Report PragoFFest 2011 by Tar-ara Istandil

PragoFFest 2011 by Tar-ara Istandil
(Praha 3. – 6. 2. 2011)

Čtvrtek
Pragocon a Gameffest dává Pragoffest. Již před rokem byl Pragocon pořádán Vaškem Pravdou, letos bylo jméno změněno.

K budově conu jsem dorazila načas. Pár lidí už tam postávalo a vyčkávalo na začátek registrace. Díky tomu, že jsem byla mezi prvními, na mě pak v tělocvičně vyzbyla žíněnka, za což jsem byla velmi ráda. Po uvelebení jsem vyrazila na průzkum okolí. Program v místnostech ještě moc nebyl, nicméně herna byla již otevřená. Nutno uznat, že pohybových her (nejen v herně) bylo úctyhodné množství. Docela bylo vidět, jak plyne čas. Před pár lety jsem měla oči navrch z DDRka, což je nyní již běžná věc, kterou má mnoho lidí i doma (tedy ne, že by o to nebyl už zájem, hopsajících lidí je stále dost :)). Nyní je ovšem větším výdobytkem techniky Kinect, kde už člověk ani nepotřebuje mít v rukou ovladač (jako u Wii), ale sám je snímán a jeho pohyby promítány na monitor. To mi přijde fascinující.

Nicméně můj první zájem mě přivedl k Wii. Jelikož jsem na Koprconu nějak nestihla tamní hru soubojů se světelným mečem a Sílou, řekla jsem si, že tady nesmím vynechat alespoň ten šerm ala gladiátor. To už se mi jednou podařilo si zahrát na FFku. Párkrát jsem rozsekala dva oponenty a pak zhodnotila, že to pro dnešek stačí, neb bych ráda příští den hýbala rukou.

V osm jsem vyrazila na zahájení Trekkenu. Zahajovali Korax s Johansonem. Mluvili o tom, co bude i co bylo a že tento con bude zaměřen zvláště na filmy s TOS posádkou. Během zahájení jsem si všimla, že na tabuli jsou naskládána čísla od jedničky do stovky. Jako správného trekkie mě nenapadlo nic jiného, než vyhledat číslo 47. A bylo vidět, že jsem ten nápad neměla první. Toto číslo bylo vzhůru nohama. Takže Korax nebo Johanson… typovala jsem to spíš na Johansovonu práci a když jsem na to vznesla dotaz, ukázalo se, že mám pravdu. A k mému milému překvapení jsem za postřeh (já! Haha ;-)) obdržela deskovou hru Labyrint. 🙂

Poté mě zlákala přednáška Japonské písmo. Písma téměř jakéhokoli druhu mi přijdou úžasná. Na Východ jinak moc nehledím, ale skoro vše má svou výjimku. Přednášející měl evidentně široké znalosti. Dozvěděli jsme se o druzích používaných písem, stručné historii, také původ několika jednotlivých znaků. Ke konci nás ještě přednášející seznámil s nějakým chytrým programem pro vyhledávání znaků (v těch znacích by se imo ztratil i prvotřídní navigátor). Během přednášky se objevil znak pro bránu, takže když jsme na konci byli vyzváni k otázkám, nemohla jsem se zeptat na znak pro hvězdu. Sice nevím, zda by to napsané dohromady skutečně vytvořilo požadovanou stargate, ale pamatuju si to doteď :). A kámoš vedle se ještě zeptal na význam pro smrt, takže Hvězda smrti možná (a ještě mi přišlo zajímavé, že znak pro hvězdu v sobě prý zahrnuje znak pro život či v tom smyslu, což je takové pěkné v kombinaci s tou smrtí :)). Holt scifisti, no ;-). Každopádně přednáška byla moc a moc pěkná. Rozhodně musím velice pochválit.

Večer pak přinesl konečně nějaké jídlo a hlavně hodně povídání si s přítomnými kamarády v místnosti herny (v jídelně bohužel nebylo možno :/) dlouho do noci.

Pátek
Vstávání jsem nijak nehrotila (já vím, to já nějak téměř nikdy ;-)), program mi rozumně začínal až ve dvě. Tím byla Marghova přednáška Klingonština pro začátečníky. Pro jazyky mám taky určitou slabost (přestože talent už moc ne). Ač Klingoni u mě mají jen o něco lepší postavení než Východ, jazyk je prostě jazyk. A rozhodně jsem chybu neudělala, protože přednáška byla udělána zajímavě a velmi precizně. Škoda jen té techniky, ta byla vyloženi proti nám. Myš neustále někam zdrhala, až se posléze odebrala do věčných lovišť a s počítačem to bylo jen o něco malinko lepší. Nicméně Margh si zjevně pilně nastudoval klingonský slovník a za jeho vedení jsme se pak učili například výslovnosti (to by bylo pro vnějšího pozorovatele velmi vtipné ;-)) a poté i základy gramatiky. Těším se na nějaké opáčko či pokračování.

Pak jsem byla na části středověkých legend, kde se probíralo písemnictví za časů středověku a dále si zopakovala finskou mytologii. Na přednášce jsem sice byla již v minulosti, ale opakování je matka moudrosti.

V šest jsem měla svou přednášku Runy na Zemi a v Ardě. Tedy o runovém písmu jak v minulosti naší Země, tak i Tolkienova světa. Navíc jsem výklad obohatila i o pár dalších úlovků z několika filmů či seriálů, kde jsem runy zahlédla (a některé dokonce i něco říkaly, to mě prostě vždycky potěší jako druhé Vánoce ;-)… někde dokonce musíte nejprve projít přes transliteraci, než se dostanete ke kýženému překladu). Přidala jsem pár rad, jak se písmu alespoň částečně naučit a tím jsem přednášku zakončila.

Po regeneraci jsem zašla na přednášku o Uniformách v ST, kde Xyll ukázala i to, co jste mohli v ST vidět jen v jedné scéně a to jen, pokud jste zrovna nemrkli.

Nastal večer (no, dobře, už byl, ale nějak tu větu uvést musím ;-)), takže jsem přešla z přednáškového módu do relaxačního a usadila jsem se v místnosti Fantasy a History, kde jsem byla pohoštěna chlebíčky i písněmi (často s tématem Ardy). U písniček na mě čas od času pomrkla nostalgie, protože jsem je naposledy slyšela dávno a při jiných příležitostech.

Sobota
Ten den jsem vstávala už někdy kolem jedenácté, abych stihla přednášku od Františky, která vyprávěla o různorodých smrtích či alespoň zraněních hrdinů. Třeba takový film Muž z Acapulca. Tady je jeden takový krásný příklad za druhým.

Poté jsem šla na Planetologii Star Treku od Hana’an. Měla to opravdu moc pěkné, musím pochválit. Například jsme se i naučili, jak je to v tom Treku s navigací.

A dále tu byl Pelek a jeho zkoušení kadetů v rámci Akademie. Dostali jsme testy na vulkánskou fyziologii. Nu což, však se to může hodit. Jeden nikdy neví… ;-). Určovali jsme, kde má takový Vulkánec jaké vnitřnosti, co je důležité a na jaké bázi jim co funguje. Mno, sranda :). Osobně jsem si vedla celkem dobře, už vím, jak správně pitvat… tedy, uzdravit Vulkánce ;-). Pelek si pak dokonce někoho volal i k tabuli :).

Poté jsem prchla s pár dalšími do čajovny, kde si můj mozek zas na chvilku odpočinul. V čajovně byla i možnost shlédnout vystoupení břišní tanečnice.

Otázky na Johansona s Pelekem (nyní jako Kirka se Spockem) jsem si raději, s ohledem na své zdraví, přinejmenším pro jistotu, nechala ujít a přišla až na přednášky od Laggy o Star Treku v Číně. Ta tam teď nějaký čas pobývala, tak nám vyprávěla, jak to tam chodí s nejen Star Trekem, ale třeba i internetem či nakupováním. Též nám napsala pár způsobů, kterak lze napsat Star Trek čínskými znaky (zase to písmo, že :)). Divná to země :).

Poslední přednáška na mém programu ten den byla od Ziiny a to Výlet na DW Proms a LFAC. To jsem nemohla minout. Ziina vyprávěla jednak o conu v Londýně, kde jsem minulý rok v létě byla také a pak i o koncertu DW a tom ostatním, co se dělo poté, co už jsem odtamtud odjela. Ještě jsem nějak neměla příležitost to slyšet. Ten koncert musel být opravdu úžasně atmosferický. A krom toho jsem si tedy ještě nostalgicky připomenula onen con (i teď si tak smutně povzdychávám, jak to bylo krásné). Přednášku „obohatil“ jeden, zato velmi dlouhodobý výpadek proudu (popravdě to ten den nebylo poprvé :)).

Mozek dostal opět pauzu, ale rozhodla jsem se trochu zapřáhnout tělo. V herně byla zábava a přátelé a podařilo se mi pár z nich natahat na gladiátorské souboje ve Wii. Muhehe, jak já to miluju ;-). Párkrát jsem si „zabojovala“ i v módu proti počítači, kde jsem mohla využívat jednu ruku pro meč a druhou pro štít, což byla paráda :). No, já vím, mělo by to být naživo, ale tak… tohle bylo taky super :). Tak moc, až mé ruce naříkaly.

A dále na bar, kde se, mimo jiné, podával ananas (od Superlamy, samozřejmě). Tuším, že jsem si tehdy připila se Superlamou a Stenem na zdraví či něco takového alkoholem, za což jsem sklidila potlesk skoro poloviny jídelny (já nikdy neřekla, že se nikdy ani trochu nenapiju…:)).

Neděle
Neděle ráno. Zas ten nepříjemný pocit konce. Nicméně, ještě před tím, hurá na Trekken na Planetární testík. Porušila jsem svůj tradiční vstávací čas a už po deváté se vykopala ze spacáku. Tohle jsem si nechtěla nechat ujít. Zde v testu jsem zužitkovala jak informace z přednášky minulý den, tak znalosti Star Treku i astronomie. Jen by tedy bylo hezké říci, že se počítá úplně každá správná odpověď, to bych toho napsala víc. Ale i tak mohu hrdě prohlásit, že jsem zvítězila (skromnost především, že :)). Dostala jsem krásný diplom (miluju diplomy), nějaké sladkosti a mohla jsem si vybrat nakreslený obrázek od autorky testu a jelikož Hana’an kreslí krásně, tak to stálo za to.

Úplně poslední přednáška, na které jsem byla, byla o indiánech severských lesů od Aly. O prérijních indiánech je toho spousty, ale o těch z lesů méně, takže nás Ala obohatila o vědomosti.

Jelikož se mi z conu klasicky vůbec nechtělo, do posledního okamžiku jsem setrvávala ještě se skupinkou dalších, kde jsme si povídali na chodbě, než jsme byli vyporoučeni ven.

Jak jsem tak psala ten report, uvědomila jsem si, že mohu klidně napsat, že con se mi nesl v příjemném (nejen) lingvinistickém duchu. Con jsem si opět náramně užila, jak díky programu, tak díky lidem. Jen tedy toho člověka, co poslední noci šlohnul petroviSF žíněnku, bych nakopala. Tohle se vážně nedělá, tím spíš na conech. Každopádně, už aby tu bylo zas něco dalšího, ať mé fantazácké srdce nesmutní :).

Odkazy na fotky na stažení a na fotogalerii k prohlédnutí na mých stránkách.

Tar-ara Istandil