Stargate Atlantis Project

Rozsáhlý český webový server plný informací o úspěšném televizním sci-fi seriálu Stargate Atlantis.

Nejnovější rozhovory
Interview s Robertem Picardem

Richard Woolsey byl představen jako vedlejší postava, původně měl zatápět jako byrokrat IOA hrdinům z SG1 a SGA. Teď, po pěti letech, přebírá velení nad Atlantis...

  • přečíst interview


  • Interview s Alanem McCulloughem

    Alan McCullough začal psát scénáře ke Stargate v 9. sérii SG1. Napsal několik epizod SGA. Stálým členem a spolu-producentem je však teprve druhým rokem, přičemž jeho prvním „oficiálním“ rokem se stala 4. série SGA.

  • přečíst interview


  • Interview s Davidem Hewlettem

    Před koncem 4. série poskytl David Hewlett rozhovor pro about.com. Mluví v něm nejen o uplynulém roce v Atlantis a o své postavě doktora McKaye, ale také o své další práci, a o natáčení 5. série...

  • přečíst interview


  • KoprCon 2009 by Tar-ara Istandil

    KoprCon 2009 by Tar-ara Istandil
    (Kopřivnice 27. – 29. 11. 2009)

    Toto byl můj první Koprcon. Sice jsem věděla, že tato akce existuje, ale byla na mě kapánek z ruky. Nicméně pokud jezdím na cony do Londýna, tak do Kopřivnice bych taky mohla, že ;-). A na cestu jsem měla štěstí. Nebyla jsem odsouzena k bloudění po republice, ale byla jsem vzata spolu s Praotcem a Ziinou jednou jejich známou. Ta nás odvezla do Kopřivnice a potom i zpět, přestože na conu samotném nebyla. Děkuji mnohokráte.

    Pátek

    Vyjeli jsme brzy a dojeli taky tak. Až příliš. Ale venku bylo celkem obstojně (i když za pár stupňů navíc bych se vůbec nezlobila), takže jsme si v budově uložili batohy a hurá na průzkum okolních krás. Byli jsme ještě zavezeni a vyklopeni ve Štramberku, kde jsme si hned nakoupili zásobu uší (těch k jídlu :)). Ve městě je i galerie Zdeňka Buriana, který se narodil v Kopřivnici. Můj asi nejoblíbenější ilustrátor. Miluju jeho ilustrace k pravěku a Tarzanovi. Bohužel, galerie nebyla přístupná. To docela zamrzelo :-/. Co se dá dělat, tak co tu je dále.

    ŠipkaZašli jsme na hrad Štramberk. Tam tedy pěkně fuňelo, i když místo pěkné. Na cestě jsme samozřejmě o lecčems debatili. Vzpomínám, že u hradu přešlo téma na Xenu, kdy mě přítomní Xenité obeznámili s tím, že prý existuje ještě šestá série, která je dobrá (protože ač jsem seriál milovala, pouhých pár dílů ze čtvrté a páté série mě způsobilo takový šok, že jsem zůstala u těch tří předchozích a nikdy se nepokoušela o pátrání dál). Ale zpět, odbíhám :). Takže hrad. Tam jsem si koupila koupila turistickou známku (první vůbec, nic tak významného, ale následující půl nebo třičtvrtě roku jsem si ji vždycky žmoulala v bundě :)). A zamířili jsme dále. Na Šipku. Tam byly kdysi nějaké vykopávky. Je tam jeskyně, tedy spíš jeskyňka nebo možná spíš otevřená díra ve skále. Ale pěkná :). Vylezli jsme dále a šli se podívat ještě na nedaleký důl. Veledůl. Když jsem na něj tak koukala, připadala jsem si jako kapka v moři :). Impozantní pohled.

    Návrat do Kopřivnice byl pak docela zpětně vtipný. Pobíhali jsme po zastávkách autobusu a snažili se vyzjistit v podivných řádech a od podivné trafikantky, kdy nám jede bus. Pak sice trošku opožděně, ale přece, jsme dorazili na místo conu, které již bylo připraveno na scifisty a fantazáky a podobná individua.

    V tělocvičně už byli nasáčkovaní další kamarádi, tak jsem složila batoh a vybalila spacák. Poté následovala obvyklá prohlídka prostor a přítomných lidí. Vypadalo to tam docela pěkně. Přehledné a to, co jsem potřebovala, jsem rychle našla. Místnost Star Treku, Star Wars a čajovnu. To bylo nejdůležitější.

    První program bylo pro mě Zahájení linie ST. Hned potom bylo zase zahájení Koprconu jako takového. Tam jsem taky pěkně poseděla a vyposlechla uvítání od Dama. A pak zase zpět do ST, kde měl Johanson Všeobecný úvod do ST. Hovořil o vybraných postavách, docela pěkné.

    Akademie HFNásledující dvě hodiny, resp. hodinu a pak ještě jednu, měl Wesley. První hodinku věnoval ST epizodám s cestami do budoucnosti. Tak časovky a já nejsme zrovna kamarádi, i když nějaké nejlepší věci jsou i pro mě právě časovky (to je paradoxní, že :)). Přednáška byla jak v rámci světa ST, tak i našeho. Wesley nás vybízel k debatě a zamyšlení, kam bychom třeba chtěli my apod. Ta druhá hodina byla věnovaná Akademii Hvězdné Flotily. Přednáška obsahovala opravdu detaily z toho, jaké jsou na Akademii předměty, čeho se týkají a jaké závěrečné zkoušky se skládají. Obě přednášky, ač dle názvu zprvu ne až tak atraktivní, se mi velice líbily. Wesley to pojal opravdu dobře.

    A pak nastal čas odpočinku od ST (už šly jen epizody) a přesídlila jsem do SW místnosti. Tam zrovna Darth Paulus probíral Armádu klonů pod lupou.

    Potom se chodby nějak vyprázdnili, protože se všichni nasáčkovali do SW místnosti, kde probíhalo poslední rozloučení s Vodenem. Tak, jelikož tam šli všichni známí a já tím pádem neměla s kým kecat, řekla jsem si, že se taky zajdu podívat. Byla to taková, hmm, rozlučková akce, taková pohřební. Loučilo se s evidentně známým kamarádem a scifistou. Udělané stylem… zajímavým a samozřejmě nadsázkovým (od conů ho „odlákala zlá rodina“). Asi by se mě to ale více zaujalo, kdybych toho člověka znala alespoň od vidění. Příští den jsem ho tedy mrtvolu viděla procházet se po chodbě a vypadal šťastně a živě a na conu.

    Souboj na světelné mečeVečer, pro někoho možná již v noci, jsem zapadla do místnosti s Wii a hrou Clone Wars. To bylo něco ÚŽASNÝHO. Tak takhle, hrála jsem jen párkrát, bohužel, ale i tak :). Dobře, ten šerm taky nebyl šerm, ale… švihalo se tam světělným mečem po protivníkovi a dokonce se dala použít i Síla, když se speciálně nějak pohlo rukama. Prostě boj světelným mečem, kdy držím v ruce něco jiného, než myš od PC. Jo, paráda :). To, že mě asi ještě tři dny potom pekelně bolely svaly na ruce, mi bylo celkem fuk :).

    Úplný závěr jsem strávila povídáním si s okolím. Např. s Praotcem o ST Online, což je hra, co se nově objevuje na netu. Já si jí tedy nezahraju, ale Praotec o ni vyprávěl celkem zaujatě. A aby mě ještě víc zaujal, povídal o ní (i bez ní, to jsme zas probírali knížky) taky hodně v rámci dění na Cardassii, což je téma, které vítám vždy :).

    Sobota

    SW kánonPříští den jsem, po lehkém zdržení, kdy jsem se vykopávala z pelíšku, dorazila na SW kánon. Ač SW filmy (zvláště původní trilogii) miluju a kdysi jsem uměla všechny (tři) díly nazpaměť (vážně :)), tak expandované universum mě naprosto míjí. Mám k němu nepříliš pozitivní vztah, který je spíš tedy daný tím, kdy jsem před xx lety vzala do rukou knihu SW, která se mi ale moc nelíbila. A že to má pokračování a že je spoustu knih a že se berou do kánonu. Možná, kdybych si tu knihu přečetla později, tak bych to vstřebala lépe, ale tak nějak se mi ona, i zjištěná fakta, vtiskla do mysli v negativním slova smyslu. Pro mě je SW Lucas. Kdyby to nebylo bráno jako kánon. V poslední době jsem se třeba začetla do knih, které jiný vesmír rozšiřují, nicméně hrozně si cením toho, že to není kánon. To je pro mě důležité. Takže na téhle přednášce jsem se chtěla dozvědět, jak to tedy s tím kánonem v SW je. A dozvěděla jsem se, že tam je několik, hmm, vrstev. Pro knihy, pro komixy, hry… svým způsobem zajímavé. A docela bordel :).

    Mmch., Darth Paulus je chodící encyklopedie. V naprosto dobrém slova smyslu (všechna čest, smekám). A naprosto přesném :). Mmch., jak tak probíral všechny možné drobnosti, byl to zajímavý zážitek a to proto, že jsem viděla odraz sebe, jak hovořím k někomu jinému o tom, co perfektně znám a ten jiný na mě tak kouká… a snaží se pochytit, o čem že je to řeč :). A teď jsem se právě dívala z pohledu onoho „jiného“. Zajímavé :).

    Poté byla pauza na oběd. Využila jsem ji a ještě se známou zašla do jednoho stravovacího zařízení. Které bylo naplněné k prasknutí. Holt pauza, takže se všichni rozutekli do těch pár restaurací a hospod, co v okolí bylo. Nějakým zázrakem se nám ale dokonce povedlo si i sednout.

    SW Hádej, kdo jsem. Soutěž. Nepřihlásila jsem se, předpokládala jsem, že tam budou postavy z knih, u kterých bych si připadala akorát jako blbec 🙂 (tedy, jednu postavu bych dala, ale to byl Max Rebo z filmu :)). Soutěž spočívala v tom, že se čtyřem lidem zavázali oči a posadili se pěkně dopředu. Na plátno se promítla hádaná postava a soutěžící pokládali otázky, aby se dalo odpovědět ano či ne. Pokud se trefil, pokračoval, pokud ne, přišel na řadu další. V průběhu soutěže ještě vrthli do místnosti nejen Stormtroopeři s Vaderem, co krásně svítil. Dokonce se strhla i menší efektní bitka se světelnými meči, ale přecijen, byla ta soutěž, tak se dlouho nezdrželi.

    Poté jsem přešla do ST místnosti, kde byla taková polovolná zábava. Tedy, pouštěly se fotky, povídalo se. Mělo to být takové diskusní, ale rychle se to tak nějak zvrhlo do naprosto volné zábavy.

    ST KufrST Kufr. Soutěž. Tak tady jsem zaváhala, když se vybírali soutěžící. Já se obvykle držím raději zpět, někdy je to ale hodně na škodu. Jako soutěžící jsem tedy tady vybrána nebyla, nicméně své jsem si taky užila. Samozřejmě při sledování ostatních, ale hlavně, kdy mě team Zephrama přijal coby poradce (další předvadeč) zvláště u pantomimy. Já hrozně ráda předvádím a je fakt, že soutěž byla plná výzev :). Spoustu výrazů byla třeba činnost a ještě víceslovná. Objevovaly se výrazy jako lodě v boji či Zefram Cochrane jde močit. Celkově tedy byla soutěž rozdělena na onu pantomimu, hádání slov a hádání části něčeho z fotky. Slova byla taky hodně dobrá :). Na konci zbyl ještě nějaký čas, takže jsem ještě se Ziinou jen tak mimo soutěž hádaly – resp. ona radila a já hádala. To se mi líbilo :). Mmch., mezi jednou skupinou soutěžících byli i fanové od SW… a s nimi byla krásná sranda. Komentáře na cizí slova a výrazy k nezaplacení :).

    Pak jsem měla plus mínus volnou zábavu až do Galavečera. Tam bylo hlavní divadlo. To bylo na motivy SW, kde herci zpívali přetvořené texty jiných písní právě na téma SW. Pak se ještě předváděly výtvory z výtvarného happeningu, který dopoledne probíhal. Loutky všeho druhu (samozřejmě tématické) byly představovány svými tvůrci.

    Po Galavečeru se pak už jen tancovalo a všeobecně volně zábavilo. A jedl se Artoo dort :). A samozřejmě se kecalo a kecalo až do rána.

    Neděle

    Ziinino trikoDalší den byl dnem balení, loučení a odjezdů. Bohužel. My měli ještě celkem čas, odvoz se měl uskutečnit až v pozdějších hodinách. To dopoledne jsem udělala pěknou blbost. Nechala jsem se přemluvit ke hře Evropa – taková ta věc, kde je několik kategorií („nejlepší sport“, ale pro mě de facto cokoli), na které jsou na kartičce napsané otázky a člověk to má zodpovědět. Bohužel to nijak laděné do ST, SG apod. nebylo. Ano, připadala jsem si jako blbec. Už NIKDY tuhle hru nesmím hrát!

    Po odchodu ze školy jsme ještě zašli se Ziinou a Praotcem do nedalekého muzea takových těch aut, co jsou větší jak osobáky :). Bylo tam tedy vše možné. Mě tedy auta nic moc neříkají, ale měli to tam pěkně udělané. A pak už domů.

    SkupinovkaCon se mi hrozně líbil, velice jsem si ho užila (neříkám to pořád… mno, dobře, často se opakuju, ale… je to tak :)). Příště musim zase :). Tentokrát jsem se dostala i na SW program, který obvykle jindy vždycky něco kryje. Takže to jsem ráda. Jedinou sekundu či dvě hrůzy jsem si prožila jen, když někdo skoro označil Abramse u ST jako „toho, co to vše vymyslel“. To jsem se fakt lekla. Chudák Gene. Jinak tedy určitě obvzláště vychválit Trekken, to bylo fajn :).

    Odkazy na fotky na stažení a na fotogalerii k prohlédnutí na mých stránkách.

    (pokud by se vám zobrazil neaktualizovaný web, zmačkněte Ctrl+F5)

    Tar-ara Istandil