Stargate Atlantis Project

Rozsáhlý český webový server plný informací o úspěšném televizním sci-fi seriálu Stargate Atlantis.

Nejnovější rozhovory
Interview s Robertem Picardem

Richard Woolsey byl představen jako vedlejší postava, původně měl zatápět jako byrokrat IOA hrdinům z SG1 a SGA. Teď, po pěti letech, přebírá velení nad Atlantis...

  • přečíst interview


  • Interview s Alanem McCulloughem

    Alan McCullough začal psát scénáře ke Stargate v 9. sérii SG1. Napsal několik epizod SGA. Stálým členem a spolu-producentem je však teprve druhým rokem, přičemž jeho prvním „oficiálním“ rokem se stala 4. série SGA.

  • přečíst interview


  • Interview s Davidem Hewlettem

    Před koncem 4. série poskytl David Hewlett rozhovor pro about.com. Mluví v něm nejen o uplynulém roce v Atlantis a o své postavě doktora McKaye, ale také o své další práci, a o natáčení 5. série...

  • přečíst interview


  • 11.1.2008 – Jason Momoa interview

    Jason Momoa se v roli Ronona Dexe představil ve 2. Sérii Atlantis a od té doby měli diváci možnost dozvědět se o něm spoustu věcí. Na další střípky z minulosti vysokého Sateďana se mohou diváci těšit i v právě vysílané 4.sérii. Jason poskytl Gateworldu rozhovor, v němž se svěřuje s tím, co by si sám přál pro svou postavu, mluví o natáčení a o tom, jaké to je, být součástí Stargate.

    GateWorld: Atlantis byla schválena další série. Jste rád, že se můžete vrátit do vašeho čtvrtého roku natáčení?

    Jason Momoa: Rozhodně. Jsem nadšený, že tam můžu dělat a navíc, že to můžu dělat se svou postavou. Nikdy nevíte. Nikdy nevíte. Můj kamarád Paul McGillion byl propuštěn…to byl šok, takže v téhle branži opravdu nikdy nevíte. Každý rok jsem překvapený, že mě chtějí zpět a je to pro mě potěšení. Mohlo by to taky být tak, že už Ronona nebudou chtít zpátky, to nikdy nemůžete vědět. Jsem nadšený, že jsem zpátky. Jsem tím poctěn.

    GW: Jaké máte pocity ohledně epizody „Runner“, když se ohlédnete po těch letech zpět?

    fotoJM: Byl jsem nadšený, byla to skvělá epizoda. Byla to pořádná epizoda. Doslova den předtím jsem viděl svůj šatník, a pak vidíte tu postavu a vy ji musíte opravdu celou vytvořit. Abych vám řekl pravdu, nemyslím si, že jsem si s ním tenkrát dal moc práce – byla to dobrá práce v tom smyslu, že jsem byl spokojený s odvedeným výkonem, ale bylo toho ještě dost, co jsme do tam mohli dát. Tu epizodu jsem už dlouho neviděl. Znám teď Ronona ze všech stran, žiju s tím člověkem uvnitř mě už tři roky. S jeho náhledem na tolik různých věcí. Nesmíte zpochybňovat svoje umění. Vždycky ale může být lepší. Je to televize a vy nemáte tolik času a možná co mohlo ovlivnit můj výkon bylo, že jsem byl na place poprvé a nikoho jsem tam neznal a dělal jsem všechny ty věci tam, cítil jsem se trochu rozpačitě, byl jsem takový samotář…to možná ovlivnilo a pomohlo mému výkonu.

    GW: A co „Sateda“?

    JM: Miluju tuhle epizodu. Byla to zábava. Je to jako kdybych byl houba a chtěl víc vody. Máte pořád žízeň, protože Ronon je postava, kde není k jeho postavě nic, s čím by se dalo pracovat a má určitou kvalitu a propracovanost…být pořád ve spoustě scén bylo těžké. Ronon tu měl možnost projevit emoce. Občas se to může i přehnat. Takže jsem se snažil nepřehrávat. Je opravdu těžké najít rovnováhu v tom, jak zahrát emoce. Byla tam scéna, kde jsem byl sám se sebou naprosto spokojený a zrovna z toho tam ukázali asi jenom tři vteřiny, ale byla to příležitost si zahrát. Tohle je to, za co mě platí a tohle je taky to, co bych dělal i zadarmo. Bylo to něco, do čeho jsem se mohl opravdu zakousnout. Pak přijdete večer domů z práce – mentálně vyčerpaný – ale šťastný z předvedeného výkonu a o to tady jde.

    GW: Máte nějaké Rononovy vlastnosti?

    JM: Určitě. Loajalita je pravděpodobně jedna z mých nejlepších vlastností. Loajalita, čest…co dalšího s ním sdílím? Vášeň. Obrovskou vášeň. Možná taky tvrdohlavost. Má v sobě i trochu soucitu. Nevím, jestli umí odpouštět, ale rozhodně se umí omluvit. Je to pro něj těžké, ale když se omluví, tak tím dává věci do pořádku.

    GW: Jak se cítíte ohledně jeho strategie nejdřív střílet, ptát se až potom? Je to čistá brutalita nebo tím něco sleduje?

    JM: Myslím, že se prostě tolikrát spletl, že se z toho poučil. Jeho instinkty ho udržely naživu. To byla jediná věc, které věřil. Hodně dlouho utíkal. Byl to jeho nástroj k přežití. Jeho instinkty. Jeho šestý smysl. Byly to jeho reakce, které ho držely naživu. Nechce se toho zbavit a myslím, že ani jeho tým nechce, aby se toho zbavil. Ale to je Ronon. Musí být takový. To je to, co tomu dává šťávu.

    GW: Nedávno jsme viděli „Reunion“. Jak jste reagoval na to, že Ronon byl náhle připraven změnit strany a vrátit se ke svým lidem? Bylo to pro vás přirozené nebo jste proti tomu nějak protestoval?

    JM: Ne, neprotestoval jsem. Myslím, že je to něco, co bych já nebo kdokoliv jiný udělal.

    GW: Myslíte, že se Ronon cítil zrazen, když zjistil, že jeho lidé jsou spojenci Wraithů?

    JM: Jistě! A myslím, že to byl vlastně ten plán. Musí cítit nějakou ztrátu. Ronon si je s nimi blízký, ale nepřestane se přátelit s lidmi z Atlantis. Myslím, že je pořád tak trochu outsider. Vlastně úplně nevěří nikomu kromě Shepparda a Teyly, kterým opravdu důvěřuje. Neznamená to, že by s lidmi nemluvil nebo s nimi nebyl, ale chce být se svými vlastními lidmi, mezi nimiž vyrostl. Takže o svém rozhodnutí se k nim vrátit nepochybuje. Byl to pro něj boj, ale chtěl to nejlepší z obou světů. Chtěl pracovat s partou a dělat vlastní tajné operace se svými lidmi a být sám sobě velitelem – což se mu povedlo. Pro něj to bylo, myslím…musel to udělat, aby mohl narazit. Být zrazen a tak těžce narazit. Dal celé své srdce lidem v Atlantis a opustit něco takového, o čem věděl, že je dobré a kde je jeho domov, to bylo těžké, i když tohle všechno věděl. Ale jeho minulost je pryč a to musel poznat za cenu toho, že ten domov na chvíli opustil a odešel za svými vlastními lidmi.

    GW: Je to voják, tak je jasné, že se cítí dobře s lidmi jako Sheppard a Teyla.

    JM: Přesně tak.

    GW: Máte nějaké oblíbené příběhy ze 4. série?

    JJM: Vlastně je to spíš zábavná historka…Davidu Hewlettovi se to asi moc líbit nebude, ale…Pracovali jsme na místě poblíž Norco, kde se natáčí všechno s Wraithy. Je to tam hrozné. Vždycky tam musím být. Je to tam strašné. Ztratíte tam něco ze své životní síly, protože tam ve vzduchu poletují nějaké částice, které jsou prostě nějak špatné. Člověk se tam odtud vrací s kašlem a tak. Dříve jsem kouřil – teď už ne – ale tam to bylo opravdu drsné. Není tam dost kyslíku a tak jsou tam všichni malátní. Byl to těžký den a my jsme tam byli tak 13, 14 hodin. Takže jsem já s Joem (Flaniganem) odjížděl a on řídil. Viděli jsme Davida Hewletta, jak odjíždí se svou malou Toyotou Echo. Zrovna si pustil hudbu a bylo na něm vidět, že toho má taky plné zuby. A já, sedící na zadním sedadle toho velkého dieselového auta, jsem začal navádět Joea, aby jel vedle Davidova auta. A když jsme okolo něj projížděli, tak jsem si stáhnul kalhoty až ke kolenům a vystrčil jsem zadek z auta. A David tam seděl a díval se na mě. Tvářil se vyděšeně. A my jsme se tak smáli, protože se pořád díval na můj zadek. Strašně moc jsme se tomu smáli. Moc nám to pomohlo. Praskali jsme smíchy. Byl tak vyděšený. Jenom staré dobré škádlení mezi přáteli. Pošťouchnutí mezi kolegy.

    GW: Po 14-ti hodinách jste to ze sebe museli nějak dostat!

    JM: Přesně tak. Rádi si dobíráme Hewletta. To je vždycky zábava.

    GW: Kam doufáte, že vaše postava dojde před koncem série? Jaký by podle vás byl uspokojující konec pro Ronona.

    fotoJM: Opravdu bych chtěl, aby Ronon potemněl. Mluvili jsme o tom. Měl jsem svoje dredy nějakých sedm let. Právě jsem si je ostříhal. Musím si je pak dát zpátky. Ale osobně jsem to už nemohl snést. Byly prostě moc těžké. Bojové scény jsou silné. A moje vlasy létaly kolem a švihaly mě do obličeje. Byly strašně těžké. Ale ty dredy jsem zachránil. Ta dáma, co na nich pracuje, je bude muset vlastně naplést zpět a v podstatě je přišít zpátky, což bude tak dvoudenní proces. Bude to bolet a bude to hrozné. Musím to udělat. Ronon potřebuje svoje dredy. Chci je mít. Chci, aby je měl Ronon. Bolí mě od toho krk. Mít je fyzicky bolí. Nevím, co budeme dělat. Vždycky jsem chtěl nějaký velký příběh. Že Ronona zajmou Wraithové nebo Michael a že ho vězní a mučí a chtějí adresu Země nebo tak. A Ronon bude čekat na Shepparda a svůj tým, že mu přijdou na pomoc a oni jim to nedovolí. IOA jim řekne, že nemůžou, protože jsem mimozemšťan. Sheppard to chce udělat, ale zakážou mu to.

    GW: Opravdu si myslíte, že ta postava nemůže fungovat bez svých dredů? Vážně chcete, aby je měl?

    JM: Je to jenom taková věc, kterou si myslím, ale co…myslím, že ho to odlišuje od lidí ze Země, ti vypadají všichni stejně. Bude zajímavé sledovat, co se stane. Chci, aby se ta postava kompletně změnila, aby se Ronon cítil zrazený Atlantis, proto, že pro něj nepřišli. A nechat ho zmateného a tápajícího a aby si myslel, že se zase zmýlil, když někomu věřil. Chci, aby se úplně převrátil a stal se zloduchem a pracoval třeba pro Wraithy nebo Michaela nebo někoho takového.

    GW: Myslím, že pro herce je to svým způsobem naplňující, když jeho postava skončí tragicky.

    JM: Ano, to určitě. Raději bych ho viděl obrátit se ke zlu a pak, aby se vrátil zpět a začal hledat spravedlnost a spásu v pátrání po tom, co udělal špatně. Je to tak zábavnější.

    GW: Bylo pro vás natáčení 4. série vzrušující?

    JM: Celkově ano. Pravděpodobně to byl nejlepší rok mého života.

    Rozhovor pro Gateworld dělal David Read, pro sga-project přeložila a upravila Klenotka