.
    A pořád se seriál jmenuje Stargate SG-1, ne Daedalus nebo Odyssey. Ale je to přirozený vývoj. Máme technologie a spojence, díky nimž můžeme postavit vlastní lodě, tak proč to neudělat? A taky se mi líbí ta rovnováha. Třeba v „Off the Grid“ jsme představili Odyssey, ale epizoda byla vlastně o tom, že Baal kradl brány. A myslím, že brána sama je to nejcennější. Kdybyste hráli nějakou hru, pak pro vás bude nejdůležitější dostat se k bráně. Loď bude prostě prostředek, jak vás k ní dostat. Miluju ty lodě. Ale nebojím se toho, že by se ze Stargate stal Star Trek.

    fotoOtázka: Jestli budou SG1 a SGA pokračovat i po téhle sezóně, co chcete, aby divákům desátá a třetí série daly?

    Cooper: Chci říct, že Atlantis je svým vlastním seriálem, stojí na silných základech a má velkou budoucnost. Postavy a příběhy jsou stejně dobré jako v SG1. SG1…no, máme desátou sérii! Takže kdo ví? Je to pro nás výhra a je napínavé být tak dlouho v televizi, ale také velmi nejisté.
    Vlastně je to hodně moje práce, že jsme měli sezónu devět a teď deset. Takže bych byl rád, kdyby moje dítě mělo šanci růst. Ale zase, kdyby měla být desátá sezóna poslední, těžko to nazývat prohrou.

    Otázka: Všichni jistě doufáme v nejméně sezóny jedenáct a čtyři. Ale mimo to, jak vidíte budoucnost Stargate z obchodního hlediska?

    Cooper: Neexistuje žádný specifický plán. Pořád se to mění a já rozhodně nejsem ten, kdo by měl něco prozrazovat. Velmi zajímaví a kompetentní lidé dávají v tuhle chvíli dohromady velkou hru. A oproti té, co měla vyjít v minulosti, je myslím důvod se na tuhle opravdu těšit. A samozřejmě se mluví o filmu a další sérii. Co přijde dřív, nevím. Pořád nás sledujte.

    Otázka: Je pro vaše šéfy pořád lepší točit oba seriály vedle sebe?

    Cooper: Je to vždycky lepší. Třeba problém, který se vyřeší v jedné se zároveň vyřeší i ve druhé. Stalo se to náhodou, že točíme víc seriálů pohromadě a ta náhoda nám nakonec ukázala cestu.

    fotoPoslední Otázka: Pořád vás to baví? Pořád je to pro vás výzva?

    Cooper: Ano, baví mě to! Režírování mě baví, je to o vytváření. A pořád mě baví psát. Stále ty postavy miluju. Je to jako kniha-proč byste ji odkládal, když ji ještě nemáte přečtenou? A já bych byl rád součástí poslední kapitoly.
    Ale na tu chvíli stále čekám. A očividně tam pořád nejsme. Ale ano, pořád mě baví podílet se na příbězích. Pořád píšu epizody, na které se pak těším jako fanoušek až je uvidím. A čtu scénáře jiných autorů a těším se i na jejich epizody. Takže jsem fanoušek obou sérií jako kdokoliv jiný.

    Rozhovor s Robertem C. Cooperem dělali D. Sumner a D. Read
    Převzaté a upravené z Gateworld.net
    Rozhovor přeložila Klenotka.